Ze studie podle ekologů vyplývá, že v Německu se v rámci tamního energetického programu nepočítá s uhlím jako perspektivním zdrojem energie a tamní vláda bude „tlačit“ na útlum těžby. Zhoršit se mají i právní podmínky pro těžbu a spalování uhlí.
„Německo očividně chce ustupovat od uhlí, zatím ale není zcela jasné, jak rychlými a drsnými prostředky to udělá. Byznys, který se v tuto chvíli jeví jako ziskový, může být během dvou tří let totálně ztrátový,“ řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Podotkl, že kvůli nákladům na restrukturalizaci dolů bude kupec nucen některé elektrárny tak jako tak odstavit.
Připomněl, že Vattenfall letos oznámil, že kvůli budoucí těžbě nezamýšlí v Německu bourat osm obcí s celkem s dvěma až třemi tisíci obyvateli. „Je ale možné, že nový vlastník by přišel a řekl, že bourat bude. Česká vláda včera (v pondělí) správně rozhodla, že nechce v Česku bourat obce kvůli těžbě. Pokud nechceme být vnímání jako nájezdníci z Východu, je podobné chování českých firem nepřípustné i v blízkém zahraničí,“ dodal.
ČEZ i EPH: zatím bez komentáře
EPH i ČEZ zatím svoje záměry komentovat nechtějí. „V tuto chvíli, kdy se rozbíhá prodejní proces, nepovažujeme za vhodné komentovat nabídky ostatních subjektů ani konkretizovat naše investiční záměry,“ řekl dnes ČTK mluvčí EPH Daniel Častvaj. „Aktuálně se seznamujeme s dokumenty od Vattenfallu, včetně plánů energetických zařízení, která jsou k prodeji. Naše vlastní záměry a finální plány teprve vzniknou,“ řekla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.
Vattenfall v Německu prodává čtyři hnědouhelné doly a elektrárny o celkovém výkonu přes osm tisíc megawattů. V návazném tendru prodává východoněmecké vodní elektrárny, které mají výkon kolem tří tisíc megawattů. Podle dřívějších odhadů by mohl Vattenfall prodejem německých aktiv získat až 3,5 miliardy eur (95 miliard korun).
Hodnota aktiv Vattenfalu je prý nadnesená
Greenpeace však dnes uvedla, že toto číslo je nadnesené a současná hodnota akvizice se pohybuje kolem půl miliardy eur (13,5 miliardy korun). Rovenský řekl, že vodní elektrárny by nadace, kterou plánuje Greenpeace pro případný útlum uhelných elektráren v Německu zřídit, neuzavřela. „Dovedu si představit, že bychom je mohli přeprodat jinému zájemci,“ dodal.
Šéf uhelné divize Vattenfallu na začátku října agentuře AP řekl, že firma nebere zájem ekologů o aktiva vážně. „Zdvořile bych doporučil Vattenfallu, aby bral nabídku Greenpeace vážně. Už jen proto, že pokud by se případně ukázalo, že nás vyřadili lehkověrně, tak můžeme rozhodnutí napadnout u soudu,“ dodal Rovenský.
Polostátní ČEZ projevil oficiální zájem o německá aktiva Vattenfallu na začátku října. Dalším zájemcem je společný podnik Energetické a průmyslového holdingu (EPH) podnikatelů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče a investiční skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petr Kellnera.
Kvůli nejasné budoucnosti uhelných elektráren v Německu Vattenfall zahájení tendru odkládal. Červencové rozhodnutí německé vlády zrušit plán dodatečných poplatků z provozování uhelných elektráren ale firmu povzbudil k uskutečnění transakce. Vattenfall chce nalézt kupce do konce tohoto roku a prodej dokončit příští rok.
