Projekt TransCaspian by měl přivádět zemní plyn z Turkmenistánu do Evropy přes Kaspické moře. Jednání se ale před lety zastavila kvůli politickým a finančním nejasnostem a nevyřešeným otázkám týkajícím se ochrany životního prostředí. Krymská krize z loňského jara ale přiměla EU k tomu, aby začala naléhavěji hledat zdroje plynu jinde než v Rusku, odkud v současnosti plyne třetina plynu spotřebovávaného v Evropě.
„Při rozhovorech s našimi turkmenskými partnery jsme se dostali do bodu, kdy jsme museli vymyslet, jakou strukturu bude mít zapojení společností z EU, které jsou ochotny kupovat turkmenský plyn pro evropský trh,“ prohlásil Daniilidis bez dalších podrobností.
Turkmenští činitelé již dříve v březnu sdělili, že pokračují „aktivní“ vyjednávání o ročních dodávkách plynu v objemu deset až 30 miliard metrů krychlových do Evropy.
Trasa plánovaného plynovodu z Turkmenistánu do Evropy
Turkmenistán a Turecko loni podepsaly rámcovou dohodu o dodávkách plynu pro projekt plynovodu Transanatolian Natural Gas Pipeline (TANAP). TANAP má přepravovat ázerbájdžánský plyn z obřího kaspického pole Šach Deniz II a bude vést trasou dlouhou asi 1840 kilometrů přes Gruzii a Turecko až na turecké hranice s Bulharskem a Řeckem. Výstavba plynovodu byla slavnostně zahájena minulý týden.
Turkmenistán v současnosti prodává plyn Číně a v menším množství také Íránu, zatímco ruský Gazprom dovoz turkmenského plynu v posledních letech výrazně omezil. Turkmenistán musí vybudovat spojení pod Kaspickým mořem, aby se na TANAP napojil.
