Česko se připojilo k většině zemí Evropské unie a stanovilo si termín konce využívání uhlí jakožto energetického paliva. Poslední uhlí by se tak podle doporučení takzvané uhelné komise mělo spálit v roce 2038.
Doporučení komise bude nyní podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) schvalovat vláda. Termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise. Uhelná komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi.
Pro Česko tento termín podle Havlíčka znamená mohutné výdaje. „Do nových zdrojů budeme jen do roku 2033 investovat 207 miliard korun. Do toho samého roku se díky modernizaci energetiky sníží emise oxidu uhličitého o 47 milionů tun,“ nastínil Havlíček.
Rozhodnutí komise se však nelíbí některým větším energetickým hráčům. Ústup od uhlí by podle šéfa Sev.en Energy Luboše Pavlase měl být spíš spontánní, a to na základě rozhodnutí investorů. „Domnívám se, že uhelná komise by měla skončit s doporučením vládě, že s dekarbonizací počítá nejpozději k roku 2050. My si dokážeme představit i rok 2045 či 2040, když k tomu budou podmínky, ale toto individuální rozhodnutí by se už mělo nechat na firmách,“ řekl už dříve pro deník E15 Pavlas.
Naopak neziskové organizace termín považují za příliš vzdálený. A stejně to vnímá i Svaz moderní energetiky. „Rok 2038 odráží konzervativní pohled vlády na energetiku. Sice jsme se vyhnuli hrozbě udržení uhlí i po roce 2040, ale pokud by se k doporučení komise přiklonila i vláda, minulo by Česko šanci na rychlejší modernizaci energetiky, kterou nabízí zvyšování energetické účinnosti budov a v průmyslu nebo rozvoj obnovitelných zdrojů energie,“ sdělil šéf svazu Martin Sedlák.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.
Podle Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) v Evropě uhelné zdroje neprovozují Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko.
Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech – do roku 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a do roku 2038 Německo.
Podívejte se, jak dron E15 přelétá nad lomem Vršany:
