Senát znárodňovací zákon schválil velkou většinou 63 ku třem hlasům. Návrh prezidentky Christiny Fernandezové nyní poputuje do nižší komory argentinského parlamentu. Předpokládá se, že ta jej příští týden také odsouhlasí, protože strana prezidentky má většinou v obou parlamentních komorách.
Fernandezová svůj krok hájí tím, že mateřský Repsol do YPF vkládal málo investic a společnost produkovala příliš málo ropy. Španělská strana toto obvinění odmítá.
Opětovné znárodnění podniku, který byl zprivatizován v 90. letech, podporuje většina obyvatel země. Mnoho Argentinců tvrdí, že vlna privatizací a hospodářské reformy zemi dovedly ke státnímu bankrotu v letech 2001 až 2002, napsala agentura Reuters. „Privatizace YPF byla jednou z nejhorších chyb té doby,“ prohlásil dnes senátor Miguel Pichetto.
V průzkumu místní agentury Poliarquia, který proběhl minulý týden, se ke znárodnění YPF kladně postavilo 62 procent respondentů. Proti bylo jen 23 procent.
Repsol za znárodnění své pobočky požaduje odškodnění ve výši 9,3 miliardy dolarů. Argentinské úřady ale už naznačily, že počítají s mnohem nižší částkou. Za Repsol se postavila španělská vláda a vyzvala k zastavení dovozu argentinské bionafty.
Znárodnění ropné společnosti vyvolalo také pozornost ratingových agentur. Moody's varovala, že zestátnění nyní hrozí i dalším energetickým podnikům, jako je Pan American Energy většinově vlastněný British Petroleum či Petrobras Argentina. „Vyvlastnění bude mít negativní vliv i na rating řady španělských firem s významnými aktivitami v Argentině, včetně telekomunikační skupiny Teléfonica,“ dodala agentura.
S&P dodala, že znárodnění YPF může prohloubit ekonomickou izolaci Argentiny.
