Spolková vláda hodlá vytvořit fond, který by zajistil prostředky na likvidaci jaderných elektráren. Vyplývá to z návrhu ministerstev hospodářství a životního prostředí, který má k dispozici list Süddeutsche Zeitung. Do něj by měli provozovatelé jaderných zařízení postupně odvést 17 miliard eur, aby tak pokryli náklady na své „dlouhodobé závazky“ v oblasti likvidace škod na životním prostředí.
Později by energetici směli zaplatit jen dalších 19 miliard eur, tedy náklady na samotnou demontáž elektráren a uskladnění jaderného odpadu.
Státu chce mít jistotu
Koncerny Eon, RWE, Vattenfall a EnBW si již daly na budoucí likvidaci jaderných elektráren stranou 36 miliard eur. Berlín se ale obává, že tyto prostředky by už za několik let nemusely být k dispozici. Energetickým firmám se totiž poslední dobou příliš nedaří, Eon a Vattenfall navíc daly najevo, že hodlají prodat velkou část svých elektráren.
„Nemůžeme si být jisti, že všichni provozovatelé jaderných elektráren úspěšně přečkají změny na energetickém trhu“
„Nemůžeme si být jisti, že všichni provozovatelé jaderných elektráren úspěšně přečkají změny na energetickém trhu a splní svou povinnost elektrárny zlikvidovat,“ stojí ve vládním dokumentu. Peníze, které si elektrárny dávají stranou, totiž „nejsou ani účelově vázané, ani chráněné před insolvencí“.
Při insolvenci dostane jádro přednost
Jako krytí budoucích nákladů na likvidaci jaderných elektráren nyní koncerny nevyužívají jen hotovost. Naopak 34 miliard eur uložily do cenných papírů či podílů v elektrárnách, které budou muset v okamžiku likvidace jaderných elektráren prodat. Finanční úřady pak nemají kontrolu nad tím, jaká je aktuální hodnota tohoto majetku.
To by měl reformní návrh změnit. Koncerny by se při investování záloh na likvidaci elektráren měly řídit novými pravidly a v případě insolvence by se v první řadě mělo dostat na pohledávky týkající se jaderné zátěže. Energetici by navíc měli za likvidaci jaderných elektráren převzít garanci, přestože finanční prostředky už bude mít stát pod svým dozorem
