Rozvoj těžby z břidlic takzvaným frakováním loni zajistil v USA přímo a nepřímo 2,1 milionu pracovních míst, zvýšil příjmy federální vlády a vlád států o celkem 75 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun) a k hrubému domácímu produktu přispěl částkou 283 miliardy dolarů, což bylo 1,8 procenta ročního HDP. Roční průměrný příjem amerických domácností se díky růstu produkce a nižším cenám energie zvýšil o více než 1200 dolarů (23 500 korun).
Břidlicový boom bude přitom v příštích letech ekonomiku a příjmy dál zvyšovat. IHS CERA předpovídá, že do roku 2020 počet pracovních míst zajištěných díky rostoucí produkci ropy a plynu v celé ekonomice dosáhne 3,3 milionu. Příjmy průměrné domácnosti by měly do konce desetiletí vzrůst o 2700 dolarů a do roku 2025 o více než 3500 dolarů.
Kvůli levnému plynu posílí průmysl
Snížené energetické náklady, které jsou výsledkem břidlicového boomu, přinesou americkým průmyslovým firmám konkurenční výhodu proti zbytku světa, zejména v chemii a odvětvích náročných na energii. To by podle IHS CERA mělo posílit investice v těchto oborech a průmyslová výroba do konce dekády jen díky nově těžbě stoupne o 3,5 procenta.
„Revoluce nekonvenční ropy a plynu se netýká jen energetiky, je to také velká věc pro celou ekonomiku,“ uvedl místopředseda IHS CERA a známý expert na globální energetiku Daniel Yergin. „Dlouhodobý nárůst nabídky levné energie prospívá běžným domácnostem a pomáhá revitalizovat americký průmysl; to dodává americké ekonomice i celým Spojeným státům konkurenční výhodu,“ dodal.
Ekologové požadují přísnou kontrolu těžby
Americké ekologické organizace se už s „břidlicovou revolucí“ ze značné části smířily, požadují však přísnější kontrolu těžby, která podle nich může vést ke kontaminaci podzemní vody nebo k vyššímu úniku skleníkových plynů do atmosféry. „Pokud argumentujeme přínosy rozvoje tohoto zdroje, musíme být také připraveni argumentovat, že uděláme všechno možné pro to, abychom minimalizovali rizika pro veřejné zdraví a životní prostředí,“ řekl agentuře Bloomberg právník skupiny Environmental Defense Fund Mark Brownstein.
Umírněné zelené skupiny v USA vzaly na vědomí, že rozvoj tak rozsáhlých zdrojů relativně čisté suroviny není možné zastavit, zvláště když Spojeným státům v minulých letech zajistil zřetelné snížení emisí skleníkových plynů. Zemní plyn na americkém trhu díky novým zdrojům za poslední desetiletí prudce zlevnil a americké elektrárny díky tomu hromadně přecházejí ze „špinavého“ uhlí na mnohem čistší plyn.
Evropa si na boom ještě počká
Zatímco Američanům se sázka na břidlicový plyn začíná vyplácet, v Evropě je jeho těžba ještě v plenkách. Podle Leo Eisnera z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd je Evropa pozadu o 10 až 15 let. Ložiska by se podle něj mohla nacházet v Rumunsku, Itálii, Anglii, ale i ve Vídeňské pánvi, do které spadá i jižní Morava. „Problém je, že nikdo není schopen říct, jestli je těžba v těchto oblastech možná, dokud se neprovedou průzkumné vrty,“ řekl v rozhovoru pro E15. Stejně težko lze předem odhadnout, kolik plynu jednotlivá ložiska ukrývají.
