Jedním z hlavních důvodů transakce je stejně jako v případě sloučení logistických aktivit snaha ušetřit v době, kdy loňský konsolidovaný zisk celého Agrofert Holdingu klesl meziročně o 30 procent na šest miliard korun.
„Jde o jeden z projektů centralizace obchodních aktivit. Cílem je jednotná obchodní politika i vizuální a kvalitativní standard. V rámci vyčlenění některých aktivit firem v holdingu vznikne v první etapě síť dvanácti čerpacích stanic,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel Agrofert Holdingu Josef Mráz. „Formálně by vše mělo být hotovo do konce letošního roku,“ dodal.
Nově vznikající síť čerpacích stanic Agrofertu bude patřit k menším hráčům. Loni v Česku působilo podle ministerstva průmyslu a obchodu 6790 čerpacích stanic, z toho 3728 veřejných a 2590 neveřejných, které provozují firmy pro vlastní potřeby. Zbylých téměř pět stovek stanic má omezený přístup veřejnosti. Největší provozovatelé mají několik stovek benzinek.
Centralizace maloobchodu s pohonnými hmotami v Agrofertu bude vypadat tak, že se oddělí čerpací stanice ze společností Preol, ZZN Polabí, Agrotec a AgroZZN a přejdou na AGF Energy.
Za další restrukturalizací ve skupině je podle dostupných informací snaha ušetřit, nikoli zjednodušit strukturu holdingu kvůli případným plánům vstupu na burzu či vydání veřejně neobchodovatelných akcií. Tak to alespoň naznačil majitel holdingu Andrej Babiš v rámci plánu vyšší motivace vrcholných manažerů holdingu a jejich napojení na hospodářské výsledky. „Kvůli burze to určitě není,“ sdělil deníku E15 Babiš.
Andrej Babiš: Agrofert má i v Česku stále dost místa pro růst
