Firma uvedla, že mezi hlavní příčiny problémů patří podpora obnovitelných zdrojů, odstavování jaderných elektráren v Německu a jednotná německo-rakouská zóna, která se chová, jako by mezi oběma zeměmi nebylo prakticky žádné kapacitní omezení.
„Nárůst výroku a výroby obnovitelných zdrojů v Německu nedoprovází adekvátní výstavba přenosových vedení. Zatímco původní plán do roku 2015 zněl 1887 kilometrů vedení, realita ve třetím čtvrtletí loňského roku byla ani ne třetinová,“ uvedl předseda představenstva ČEPS Vladimír Tošovský.
Neplánované průtoky
Podle ČEPS byla produkce německých větrných parků na konci loňského roku 30 tisíc MW. Toky mezi Německem a Rakouskem v tomto období činily 7700 MW, většina ale kvůli chybějícímu vedení „tekla“ přes okolní soustavy. Jen přes Česko směřovalo na jih Evropy okolo 3400 MW elektřiny. Například instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je cca 2000 MW.
„Neplánované toky z Německa dlouhodobě ohrožují bezpečnost provozu přenosové soustavy České republiky,“ řekl Tošovský. Podle něj společnost ČEPS opakovaně neúspěšně žádala německé a rakouské provozovatele přenosové soustavy o snížení výroby v Německu a zvýšení výroby v Rakousku tak, aby Česko velkým náporům elektřiny nemuselo čelit.
Transformátory za miliardy
ČEPS proto zahájil na hranicích s Německem výstavbu transformátorů za 2,5 miliardy korun, které by měly problémy s německou sítí řešit. První by měl být instalován v tomto a příštím roce v Hradci u Kadaně. Firma však plánuje do přenosové investovat i dalších letech, do roku 2024 počítá s ročním průměrem investic ve výši 4,5 miliardy korun. Akciová společnost ČEPS působí na území České republiky jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu.
Společnost udržuje, obnovuje a rozvíjí 41 rozvoden s 71 transformátory převádějícími elektrickou energii z přenosové do distribuční soustavy a trasy vedení o délce 3508 kilometrů s napěťovou hladinou 400 kV a 1910 km s napěťovou hladinou 220 kV.
