„Biometan se dá využít stejně efektivně jako zemní plyn, a to jak pro dopravu, tak i výrobu tepla a elektrické energie. Je to prakticky jediný obnovitelný zdroj, s výjimkou vody, který může pracovat ve špičkovém a pološpičkovém režimu,“ uvedl ředitel Českého plynárenského svazu (ČPS) Jan Ruml.
V celé Evropě loni bylo 13 800 bioplynových stanic, Česko je s více než 500 stanicemi na pátém místě za Německem, Itálií, Švýcarskem a Francií. O tom, zda se bude výroba energií z bioplynu zvýhodňovat, rozhodne novela energetického zákona, která se bude projednávat ve druhém pololetí roku.
Sedlák: Vyšší podpora bioplynu sníží závislost na ruském plynu
Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost uvedl, že vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v programovém prohlášení slíbila obnovení podpory pro bioplynové stanice. Pokud se tak stane, měl by se další rozvoj využívání bioplynu soustředit na menší zdroje. Větší využití bioplynu by podle Sedláka také přispělo ke snížení závislosti na dovozu ruského zemního plynu. Vláda by proto měla obnovení podporu bioplynu zahrnout do vznikající Surovinové politiky.
Podpora bioplynových stanic je podle Sedláka klíčovou šancí pro zemědělské farmy, které si mohou pomocí bioplynu snižovat náklady na teplo i elektřinu. „Malé 'bioplynky' mohou zpracovat odpady z živočišné a zemědělské produkce i tříděnou biosložku komunálního odpadu a nepotřebují rozlehlá pole s kukuřicí. Svým chodem pomohou ušetřit prostředky za skládkování i výstavbu spaloven,“ dodal Sedlák.
V rámci Programu rozvoje venkova bylo dosud proplaceno 155 projektů bioplynových stanic s dotací téměř 2,8 miliardy korun. „V letošním roce se již budou pouze proplácet schválené projekty,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán s tím, že žádné další projekty již přijímány nebudou. „V dalším programovém období 2014 až 2020 s podporou bioplynových stanic předběžně nepočítáme vzhledem k zastavení provozní podpory,“ dodal. Tato otázka prý nicméně ještě není uzavřena.
Podle šéfa odboru elektroenergetiky Ladislava Havla podíl bioplynu na výrobě energií narůstá a Česko plní v národním akčním plánu požadavky EU. Podle těch má v roce 2030 dosáhnout podíl výroby energií z obnovitelných zdrojů v EU 27 procent. „My bychom rádi, aby se s obnovitelnými zdroji zacházelo pokud možno tržním způsobem. Pokud se někdo rozhodne investovat do bioplynky, tak si musí spočítat, zda se mu to vyplatí,“ řekl Havel.
| Bioplyn |
|---|
| Bioplyn je plyn produkovaný při mikrobiální přeměně organických látek bez přístupu vzduchu. Skládá se zejména z metanu (CH4) a oxidu uhličitého (CO2). Vyskytuje se při skládkování hnoje, kejdy a v čistírnách odpadních vod. Bioplyn z bioplynových stanic je používán k výrobě tepla, k výrobě tepla a elektřiny (kogenerace), výjimečně k výrobě tepla, elektřiny a chladu (trigenerace) nebo třeba k pohonu dopravních prostředků. Výroba bioplynu neprodukuje vlastní odpad, protože zbylou hmotu lze využít jako hnojivo. |
Po zmrazení podpory obnovitelných zdrojů Rusnokovou vládou se investice do bioplynových stanic zastavily. Třeba společnosti Farmtec loni meziročně klesly tržby o 600 milionů na 1,2 miliardy korun. Za osm let postavila 70 bioplynových elektráren, letos nemá v tomto oboru ani jednu zakázku.
Bez provozní podpory bioplynové stanice podle Zdenka Nesňala z Ústavu zemědělské ekonomiky prakticky fungovat nemohou. Ekonomicky rentabilních by v Česku mohlo existovat maximálně deset při velkých zemědělských podnicích. Musely by mít dostatečný počet zvířat a tím pádem produkovaných živočišných odpadů a vlastní energetickou distribuční síť.
Český plynárenský svaz sdružuje téměř 100 odborných sdružení a firem působících v plynárenství a zhruba 250 individuálních členů.
