Převedení elektráren na kapacitní trh by mělo podle ministerstva hospodářství zajistit, že se sníží celkové německé emise oxidu uhličitého (CO2). Zároveň bude možné zachovat několik tisíc pracovních míst, která by při úplném odstavení elektráren zanikla. Bez omezení provozu hnědouhelných elektráren by Německo nesplnilo svůj cíl snížit do roku 2020 své emise CO2 o 40 procent proti roku 1990.
Opatření by se mělo dotknout elektráren, které provozují společnosti Mibrag, RWE a Vattenfall. Vattenfall přitom už dříve oznámil záměr prodat všechna svá hnědouhelná aktiva v Německu, mezi zájemce o jeho doly a elektrárny patří mimo jiné EPH a česká polostátní společnost ČEZ.
Německo by po převedení elektráren na kapacitní trh mělo platit jejich vlastníkům za to, že je budu udržovat v pohotovosti. Podle informací serveru Spiegel Online by celkové náklady na udržení osmi elektráren na kapacitním trhu až do konečného termínu jejich odstavení měly dosáhnout 1,6 miliardy eur (43,3 miliardy korun).
Tato částka se promítne do ceny elektřiny, německým domácnostem by kvůli tomu měl proud zdražit o 0,05 eurocentu (1,4 haléře) za kilowatthodinu, ročně by to pro průměrnou čtyřčlennou domácnost znamenalo zvýšení výdajů za energie v řádu jednotek eur.
Návrh zákona ještě musí schválit Spolkový sněm a opoziční Zelení zachování uhelných elektráren na kapacitním trhu odmítají. Vládní strany ale mají mezi poslanci výraznou většinu a očekává se, že návrh prosadí.
Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, v roce 2035 by měly pokrývat 55 až 60 procent celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky, postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí.
