Kateřina Frýbortová z Odvolacího finančního ředitelství řekla, že instituce je vázána judikaturou Soudního dvora Evropské unie a v návaznosti na to též judikaturou Nejvyššího správního soudu. „Odvolací finanční ředitelství je vázáno povinností mlčenlivosti,“ doplnila Frýbortová a případ dál nekomentovala.
Obdobně se vyjádřilo i ministerstvo financí. „Finanční správa nyní musí postupovat v souladu s právním názorem Nejvyššího správního soudu a při vyřizování všech odvolacích řízení přistupovat ke všem případům identicky, neboť jsou v zásadě shodné,“ uvedl úřad.
Při vracení daně se bude podle MF postupovat podle daňového řádu a vrácená daň bude vyplacena z účtu daně z příjmů právnických osob. Na dani z příjmů právnických osob stát vybral podle údajů Finanční správy letos ke konci září přes 115 miliard korun, loni to byly necelé 104 miliardy korun.
Mimořádný příjem přitom podle analytika Komerční banky Josefa Němého zvedne firmě letošní zisk i množství peněz pro dividendy. „Nyní je z našeho pohledu velmi pravděpodobné, že ČEZ navrhne dividendu z letošního zisku nejméně v nezměněné výši 40 korun na akcii,“ uvedl.
Daň chtěly zpět i další firmy
Dvaatřicetiprocentní zdanění emisních povolenek zavedla pro roky 2011 a 2012 vláda premiéra Petra Nečase, získané peníze částečně pokryly podporu obnovitelných zdrojů energie. Zmírnil se tak růst cen elektřiny pro podniky a domácnosti. Stát na dani z emisních povolenek v roce 2011 vybral celkem 4,8 miliardy korun, o rok později 2,7 miliardy korun.
Podle rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie nebyla daň z let 2011 a 2012 v souladu s právem EU, pokud jí podléhalo více než deset procent povolenek. Podle směrnic Evropské unie ale mělo být 90 procent povolenek na emise skleníkových plynů firmám přidělováno bezplatně.
Kromě ČEZ se o vrácení daně v minulosti hlásil například dodavatel energií pro mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto Ško-Energo, společnost Unipetrol, Dalkia či teplárenský Alpiq.
Emisní povolenky zavedla Evropská unie v rámci snahy o omezení emisí oxidu uhličitého (CO2). Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO2 do ovzduší a firmy musí povolenky nakupovat na trhu. České podniky ale mají výjimku, když dostávají část povolenek bezplatně výměnou za investice do ekologičtějších provozů.
| Obchod s emisními povolenkami zavedla EU v roce 2005 |
|---|
| Výběr informací o emisních povolenkách (stát má vrátit firmám ČEZ a Energotrans část darovací daně z emisních povolenek zaplacené v letech 2011 a 2012; jde celkem o 3,8 miliardy korun): |
| Systém obchodu s povolenkami zavedla Evropská unie v roce 2005 na základě takzvaného Kjótského protokolu v rámci snahy o omezení emisí oxidu uhličitého (CO2). Tehdy se mezi členské země rozdělily emisní kvóty na vypouštění uhlíkových emisí, po jejichž překročení musí firmy povolenky nakupovat na trhu. Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO2 do ovzduší. České podniky ale mají výjimku, když dostávají část povolenek bezplatně výměnou za investice do ekologičtějších provozů. |
| Obchodování zahrnuje přes 11 tisíc podniků z energetiky, výroby oceli, železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklokeramického průmyslu, chemického průmyslu, rafinérií a letecké přepravy v 31 státech. Jeho pokrytí je zhruba dvě miliardy tun CO2 ročně. |
| Podniky v ČR monitorují své emise a každoročně je vykazují ministerstvu životního prostředí. Ekonomická krize snížila výrobu a tím i emise, takže povolenek byl na trhu nadbytek a ceny padaly. Povolenky se dosud nejdráže prodávaly za více než 28 eur, nejlevněji byly pod třemi eury. |
| V současné době se intenzivně diskutuje o reformě celého systému označovaného jako ETS, která se chystá odstartovat v roce 2019. Evropská komise plánuje změnou mechanismu snížit přebytek povolenek na trhu a zvýšit tak jejich cenu. Stávající systém se totiž kvůli nízkým cenám propadal už několik let do bezvýznamnosti. Přebytečné povolenky na vypouštění škodlivin do ovzduší by měly směřovat do takzvané „rezervy tržní stability“. Z ní mají být na trh uvolňovány pouze v případě zvýšené poptávky. Podle Jose Delbekeho, který má v Evropské komisi na starosti boj s klimatickými změnami, by v rámci reformy mohlo z trhu zmizet až 1,6 miliardy povolenek. |
| Snižování objemu emisních povolenek má přispět ke snížení emisí do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005 o 43 procent. Od roku 2021 se bude snižovat počet povolenek uvolněných do oběhu o zhruba 48 milionů ročně. Za deset let by to mělo činit 556 milionů tun emisí, což odpovídá zhruba ročním emisím Británie. |
| V období let 2021 až 2030 má být zdarma rozděleno 6,3 miliardy povolenek v hodnotě 160 miliard eur (4,3 bilionu korun). |
| Emisní povolenka se v současnosti prodává za cenu kolem 8,5 eur (230 korun). Předpokládá se, že v roce 2030 by emisní povolenky mohly stát až 30 eur (813 korun). Dražší povolenky zvyšují cenu tzv. silové elektřiny, nízká cena snižuje motivaci podniků využívat šetrné technologie. Levné povolenky jsou tak výhodné pro uhelné elektrárny, které mají proti čistým zdrojům energie méně nákladný provoz. |
| Největším tuzemským obchodníkem s povolenkami je společnost Virtuse Energy, která v loňském roce zobchodovala 76 milionů emisních povolenek stovkám největších společností zejména v ČR a na Slovensku a dosáhla obratu přes šest miliard korun. |
| Podle dnešního rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství má stát vrátit firmám ČEZ a Energotrans část darovací daně z emisních povolenek zaplacené v letech 2011 a 2012. Jde celkem o 3,8 miliardy korun. |
| Podle dřívějšího vyjádření evropského soudu Česku hrozí, že bude muset z daně na bezplatné emisní povolenky celkem vracet zhruba 7,5 miliardy korun. Směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů totiž stanovila, že v letech 2008 až 2012 měly členské země EU 90 procent povolenek přidělovat zdarma. V letech 2011 a 2012 ale Česko na tyto povolenky uvalilo darovací daň ve výši 32 procent. Stát na dani z emisních povolenek v roce 2011 vybral celkem 4,8 miliardy korun, o rok později 2,7 miliardy Kč. Peníze částečně pokryly podporu obnovitelných zdrojů energie. |
| Kromě ČEZ se o vrácení daně v minulosti hlásil například dodavatel energií pro mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto Ško-Energo, společnost Unipetrol, Dalkia či teplárenský Alpiq. |
