Současná nižší sazba spotřební daně bude u nafty platit zřejmě do konce příštího roku. Prodloužení úlevy o 1,50 koruny z litru, jež měla končit k říjnu, schválil Senát. Opatření má podle kabinetu pomoci konkurenceschopnosti dopravců. Rozpočty státu a Státního fondu dopravní infrastruktury letos přijdou podle důvodové zprávy dohromady až o 2,5 miliardy korun a příští rok až o 9,6 miliardy korun. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Benzinu se nynější novela o spotřebních daních netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 koruny na litr od letošního října. U nafty podle předlohy dál zůstane sazba 8,45 koruny z litru místo 9,95 koruny, a to do konce roku 2023.
Pro novelu hlasovalo 60 ze 64 přítomných členů horní komory. Proti nebyl žádný ze senátorů, čtyři se hlasování zdrželi.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) senátorům řekl, že hlavním důvodem pro delší zdaňování nafty nižší sazbou není její vysoká cena, ale konkurenční prostředí. Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něho při podávání cenových nabídek dopravci z Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a také z Turecka. „Ve většině těchto zemí je spotřební daň na motorovou naftu na evropsky nejnižší možné úrovni,“ uvedl ministr. Opatření podle něho pomůže i veřejné dopravě, když většina autobusů má dieselový pohon.
Jak rostla cena elektřiny?
Reálný rozpočtový dopad by mohl být podle Stanjury nižší než odhadovaný. „Přes vyšší ceny v letošním roce zatím spotřeba pohonných hmot roste,“ podotkl. Výpadek půjde podle ministra výhradně na úkor státního rozpočtu, nikoli na vrub investic do dopravní infrastruktury
Prodloužení úlevy o dalších 15 měsíců zpochybňoval v debatě Miroslav Plevný (za STAN). Není podle něho známo, jak se budou ceny pohonných hmot vyvíjet. Plevný míní, že snížená sazba spotřební daně by mohla platit jen do konce letoška, opatření se pak mohlo prodlužovat podle aktuální situace. Naopak Jiří Čunek (KDU-ČSL) je přesvědčen o tom, že stát postupuje u nafty velmi dobře.
Nižší daň na benzin i na motorovou naftu začala v Česku platit od června. Opatřením, původně přijatým na čtyři měsíce, vláda reagovala na prudké zdražení pohonných hmot, které podle tehdejších vyjádření analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu.
„Tím, že nedojde k avizovanému opětovnému nárůstu sazby daně z motorové nafty, nebude z tohoto titulu vytvářen tlak na další nárůst nákladů podnikatelských subjektů a dotčených domácností,“ stojí ve zdůvodnění nynější novely. Výše daně u nafty se bude podle důvodové zprávy nadále pohybovat mírně nad minimem, které stanovuje evropská směrnice o zdanění energií.
Předloha s ohledem na evropskou směrnici také ponechává výši vratky části spotřební daně z motorové nafty využité v části zemědělské prvovýroby na 7,3 koruny na litr. Na 8,5 koruny z litru se vrátí takzvaná zelená nafta podle novely od ledna 2024.
