Daniel Křetínský deníku E15 potvrdil, že Profen je důležitý kvůli zhodnocení předchozí desetimiliardové investice do hnědouhelných dolů. „Bez této elektrárny by byly ohroženy doly Mibrag ve své stávající velikosti,“ řekl šéf EPH. Pokud by se projekt z nějakého důvodu nerealizoval, holding by musel hledat alternativní řešení. Křetínský již dříve připustil, že česká firma uvažuje i o nákupu starších uhelných elektráren v Německu. A Křetínského partner, nejbohatší Čech Petr Kellner, spojuje s aktivitami EPH v Německu velké naděje, protože pomáhají diverzifikovat dosavadní zaměření jeho skupiny PPF na východní trhy.
EPH neplánuje, že by do projektu investoval sám. Mibrag již začal hledat partnery z řad velkoodběratelů, měst a obcí, kteří by měli zájem o budoucí produkci elektřiny i tepla. Jisté je, že chystaná elektrárna má velkou podporu zemské vlády v SaskuAnhaltsku. „Potřebujeme stabilní a přístupnou energetickou základnu v dlouhodobém horizontu. To není možné bez využívání uhlí,“ řekl tamní premiér Reiner Haseloff (CDU), který se zároveň hlásí k rozvoji obnovitelných zdrojů. Právě ty má Profen doplňovat a pomáhat rozvíjet, protože půjde o nový model flexibilní uhelné elektrárny, kterou bude možné rychle nastartovat ve chvíli, kdy nebude dost proudu z větrných či slunečních zdrojů. Elektrárna je navíc největší chystanou investicí v Sasku-Anhaltsku a má přinést rozvoj tamní ekonomiky i zaměstnanosti.
Skupina Daniela Křetínského získala projekt Profen od české energetické jedničky ČEZ, která teď holdingu k jeho polovině prodává svou polovinu dolů. Celou transakci by mohl ještě teoreticky zablokovat český antimonopolní úřad, který posuzuje s ní spojený nákup firmy Energotrans právě společností ČEZ.
Tuzemská jednička ovládaná státem se projektu Profen vzdala i proto, že se obává přetlaku elektřiny z obnovitelných zdrojů v této části Německa. Právě ČEZ ovšem dostal projekt Profenu do složitější situace, protože ho odložil o nejméně dva roky a elektrárna tak začne vyrábět proud v méně příznivém období. Mibrag předpokládá zahájení stavby v roce 2015, pokud získá potřebná povolení a najde investory. Výstavba by měla trvat asi pět let.
Rizika přetlaku obnovitelných zdrojů si je vědom i Daniel Křetínský. „Nepředpokládám, že by měl Mibrag problém získat povolení, ale kapacita obnovitelných zdrojů tam může být příliš vysoká,“ řekl šéf EPH. Záležet tedy bude na tom, jak spolkové a zemské úřady nastaví pravidla. V případě nereálnosti Profenu by dostal přednost právě zmiňovaný Křetínského alternativní plán.
