Na pokles hospodářského výsledku mělo podle firmy vliv snížení cenových tarifů a pokles objemu spotřeby elektrické energie.
Téměř 93 procent objemu výnosů ČEPS podléhá cenové regulaci. Naopak nákup služeb, elektrické energie na krytí ztrát a materiálu je plně ovlivňován trhem. Státní podnik je dlouhodobě ziskový, od roku 2011, kdy profit dosáhl 2,4 miliardy korun, mu ale čistý zisk klesá.
Na obnovu a rozvoj přenosové soustavy ČEPS loni vydal 4,7 miliardy korun, o miliardu více než v roce 2013. Firma plánuje do přenosové soustavy investovat i v dalších letech, již dříve uvedla, že do roku 2024 počítá s ročním průměrem investic 4,5 miliardy korun.
Mezi největší investice patří stavba transformátoru v Hradci u Kadaně za 2,5 miliardy korun. Mluvčí ČEPS Barbora Peterová řekla, že stavební práce na něm byly zahájeny na začátku dubna a do provozu by měl být uveden na konci roku 2016. ČEPS chce transformátorem omezit nárazové nápory elektřiny z Německa způsobené mimo jiné enormní výrobou v tamních větrných parcích při větrném počasí. Ve větším rozsahu jim ČEPS čelil naposledy na přelomu roku, jeho distributoři tehdy museli přijmout mimořádná opatření za více než 60 milionů korun.
ČEPS dále uvedl, že v loňském roce bylo v ČR přeneseno celkem 61 617 gigawatthodin (GWh) energie, o zhruba tisíc GWh méně než v roce 2013. Objem přenesené energie je ovlivňován změnami ekonomických a hospodářských podmínek ČR a objemem tranzitu i dalšími faktory, jako jsou například klimatické podmínky nebo mimořádné události v přenosové soustavě.
A.s. ČEPS působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu. Udržuje, obnovuje a rozvíjí 41 rozvoden s 71 transformátory převádějícími elektřinu z přenosové do distribuční soustavy a trasy vedení o délce 3508 kilometrů s napěťovou hladinou 400 kV a 1910 kilometrů s napěťovou hladinou 220 kV. Ke konci loňského roku měla 506 zaměstnanců.
