První větev Nord Streamu pod Baltským mořem do Německa se otevřela loni v listopadu a bude mít celkovou kapacitu 27,5 miliardy krychlových metrů ročně. Nyní se staví paralelní druhá větev. Gazprom má na projektu 51 procent, německé společnosti Wintershall a E.ON po 15,5 procenta a po devíti procentech mají nizozemská Gasunie a francouzská GDF Suez..
Miller podle agentury AP poznamenal, že BP „projevila zájem“ o prodloužení plynovodu Nord Stream dál na západ, žádná dohoda ale zatím uzavřena nebyla. Gazprom podle něj bude analyzovat možnost postavit dvě další linky, z nichž jedna by vedla do Británie.
Podíl Gazpromu na jeho klíčovém evropském trhu se loni zvýšil na 27 procent ze 24 procent v roce 2010. Export ruského plynu do Evropy vzrostl o zhruba osm procent a Gazprom chce svůj vývoz do Evropy dál zvyšovat, což dělá s pomocí nových plynovodů, které obcházejí problematické ruské sousedy Ukrajinu a Bělorusko. Evropa se bojí dominance ruského plynu na svém trhu a snaží se o výstavbu konkurenčních tras, zejména plynovodu Nabucco.
