„Zlepšení infrastruktury pomocí realistických a uskutečnitelných projektů je klíčem k diverzifikaci energetických zdrojů a posílení odolnosti regionu vůči přerušování dodávek,“ citovala agentura Reuters ze sdělení místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče. Spolu s ním dohodu podepsali zástupci Rakouska, Bulharska, Chorvatska, Řecka, Maďarska, Itálie, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Albánie, Makedonie, Srbska a Ukrajiny, později se k nim připojí Bosna a Hercegovina a Moldavsko.
Loňská anexe Krymu Ruskem zdůraznila nutnost posílit energetickou bezpečnost v Evropě, která zhruba třetinu spotřebovávaného plynu odebírá z Ruska, z toho téměř polovinu přes Ukrajinu. V rámci iniciativy CESEC se mají účastnické země také zaměřit na co nejlepší využití dosavadní infrastruktury tak, aby umožnila zpětné toky suroviny.
Klíčový Balkán
Za hlavní priority signatáři smlouvy označili projekt plynovodu Trans Adriatic Pipeline (TAP) z Ázerbájdžánu do Evropy, dále terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Chorvatsku a posílení plynárenských systémů v Bulharsku a Rumunsku. Počítá se i s propojením mezi Řeckem a Bulharskem a mezi Srbskem a Bulharskem.
Všechny projekty budou financovat jeho účastníci. Podle Evropské komise ale mohou uvažovat o pomoci od Evropské investiční banky (EIB), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a nového Evropského fondu pro strategické investice (EFSI).
–
