Ze zájemců o možnou stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany by se podle budoucího ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) neměl dopředu nikdo vylučovat, tedy ani Rusko a Čína. Popřel zároveň informace Deníku N, že by úterní schůzka pracovní skupiny, kde se setká zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl se zástupci tajných služeb, úřadu vlády a několika ministerstev, měla pozice obou zemí v případném tendru zlepšit.
"V tuto chvíli nemůžeme vyřazovat nikoho. Bylo by to strategicky a obchodně nešťastné. Musíme říct podmínky případného dalšího tendru a teprve poté začít jednat se všemi zájemci a následně vyhodnotit, jestli splňuje podmínky, nebo ne," uvedl Havlíček. Ministerské funkce se ujme v úterý odpoledne. Jádro považuje za zásadní v budoucím energetickém mixu.
Podle zdrojů Deníku N může být cílem úterního setkání dřívější záměr změnit a zlepšit pozici obou zemí, které se o zakázku v hodnotě stovek miliard zajímají. Deník N uvedl, že je na členy skupiny vyvíjen kvůli tomu tlak. Pracovní skupina v minulosti schválila materiál, který nepřímo podle listu z tendru Rusko a Čínu vyloučil. "Rozhodně se nebudou kout pikle a vytvářet specifická schůzka, která bude rozhodovat o tom, kdo kam co bude dodávat. Je to běžné pracovní jednání," řekl Havlíček.
Čínské investice v Česku by chtěl vidět v oblastech, které státu pomohou, připomněl, že Číňané investují s delší dobou návratnosti. Zatím podle něj byly spíše "spekulativního charakteru" a mířily třeba do obchodních center nebo sportu. "Měly by to být investice, které jdou do prorůstových aktiv a zůstat tady delší dobu, pomohou k rozvoji infrastruktury a sehrají finanční páku v PPP projektech," míní. Na otázku, zda Čína nebo Rusko nepředstavují pro ČR bezpečnostní riziko, odpověděl, že konkrétně čínské investice rostou globálně ve všech vyspělých zemích a v Česku se budou zvyšovat i beztak přirozenou cestou.
Až Havlíček nastoupí do funkce, chtěl by kvůli plánované stavbě nového bloku co nejrychleji uzavřít s energetickou skupinou ČEZ smlouvy o fázi číslo 1. Termín si dal do podzimu.
Stát bude podle Havlíčka v plánování budoucí energetické koncepce muset vzít v úvahu řadu aspektů - bezpečnostní, cenový, geografický, rozvoje nových technologií, ekologický, energetickou nezávislost i klesající zásoby uhlí. Souhlasí zároveň s novelou energetického zákona, která vyloučila z podpory velké solární zdroje. Prioritou pro Česko je podle něj jádro a minimálně 20 procent energie z obnovitelných zdrojů. Otázkou podle Havlíčka ale je, za jakých pobídek. "Já tvrdím, že za minimálních pobídek. Věřme více trhu. Je tady řada subjektů, které chtějí investovat," uvedl.
Solární energie, které stojí Česko 44 miliard korun ročně, se podle něj budou specifickými pobídkami podporovat minimálně. "Prapůvod pobídek nebyl možná myšlen špatně, ale zvrhlo se to do situace, že to bylo jedno z nejhorších rozhodnutí porevoluční historie, které ovlivnilo celou jednu generaci ceny za energie. Účet je neuvěřitelný a všichni, kdo se pod to podepsali, nesou obrovskou odpovědnost," řekl.
