Rusko na počátku tohoto měsíce oznámilo konec plánované výstavby plynovodu South Stream, který měl od příštího roku dopravovat ruský plyn do střední Evropy, a vyhnout se přitom území Ukrajiny. Jako důvod země uvedla námitky Evropské unie vůči projektu.
Ani jedna z firem neuvedla, kolik za svůj podíl obdrží. Obě se však shodly, že cena odpovídá nákladům, které do projektu vložily, napsala agentura Reuters.
| South Stream |
|---|
| South Stream měl ruský plyn dovést do střední Evropy přes Černé moře a Balkán, aniž by procházel přes ukrajinské území. Maďarsko, Rakousko, Srbsko či Bulharsko South Stream vnímaly jako způsob, jak zajistit dodávky plynu v případě narušení tranzitu přes Ukrajinu, což už Evropa zažila před osmi lety a znovu před pěti lety. Plyn z ruského projektu by navíc uspokojil skoro 15 procent evropské poptávky. |
Plynovod za 910 miliard korun
Celkové náklady na projekt South Stream se odhadovaly na 40 miliard dolarů (910,6 miliardy korun). Potrubí dlouhé kolem 2500 kilometrů mělo vést po dně Černého moře do Bulharska a dál přes Srbsko, Maďarsko, Slovinsko a Rakousko až do severovýchodní Itálie. Další větve měly směřovat do Chorvatska, Makedonie, Řecka a Turecka. Ročně měl plynovod přepravit asi 63 miliard metrů krychlových plynu, což odpovídá zhruba 15 procentům objemu, který Evropa ročně spotřebuje.
Evropská komise plán ostře kritizovala, porušoval totiž unijní pravidla, podle nichž dodavatelé surovin nesmějí ovládat i přepravní trasy. Rusové, kteří pro změnu ostře kritizují ona evropská pravidla, navíc Brusel obešli a o stavbě vyjednávali přímo s unijními zeměmi. Těm za to hrozily postihy.
Společný podnik Gazpromu, Eni, EDF a Wintershallu se jmenoval South Stream Transport BV. Gazprom měl v podniku poloviční podíl. Druhým největším akcionářem byla italská Eni s pětinovým podílem, po 15 procentech vlastnily EDF a Wintershall.
Místo plynovou South Stream Gazprom nyní zamýšlí výstavbu plynovodu do Turecka a turecko-řecká hranice se má stát novým uzlem pro dodávky plynu do Evropy. Turecko tak podle nejnovější strategie Moskvy bude novou tranzitní zemí pro přepravu plynu do Evropské unie a nahradí v této roli Ukrajinu.
| Výstavba plynovodu South Stream byla zahájena před dvěma lety |
|---|
| - Plynovod South Stream (rusky Južnyj potok) měl přepravovat ruský plyn po dně Černého moře přes Balkán do západní Evropy. Dohoda o výstavbě nového plynovodu byla podepsána v roce 2007, definitivní investiční dohodu o projektu podepsal ruský plynárenský gigant Gazprom s evropskými partnery v listopadu 2012. Do té doby Gazprom podepsal zvlášť smlouvu s každou zemí, přes nebo do které měl plynovod vést (Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, Řecko, Slovinsko, Rakousko a Chorvatsko). |
| - Plynovod budovalo mezinárodní konsorcium, do kterého patří Gazprom (50 procent akcií), italská Eni (20 procent), německý Wintershall (15 procent) a francouzská EDF (15 procent). Na výstavbě suchozemských částí plynovodu se měly podílet i místní energetické společnosti. Náklady na projekt měly podle odhadů činit více než 15 miliard eur (414 miliard korun). |
| - Výstavba plynovodu začala 7. prosince 2012 na ruském pobřeží Černého moře. Z kompresorové stanice Russkaja v městě Anapa v Krasnodarském kraji měl plynovod vést po dně Černého moře do stanice Galata u bulharské Varny, pokračovat přes balkánské země a končit v Travesiu v severovýchodní Itálii u hranice s Rakouskem a Slovinskem. |
| - Délka plynovodu měla činit 2446 kilometrů, z toho 925 kilometrů po dně Černého moře v teritoriálních vodách Ruska, Turecka a Bulharska, v maximální hloubce 2250 metrů. South Stream měl být uveden do provozu ve druhé polovině roku 2015 s počáteční kapacitou 15,75 miliardy krychlových metrů ročně. Do roku 2018 až 2019 měla přeprava dosáhnout plné kapacity 63 miliard metrů krychlových. |
| - Ruský prezident Vladimir Putin dnes připustil, že Moskva není s to pokračovat v projektu výstavby South Streamu. Během návštěvy Turecka Putin uvedl, že projekt nemůže pokračovat bez souhlasu Bulharska. Bulharská vláda počátkem června na žádost Evropské komise pozastavila přípravné práce na plynovodu. |
| - Vůči projektu měly vážné námitky Evropská komise i Spojené státy, EU například pozastavila proces schvalování výstavby plynovodu po březnové anexi Krymu Ruskem. Naopak zejména Maďarsko pod vedením premiéra Viktora Orbána o výstavbu velmi stálo. |
