Prodej ve velkém zatím nezačal, neboť instituce čekají na metodiku, kterou zpracovává ministerstvo zemědělství. Přesnější odhady, kolik by z prodejů mohly instituce získat, tak zatím nejsou k dispozici.
„Jde o nepotřebné nemovitosti nebo pozemky, které nesouvisejí s drobnými vodními toky. U nádrží a rybníků půjde zásadně o taková vodní díla, která nejsou významným vodním zdrojem, nemají podstatné protipovodňové funkce a efekty a navíc patří zásadně do takzvané čtvrté kategorie vodních děl, u kterých bezpečnostní dohled zajišťuje vlastník,“ řekl mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček. „V minulém roce jsme nabízeli k prodeji několik budov, nakonec jsme prodali dvě provozní budovy,“ řekla mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová. Povodí ale počítá s tím, že ne o vše bude zájem.
„Všeobecně lze ale říci, že mnohem více majetku nám zůstane, než jej prodáme. Navíc počítáme s tím, že většina výnosů z prodeje majetku bude investována do údržby drobných vodních toků, které jsou ve špatném stavu,“ dodala Slámová.
Zájem by naopak mohl být o rybníky, ať už ze strany obcí, u nichž vodní dílka leží, či ze strany fyzických osob, které poblíž těchto rybníků žijí. Důvodem by mohlo být i nedávné vyjádření ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) o tom, že by chtěl rozšířit možnosti žádat o dotace z Evropské unie i na majitele menších rybníků o rozloze menší než jeden až dva hektary. Povodí Moravy začalo přebírat majetek a závazky ZVHS, jejíž samostatná existence skončí v polovině letošního roku, na konci roku 2010. Povodí převzalo sedm tisíc kilometrů drobných potoků či struh, 131 vodních nádrží, z toho 21 poldrů, a 29 stavebních objektů, mezi nimiž jsou nejen domy, ale například i budovy přečerpávacích stanic.
