„Lihovar byl na kapacitu 57,67 tisíce tun postaven a zkolaudován již při původní přestavbě cukrovaru v letech 2006 až 2009. Současná legislativa vyžaduje, aby posouzení dopadů na životní prostředí EIA a integrované povolení byly vydány na reálně instalovanou kapacitu,“ vysvětluje Karel Hanzelka, mluvčí Agrofertu.
Zvýšení výroby na plnou kapacitu ale Ethanol Energy vbrzku neplánuje. Rada obce Vrdy, kde lihovar sídlí, už dříve uvedla, že se zvýšením výroby nad stávajících 30 tisíc tun ročně nebude souhlasit.
Firma musí investovat, aby přežila
Firmu každopádně čekají poměrně velké investice, aby přežila. Po roce 2018 nebude splňovat emisní limity její uhelná kotelna. Proto už teď plánuje náhradu starých kotlů za moderní fluidní kotel na hnědé uhlí, případně na kombinaci uhlí a biomasy. „V případě rekonstrukce uhelné energetiky se předběžný odhad celkových nákladů pohybuje v rozpětí 150 až 300 milionů korun, další alternativou je plynofikace provozu,“ uvádí Hanzelka. Plynový záložní zdroj energie už lihovar má od loňska.
Až Ethanol Energy povolení k výrobě na plný výkon dostane, zvedne se česká kapacita výroby biolihu do benzinu o více než pětinu. Loni získal povolení k využití plné kapacity 95 tisíc tun ročně lihovar v Dobrovici ze skupiny Tereos TTD. Oba lihovary budou schopny vyrobit až 155 tisíc tun biolihu za rok. Českou spotřebu i při případném zvýšení podílu povinně přimíchávané biosložky do benzinu oba výrobci bez problémů pokryjí.
Údaje o spotřebě biolihu v Česku se liší. Podle celní správy se loni do daňového oběhu uvolnilo přes 75 tisíc tun bioetanolu, ale statistiky ministerstva průmyslu uvádějí hrubou spotřebu 119 tisíc tun. Výroba loni dosáhla 104 tisíc tun bioetanolu, pětina šla na export.
