„Proč máme investovat do infrastruktury, když objemy zemního plynu v České republice stagnují?“ uvedl Herrmann. Podle něj nová energetická koncepce spoléhá hlavně na jadernou energetiku.
Vláda má koncepci projednat do konce roku, ale podle Herrmanna by měla termín schvalování dokumentu o půl roku prodloužit a upřednostnit kvalitu zpracování před termíny.
Aktualizovaná Státní energetická koncepce v budoucnosti podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Františka Pazdery se zemním plynem počítá jako se zdrojem pro výrobu elektrické energie, tento jeho význam však bude spíše doplňkový ve vztahu k jaderným elektrárnám.
„Paroplynové zdroje vidí koncepce vhodné zejména pro překlenutí případných nedostatků výkonu po dobu výstavby jaderných elektráren,“ uvedl Pazdera.
V nejbližším období bude spotřebu plynu podle Pazdery zřejmě tlumit nepříznivý vývoj evropské ekonomiky. Již v letošním roce za tři čtvrtletí klesla v tuzemsku spotřeba plynu o devět procent, a to především kvůli menšímu odběru v průmyslovém sektoru. Loni spotřeba rostla na 8,89 miliardy metrů krychlových, ale to bylo podle odborníků hlavně kvůli chladnějšímu počasí.
Podle Herrmanna existuje potenciál plynu hlavně v tuzemském teplárenství. Pazdera za ministerstvo ale neupřesnil, do jaké míry bude v budoucnu plyn při dodávkách tepla využíván, či zda nahradí centrální zásobování teplem z uhelných zdrojů. Tyto věci jsou podle něj stále předmětem diskuse. Paroplynové zdroje by podle Pazdery měly fungovat vedle uhelných tepláren a tepláren na biomasu a také poskytovat podpůrné služby.
