Energo-Pro částku odmítla zaplatit a rozporuje oprávněnost platby, uvedly LN. Podle nich si také ministerstvo nechalo udělat analýzu sporu a dospělo k závěru, že požadavek gruzínské finanční správy vůči Energo-Pro nemá oporu ve smlouvě a firma je zcela v právu. Šéf české diplomacie podle LN připustil, že z nesouvisející asociační dohody s dalekosáhlými důsledky pro Gruzii udělal rukojmí konkrétního zájmu soukromé firmy. „Není to ideální postup. Já jako ministr zahraničí ale nemám moc jiných možností, jak dělat ekonomickou diplomacii a nebýt za hlupáka,“ citují LN Zaorálka.
Jiří Krušina, čtvrtinový majitel Energo-Pro, však LN řekl, že jejich informace „nejsou aktuální ani správné“. Podle deníku se ale už gruzínská finanční správa vzdala 70 až 80 procent svých požadavků a nyní se vyjednává o poslední části požadované částky. A zdržování asociační dohody mohlo být podle listu hlavním důvodem. „Pomohlo to, vím to,“ řekl LN Zaorálek a dodal, že proto souhlasil s tím, aby se už asociační dohoda dostala na pořad jednání zákonodárců. Nyní je podle LN smlouva z 10. března přeložena zatím na 1. dubna.
LN také uvádějí, že podle Zaorálka šlo v tomto případě i o ohrožení státních prostředků. „Přes Českou exportní banku a pojišťovnu Egap jsou napadeny naše peníze, řádově jde o stovky milionů korun,“ řekl LN ministr. Gruzínský velvyslanec v Praze Zaal Gogsadze LN řekl, že „propojovat asociační dohodu s aktivitami Energo-Pro v Gruzii by byla chyba“.
Energo-Pro vlastní v Gruzii 15 vodních elektráren, distribuční společnosti a se zhruba milionem zákazníků je největším zahraničním investorem v zemi, dodávají LN. Asociační dohodu zatím podle deníku schválila asi polovina států EU, Česko je však prý jedinou postkomunistickou zemí EU, kde ratifikace smlouvy narazila.
