České sklářství si během staleté tradice vybudovalo ve světě výbornou pověst. Výrobci křišťálu nebo dekorativních instalací a svítidel sklízejí prestižní ocenění i zakázky. I když české sklárny tvrdě zasáhla finančí krize z roku 2008, postavily se opět na nohy. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto české sklo zařadil do ankety o největší průmyslové ikony, které budovaly dobré jméno českého průmyslu doma i v zahraničí.
České sklo je fenomén. Třeba designová luxusní svítidla od Preciosy zdobí honosné paláce na Středním východě. V dubajském hotelu Sheraton Dubai Mall visí monumentální světelná instalace, která váží přes 1700 kilogramů. Lustry z Preciosy osvětlují i nejluxusnější světové jachty.
Pro cizince přijíždějící do Česka je zase magnetem tradiční český broušený křišťál. A nejen pro ně. Do zahraničí míří přes 90 procent tuzemské produkce užitkového skla. Kromě práce dnešních sklářů a designérů se pověst českého skla opírá o mnohasetletou tradici.
Dnešní sklárny prošly po roce 1990 bouřlivým vývojem. Levná konkurence z východu mnoho z nich dohnala k bankrotu. Ty, které přežily, tvrdě postihla finanční a hospodářská krize po roce 2008.
„Velké části firem se ale po krizi povedlo úspěšně obnovit výrobu. Výrobci užitkového skla a bižuterie dnes vyvážejí své výrobky do více než 90 zemí světa,“ říká Marek Novák, tajemník Asociace sklářského a keramického průmyslu. Tržby výrobců užitkového skla od roku 2010 trvale rostou. Loni se vyšplhaly na 5,64 miliardy korun.
Jednou z tradičních skláren, která dostala druhou šanci, je nižborský Rückl. Firmu založila rodina Rücklů už v roce 1846. Před dvěma roky zachránil výrobce tradičního českého křišťálu před kolapsem český průmyslník Martin Wichterle.
„Značka prošla v roce 2017 velkou proměnou. Změnila se vizuální prezentace i pojetí designu produktů. Navázali jsme spolupráci s Rony Pleslem, uznávaným českým designérem, který se stal uměleckým ředitelem značky. Navrhl pro Rückl kolekci České nebe, která se značně odlišuje od tradiční produkce sklárny,“ říká mluvčí firmy Ada Nanič. Za kolekci získala sklárna loni cenu Český výrobce roku 2017 na výstavě Czech Grand Design.
Po restartu se nižborská sklárna soustředí na domácí trh. Do budoucna ale hodlá expandovat i do zahraničí. Tam už se pevně usadil další z výrobců českého olovnatého křišťálu Crystal Bohemia.
„Vyvážíme 95 procent produkce do 70 zemí světa. Dvě třetiny míří mimo země Evropské unie. Tato orientace na vývoz ale přináší také řadu problémů. Prodej může výrazně ovlivnit politická a ekonomická nestabilita. Kvůli obnoveným sankcím vůči Íránu jsme třeba přišli o trh, kam jsme ještě v roce 2016 vyváželi zboží za 100 milionů korun,“ uvádí ředitel Crystal Bohemia Jaroslav Seifrt.
Firma každý rok připravuje zhruba 150 nových výrobků. Zakládá si na tom, že umí vyrobit jak velké série klasického domácenského skla, tak i jednotlivé solitérní kusy. Novoborský Crystalex CZ se specializuje na výrobu užitkového sodnodraselného skla.
Také jeho produkce směřuje z více než 95 procent na zahraniční trh. Hlavním odbytištěm jsou státy Evropské unie, USA, Rusko, ale také řada asijských a afrických států. „Tržby firmy v uplynulých pěti letech přesáhly hranici miliardy korun. V dalších pěti letech počítáme s pokračujícím růstem až na 1,5 miliardy korun,“ tvrdí Radek Šulta, marketingový ředitel Crystalex CZ.
V posledních deseti letech Crystalex výrazně změnil svou výrobu, aby se přizpůsobil požadavkům spotřebitelů. Přidal více než dvacet nových souborů. Část z nich se vyrábí pomocí vylepšené technologie zažehlování, takže se výrobky vizuálně více blíží ruční výrobě.
Budoucnost českého sklářství vidí oslovené sklárny pozitivně. „Český křišťál má již dlouhou dobu ve světě významné místo. Lidé si cení dlouholetou tradici a know-how ruční řemeslné práce, která se přenáší z generace na generaci,“ dodává Ada Nanič z Rücklu, který je typickým představitelem ruční výroby. Do budoucna si tento způsob tváření a broušení skla podle sklářských expertů ponechají hlavně malé a rodinné firmy. Budou ale dělat drahé exkluzivní výrobky.
Ostatní sklárny se nejspíš vydají více cestou automatizace a strojové výroby. Budou si ale muset pohlídat, aby neztratily schopnost flexibilně reagovat na požadavky trhu. Právě automatizace jim tuto pružnost částečně bere.
