Rusko přitom ještě před několika lety pokrývalo celý dovoz plynu na Ukrajinu. Ten se tehdy na celkové spotřebě Ukrajiny přesahující 70 miliard krychlových metrů podílel více než 50 miliardami. Vztahy mezi Kyjevem a Moskvou jsou nyní mimořádně napjaté, protože Rusko anektovalo ukrajinský Krym a podle tvrzení Kyjeva podporuje proruské povstalce na východě Ukrajiny.
V polovině loňského června Rusko zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu, a to kvůli sporům o ceny a kvůli nezaplacené účty. Koncem října se však obě země dohodly na podmínkách prozatímního obnovení dodávek. Ukrajina nicméně musí kvůli ekonomickým problémům spotřebu energie omezovat. Loni země dovezla pouze 21 miliard krychlových metrů plynu, z toho asi pět miliard z Evropy.
Většina plynu má proudit z Evropy
V letošním roce počítá Ukrajina s dovozem zhruba 20 miliard krychlových metrů plynu. Z toho 60 procent by mělo pocházet od evropských dodavatelů a pouze 40 procent z Ruska.
Kobolev upozornil, že kapacita plynovodů umožňujících dodávky z Evropy se zvýšila natolik, že Evropa by teoreticky mohla pokrývat 90 procent celkového importu plynu na Ukrajinu.
Kyjev bude od 1. dubna potřebovat novou cenovou dohodu s ruskou plynárenskou společností Gazprom, protože vyprší sleva, kterou nyní Rusko na dodávky plynu na Ukrajinu poskytuje. Kobolev uvedl, že by rád tento měsíc zahájil s Ruskem nová jednání za účasti Evropské unie, která se podílela i na říjnové dohodě o obnovení dodávek.
