Jak je to s polským plynem z břidlic? Další dvě firmy se stahují z těžby

Talisman a Marathon jsou po americké Exxon Mobil dalšími zahraničními hráči, kteří se stahují z těžby břidlicového plynu v Polsku. Polsko vyděsilo některé zahraniční investory výrazným snížením odhad potenciálních zásob břidlicového plynu, ale také nejistým regulačním prostředím. Navíc případná těžba v zemi se zatím zdá být příliš nákladná.

Talisman a San Leon vytvořily společný podnik v roce 2010. Firma má koncese na tři oblasti na severovýchodě země, kde již uskutečnila průzkum a objevila plyn. Talisman, který je nyní uprostřed restrukturalizace, již v březnu naznačil, že zvažuje prodej podílu.

Talisman prohlásil, že nenalezl dost plynu na to, aby měl důvod dále investovat do drahého průzkumu a těžby. Proto se zaměří na oblasti, kde je jednodušší se dostat na zásoby plynu, jako severní a jižní Amerika, jihovýchodní Asie a Severní moře.

„Po rozsáhlém zhodnocení průzkumných aktiv v Polsku a neúspěšných pokusech najít komerčně vhodnou úroveň uhlovodíků se Marathon Oil rozhodla ukončit operace v zemi,“ uvádí se v dnešním prohlášení firmy. Odchod by měl být dokončen v druhé polovině roku 2014.

Americký příběh je v Polsku obtížnější zopakovat

Zprávy jsou další ranou pro Polsko, které doufalo, že díky svým zásobám plynu v břidlicích brzy omezí svoji závislost na ruském plynu a podpoří slábnoucí ekonomiku. Hlavním problémem je, že velké firmy se zaměřují na zásoby plynu v břidlicích, který je snazší vytěžit.

Břidlicové skály v Polsku jsou však v oblasti od východního pobřeží Baltského moře přes střední a východní Polsko po Bělorusko a Ukrajinu hluboko pod zemí a ukázalo se, že je mnohem obtížnější je vytěžit než v USA. Je to jednak kvůli geologickému charakteru, jednak kvůli skutečnosti, že oblast je mnohem hustěji obydlena než v USA. Podle odborníků je proto na těžbu břidlicového plynu v Polsku potřeba více testů, více času, a mnohem více peněz.

Polská vláda doufala, že rozkvět investic do těžby podpoří ekonomiku, která prudce zpomaluje. Očekávalo se, že těžba plynu z břidlic vytvoří tisíce pracovních míst a pomůže snížit nezaměstnanost, která činí 14,3 procenta.

Kromě ekonomické podpory Polsko rovněž doufalo, že se zbaví závislosti na Rusku, odkud dováží 70 procent plynu, který spotřebuje, a 90 procent ropy. Obavy ze závislosti na Rusku vzrostly hlavně poté, co se ukázalo, že Moskva je ochotná využívat plyn jako politickou zbraň. Při sporech s Ukrajinou zastavila již dvakrát uprostřed zimy dodávky plynu na Ukrajinu, což ale mělo dopad i na dodávky do dalších evropských zemí. Rusko si rovněž diktuje ceny a plyn pro Polsko je jedním z nejdražších. Polsko platí Rusku za 1000 metrů krychlových plynu téměř 500 dolarů (téměř 10 tisíc korun).

Není stále jasné, jaké zásoby plynu z břidlic Polsko má

První odhady amerického úřadu pro energetické informace EIA uváděly, že rezervy břidličného plynu v Polsku činí 5,3 bilionu metrů krychlových. Loni však polští geologičtí experti prudce snížili tento odhad pod 800 miliard metrů krychlových. I to je však dostatek na to, aby to pomohlo zemi snížit závislost na ruském plynu a podpořilo ekonomiku.

Naději na rychlou návratnost investic do těžby přinesl úspěch v USA v minulých dvou desetiletích. Prudké zvýšení těžby v USA výrazně snížilo cenu plynu pod 100 dolarů za 1000 metrů krychlových a země se stala v oblasti plynu soběstačná. Většina evropských zemí se však staví k těžbě plynu z břidlic většinou odmítavě kvůli možného negativního dopadu těžby na životní prostředí, napsaly agentury AP a Reuters.