Kirijenko prohlásil, že Rusko podniklo kroky k rozšíření operační životnosti všech jaderných reaktorů z dob Sovětského svazu na 45 let. Mezi reaktory, jichž se to týká, je také jedenáct jednotek stejného typu jako havarovaný reaktor v Černobylu. U těchto zařízení měli sovětští jaderní vědci původně za to, že by měly být po 30 letech provozu vyřazeny.
Kirijenko přitom ještě v červnu tvrdil, že Rusko se možná po katastrofě ve Fukušimě urychleně zbaví zastaralých jaderných reaktorů první generace, aby tak přispělo ke zvýšení bezpečnosti svých jaderných energetických kapacit.
Nynější výroky šéfa Rosatomu řadí Rusko mezi země, které po březnové havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima zaujaly krajní postoj a jednoznačné stanovisko v jaderné energetice beze změny pokračovat. Naproti tomu třeba Německo nebo Švýcarsko chtějí v příštích letech své jaderné reaktory zavřít, zatímco některé další země ustupují od svých plánů budovat nové reaktory a chtějí aspoň modernizovat ty, které už provozují.
Přestože Rosatom nyní staví reaktory, které jsou považovány za bezpečnější než ty z dob Sovětského svazu, rozhodnutí ruské agentury přidat 15 let k operačnímu životu nejstarších jaderných zařízení vyvolává u expertů na jadernou bezpečnost vrásky na čele. Mnoho jaderných vědců, kteří se v tomto týdnu sešli na výročním zasedání MAAE ve Vídni, vyjádřilo obavy z ruského kroku, napsal The Wall Street Journal.
Samotná MAAE jako orgán OSN pro dohled nad mezinárodní jadernou bezpečností odmítla ruské úmysly jakkoli komentovat s vysvětlením, že je to výhradně ruské rozhodnutí.
