Za letošek byla podpora celkem 45 miliard korun z veřejných financí, s platnou notifikací jsou přitom rozdělovány pouze tři miliardy korun, uvedla Vitásková. Zbývajících 42 miliard se vyplácí nezákonně, dodala. K dnešnímu dni nezákonná podpora podle ní může činit 30 miliard korun.
Náměstkyně ministra průmyslu Lenka Kovačovská v úterý uvedla, že podle informací ministerstva z Evropské komise by notifikační rozhodnutí pro zdroje uvedené do provozu od 1. ledna 2016 měla být vydána nejpozději do konce srpna a pro takzvané staré OZE pak nejpozději do konce září.
Vyjádření Kovačovské v úterý přivítala Komora obnovitelných zdrojů energie, Hospodářská komora ČR i Teplárenské sdružení ČR. Podle ředitele teplárenského sdružení Martina Hájka by ale ERÚ měl připravit cenové rozhodnutí pro podporu všech typů podporovaných zdrojů energie, včetně těch, kde nebude notifikační řízení do září uzavřeno. Podobně se dnes vyjádřil prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák.
Vitásková dnes uvedla, že věří, že notifikaci zdroje dostanou včas. „Opět panu ministrovi (průmyslu Janu) Mládkovi věřím, že notifikace bude,“ podotkla. Že považuje vyplácení dotací bez notifikace za nezákonné, uvedla již dříve.
V lednu letošního roku odvolala z funkce místopředsedu úřadu pro oblast regulace Jana Nehodu, který výplatu pro letošní rok svým podpisem v době její nepřítomnosti umožnil. Vyplácení podpory kritizuje i prezident Miloš Zeman. Po páteční schůzce s Vitáskovou uvedl, že je třeba udělat vše, aby dotace vyplácené do kapes solárních baronů byly co nejvíce omezeny.
Výplatu podpory obnovitelných zdrojů energie zajišťuje v Česku od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli samotní distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba jedné miliardy korun vyplacené v roce 2006 na 43,5 miliardy korun vyplacených loni. Celkem tak bylo na podporu OZE od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno již více než 205 miliard korun.
Předsedkyně ERÚ zároveň na dnešní tiskové konferenci nedoporučila zásadní změny tarifů elektřiny do doby, než 30 procent odběratelů s nízkým napětím bude mít vlastní zdroj. Zatím ho má jen půl procenta takových odběratelů. Nyní by podle ní změny přenesly tíhu nákladů na domácnosti. Nová tarifní struktura měla podle původních představ platit od příštího roku, už v březnu Vitásková uvedla, že její spuštění by se mělo odložit o dva roky.
K zavedení nového systému tarifů Vitásková uvedla také další dvě podmínky. Nezaváděla by ho předtím, než s ním budou zkušenosti z dvou třetin zemí EU a než budou v Česku zavedeny takzvané chytré sítě, které umožňují optimalizovat využívání energie. Uvedla, že pro příští rok pouze sníží počet tarifů z 24 na 22, čímž se odstraní tarify, které se podle ní prakticky nepoužívají. Od roku 2018 pak má svůj vlastní tarif získat takzvaná decentrální výroba. Podle Vitáskové bude určen mimo jiné pro malé fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů.
Původně navržená tarifní struktura zohledňovala velikost jističe. ERÚ ale už v dubnu navrhl, aby se plánované nové tarify podle velikosti jističe nepočítaly, protože by to přeneslo náklady zejména na malé odběratele. „Pokud by nová tarifní struktura byla zavedena bez dalších úprav, došlo by k podstatné redistribuci nákladů směrem k běžným domácnostem, hrozila by energetická chudoba,“ uvedla dnes Vitásková, která bude letos na podzim v Ostravě kandidovat do Senátu jako nestraník za hnutí Úsvit - Národní koalice.
„Od 1. září až do voleb 7. října si beru neplacené volno s výjimkou pondělků, kdy budu na ERÚ dělat operativní administrativu, aby byl stále kontinuálně řízen,“ uvedla dnes Vitásková.
