Emise CO2 v USA klesly za posledních pět let o 450 milionů tun, což byl nejhlubší pokles mezi zeměmi, které IEA sleduje, včetně Evropské unie. USA přitom odmítly ratifikovat Kjótský protokol o snižování emisí a pokusy zavést zde podle vzoru EU povinné snižování emisí spojené s jejich obchodováním zkrachovaly.
V Číně naopak emise vzrostly jen loni o 9,3 procenta čili více než 700 milionů tun. Indie už podle IEA předstihla Rusko a stala se čtvrtým největším emitentem CO2 po Číně, USA a EU.
Vedle boomu břidlicového plynu, díky němuž se USA staly v plynu soběstačnými, přispělo k poklesu emisí i soustavné zvyšování energetické účinnosti v dopravě. „Je to příběh úspěchu, založený na kombinaci politických opatření a technologie - opatření podněcujících zvyšování účinnosti a technologie, která umožnila těžbu břidlicového plynu,“ řekl britskému listu šéf IEA Fatih Birol.
USA jsou díky břidlicím největším producentem plynu na světě
Podle ministerstva energetiky USA se produkce elektrické energie z uhelných elektráren za posledních 12 měsíců snížila o 19 procent, zatímco produkce plynových elektráren vzrostla o 38 procent. Elektrárny na plyn emitují na jednotku energie asi jen polovinu emisí uhelných elektráren.
Zatímco před deseti lety byla těžba plynu z hlubokých břidlic v USA okrajovou záležitostí, díky spojení technologií horizontálních vrtů a hydraulického štěpení hornin USA už v roce 2010 překonaly Rusko a staly se největším producentem plynu na světě. Nyní se plyn z břidlic podílí na celkové těžbě v USA čtvrtinou a odhaduje se, že do 20 let by to měla být polovina.
Levná energie může zlepšit konkurenceschopnost průmyslu
V Evropě se zatím s výraznějším rozvojem těžby břidlicového plynu zatím nepočítá, protože jeho kritikům se zde daří šířit tvrzení, že tato aktivita může znečistit podzemní vody.
„Břidlicová revoluce“ srazila v USA ceny plynu zhruba na sedminu úrovně v Evropě nebo v Asii a vyvolala naděje na to, že do Spojených států se díky levné energii vrátí průmyslová výroba, kterou firmy v minulých desetiletích převáděly do Číny a dalších levných zemí. Na rozdíl od vládami preferovaných obnovitelných zdrojů, které bez vysokých veřejných subvencí nejsou schopny přežít a zvyšují tím ceny energie, nové zdroje plynu daňové poplatníky nic nestojí a spotřebitelům energii zlevňují.
