České pivo dobývá svět, export bude letos rekordní | E15.cz

České pivo dobývá svět, export bude letos rekordní

red

Vývoz českého piva se letos škrábe k  historickému rekordu. Tuzemské pivovary by mohly překročit exportní laťku pěti milionů hektolitrů. České pivo patří desítky let k úspěšnému vývoznímu artiklu, který šíří dobrou pověst tuzemského potravinářského průmyslu. Svaz průmyslu a dopravy ČR ho proto zařadil do ankety o největší průmyslové ikony, které budují dobré jméno českého průmyslu doma i v zahraničí.

 České pivovary za první tři letošní čtvrtletí vyvezly do zahraničí čtyři miliony hektolitrů piva. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvedly export o více než 12 procent, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Za celý rok by se tuzemské pivovary mohly dostat poprvé nad hranici pěti milionů hektolitrů exportovaného piva.

„Pivo je nejen důležitou součástí české historie, ale významně posiluje dobrou pověst Česka po celém světě. A proto nás těší, že se českým pivovarům bez ohledu na jejich velikost stále více daří také na zahraničních trzích,“ komentovala už dobrá čísla za první letošní pololetí Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2010 vzrostl export českého piva o 43 procent.

Největším vývozcem je Plzeňský prazdroj. „Úspěch slaví především prémiový ležák Pilsner Urquell. Ten loni překročil v exportu jeden milion hektolitrů,“ říká mluvčí firmy Jitka Němečková. Od letoška se tradiční značka vyrábí výhradně v Česku. Pivovar na začátku roku zrušil její licenční výrobu v ruské Kaluze. Nejvíce piva Pilsner Urquell míří na Slovensko, do Německa a Jižní Koreje. „Od dubna jsme zahájili pravidelný export do Číny, kde chceme Pilsner Urquell nabídnout zejména v metropolitních oblastech,“ dodává Němečková.

České pivovary se od roku 2008 mohou v Evropě opřít o ochrannou známku chráněného zeměpisného označení České pivo. Takto označená piva musí být vyrobená v Česku podle tradičního výrobního postupu a českých surovin. Definici připravil ve spolupráci s pivovary Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský (VÚPS).

Tradiční české pivo se od zahraniční produkce odlišuje jak svými senzorickými vlastnostmi, tak způsobem výroby. Označení slouží jako ochrana tuzemských pivovarů před zahraničními napodobeninami. Existují případy, kdy se za české pivo vydávala například piva vyrobená v Rusku. Zároveň slouží jako marketingový nástroj pro posilování povědomí spotřebitelů o českém pivu.

Babiš mohl porušit další paragrafy, tvrdí odborník na trestní právo

Vlastní ochranné označení si v Evropě nechal zapsat Budějovický budvar, který je s pětinovým podílem na českém vývozu tuzemskou exportní dvojkou. Chráněná označení „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“ byla prvními označeními tohoto druhu, která získaly potravinářské výrobky ze zemí střední a východní Evropy.

Evropská unie obě ochranné známky zahrnuje také do seznamů chráněných označení v obchodních dohodách, které sjednává s třetími zeměmi. Letos získalo České pivo a Českobudějovické pivo ochranu v dohodách se Singapurem a Vietnamem.

„České pivo a Budějovické pivo se liší kromě vymezení území, kde se vyrábí, i v řadě dalších znaků. Budějovický Budvar uvádí v definici i kmen kvasnic, zatímco České pivo povoluje všechny kmeny kvasnic spodního kvašení, které jsou ve sbírce VÚPS. Na druhé straně České pivo velmi podrobně popisuje chemické a senzorické složení různých kategorií piv a surovin k jejich výrobě,“ vysvětluje Karel Kosař, ředitel VÚPS, který byl iniciátorem myšlenky chránit specifický charakter českého piva.

Česko nepřistoupí ke globálnímu paktu OSN o migraci, rozhodla vláda

Tuzemské pivovary používají označení České pivo u zhruba pěti desítek vyvážených piv. Ochranná známka také pomohla stabilizovat pěstování chmele a zachránila i šlechtění českého ječmene. Ječmen, který je vhodný pro české pivo ve formě sladu, má jiné parametry jakosti, než zahraniční sladovnický ječmen, uvádí Výzkumný ústav pivovarnický a sladovnický. Pěstební plochy ječmene pro České pivo stouply ze 14 procent v roce 2002 na nynějších 52 procent.

Do světa se nevyváží jen samotné pivo, ale stále více také prvky české pivní kultury. Loni byl téměř každý čtvrtý Pilsner Urquell v zahraničí načepován ze sudu nebo tanku, tvrdí Plzeňský Prazdroj.

Firma každý rok vyškolí třicítku zahraničních výčepních, aby plzeňské pivo chutnalo i ve světě jako domácí originál. „Aktuálně máme po celém světě 85 proškolených výčepních expertů. Zájem o ně je velký i proto, že v hospodě nebo restauraci, kde čepuje vyškolený tapster, vzroste výtoč o 18 až 30 procent,“ říká Jitka Němečková z Plzeňského Prazdroje. Nejvíce jich pracuje ve Velké Británii a Jižní Koreji.

Profily jednotlivých ikon najdete zde:

Škoda Auto je globální značka s hodnotou téměř 40 miliard korun
První aerodynamické auto Tatra T77 se inspirovalo výrobou válečných letadel
České pivo dobývá svět, export bude letos rekordní
Po světě jezdilo přes milion traktorů Zetor
Nástupce legendárního L-39 Albatros bude létat v Senegalu
Avast chrání počítače stovek milionů lidí na celém světě
Explosia prodá ročně semtex za 70 milionů korun
Petrof je největším evropským vývozcem akustických pian
Tradice českého skla žije, do světa se vyveze přes 90 procent tuzemské produkce
Baťa obouvá svět už 124 let

Autor: red
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud