Metrostav zastavil stavební práce na tunelu Blanka kvůli sporům s pražským magistrátem, který je investorem stavby. Kromě toho, že Praha dluží stavební firmě za provedené práce 2,155 miliardy korun, stavbaři také čekají na to, až jim dokončovací práce magistrát povolí. Společnost již také podala kvůli nezaplaceným fakturám na město žalobu.
„Staveniště ohradíme neprůhledným plotem a bude tam i ochranka. Je tam řada drahých komponentů a taky hodně měděných kabelů. Pokud to nezatlučeme prkny, tak to nikdo neuhlídá,“ uvedl k zastavení prací mluvčí společnosti Metrostav František Polák.
Volný zůstal pouze vjezd v Tróji, aby se na staveniště dostali lidé z firmy ČDK Praha DIZ, kteří tam budou dále pracovat na technologické části. Metrostav na místě nechal jen několik vlastních zaměstnanců. „Zůstanou tam naši technici, kteří budou stavbu několikrát denně kontrolovat, jestli je všechno v pořádku. Kromě nich tam bude i havarijní četa pro případ nečekaných situací,“ poznamenal Polák. Zaměstnanci Metrostavu budou i nadále v případě potřeby pokračovat v odčerpávání průsakových a dešťových vod. Naopak dělníci subdodavatelských firem staveniště opustí úplně.
Jak se stavěl tunelový komplex Blanka
Na tunelovém komplexu zůstává řada nedodělků. „Největší část prací k dokončení se týká Trojského mostu, kde musíme namontovat zábradlí a osvětlení, dokončit vozovkovou a chodníkovou vrstvu i tramvajovou trať, dodělat odvodnění a napojit most na obou stranách na stávající silnice,“ vyjmenoval nedodělky Polák. Kromě toho musí Metrostav po hrubých terénních úpravách vybudovat na Letné 14hektarový park, který je součástí projektu. Firma také musí kabely propojit zhruba 20 křižovatek v okolí, aby dokázaly komunikovat se systémy v tunelu Blanka. Centrální dispečink bude na Strahově.
„Poslední věcí, která je z pohledu peněz triviální, ale z časového hlediska je nesmírně náročná, jsou takzvané dokončovací práce. K těm patří například požární ucpávky kabelů procházejících stěnou, revize všech dveří, dokončení obložení kolem přístrojů, kde třeba chybí několik kachliček a podobné drobnosti, kterých je tam velmi mnoho,“ popsal některé práce mluvčí Metrostavu a zdůraznil, že bez těchto „drobností“ nelze stavbu uvést do provozu.
Vedení Prahy však zpochybňuje platnost celé smlouvy, podle níž se tunel Blanka staví. Vedení magistrátu tvrdí, že je smlouva zřejmě neplatná a že dlužné peníze sice má, ale nemá je jak vyplatit. Praha jednala s Metrostavem už minulý týden, ale neúspěšně. Obě strany se neshodly na tom, zda je smlouva i s dodatky platná, či nikoliv. Metrostav v návaznosti na to oznámil, že se obrátí na rozhodčí soud, což učinil ve čtvrtek. Smírčí řízení u soudu má zodpovědět otázky, jak vyřešit vzájemné závazky a nároky a za jakých podmínek a jakým způsobem ve stavbě pokračovat, dokončit ji a převzít.
| Problémy s tunelem Blanka |
|---|
| Tunel Blanka měl být původně zprovozněn v roce 2011, termín se ale odsunul na jaro 2014. Cena stavebních prací i technologie měla být zhruba 26 miliard korun, nyní se ale hovoří o více než desetimiliardovém nárůstu. Roční náklady na zastavení a konzervaci stavby odhaduje Praha na 1,6 miliardy korun. |
| Stavbu provází i další problémy. Podle zprávy magistrátního kontrolního odboru například nesouhlasí částky v seznamu dokladů k jednotlivým stavbám předloženém odborem účetnictví a částkami vedenými odborem městského investora. Rozdíl v částkách za stavební část je až 400 milionů korun. |
| Stavbu tunelu Blanka schválila Praha už koncem 90. let |
|---|
| Polovina 90. let - Praha se rozhodovala mezi třemi variantami severozápadní části městského dopravního okruhu pod názvy Dana, Hana a Blanka. Přednost nakonec dostala posledně jmenovaná verze, jejíž trasa vede z velké částí pod Stromovkou. |
| Červen 2001 - Náklady na vybudování severozápadní části vnitřního okruhu Prahy se odhadovaly na 16 miliard korun. |
| Září 2003 - Město uvažovalo o tom, že zapojí do financování výstavby komplexu Blanka soukromé investory v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. Radní Radovan Šteiner v této souvislosti odhadl náklady na výstavbu na více než 20 miliard. |
| Prosinec 2004 - Zpřesněný odhad nákladů na severozápadní část okruhu hovořil o 22 miliardách. |
| 26. září 2006 - Pražští radní vybrali vítěze tendru na výstavbu Blanky. Stala se jím společnost Metrostav, jež nabídla cenu 21,2 miliardy korun s DPH. Další zhruba tři miliardy měly stát technologie nebo sledování případného pohybu domů. Stavební práce měly být hotovy v roce 2011. |
| Červen 2007 - Na Letné začali dělníci s přípravnými pracemi před hloubením tunelů, už od jara se pracovalo v Troji. |
| 20. května 2008 - V pražské Stromovce se kvůli stavbě tunelu propadla půda, podobná nehoda se v parku stala i o pět měsíců později. Naposledy se rozestavěný tunel propadl v červenci 2010, a to u ministerstva kultury v Praze 6. |
| 19. června 2008 - Tehdejší primátor Pavel Bém (ODS) řekl, že odpracuje 50 hodin ve prospěch sdružení Auto*Mat, pokud bude komplex Blanka stát více než 25,7 miliardy korun. Aktivisté v té době odhadovali, že cena bude vyšší zhruba o 15 miliard. |
| Listopad 2009 - Společnost IDS, jež řídí pro město výstavbu Blanky, přiznala, že se budování celého komplexu o 13 měsíců zpozdí. Termínem otevření měl být prosinec 2012. |
| 12. ledna 2010 - Byl zcela proražen první tubus tunelu; ražba posledního skončila v červenci 2011. |
| 11. února 2010 - Metrostav informoval, že změna výše DPH prodraží komplex Blanka asi o 700 milionů korun. |
| Únor 2011 - Nový primátor Bohuslav Svoboda, který přišel do čela magistrátu po volbách na podzim 2010, uvedl, že se Blanka se prodraží asi o deset miliard korun. Navýšení na 37 miliard způsobily dodatečně přidané části stavby (pět miliard), dražší technologie (miliarda) nebo inflační valorizace (3,5 miliardy). |
| 9. srpna 2011 - Náměstek primátora Karel Březina (ČSSD) řekl, že tunel by měl začít fungovat v první polovině roku 2014 (později se objevil termín 1. května 2014). Důvodem odložení byly finanční potíže města. |
| Říjen 2011 - Vedení Prahy oznámilo, že vyjednalo snížení nákladů na stavbu, město přesto za tunel zaplatí minimálně 36 miliard korun. Podle Březiny se nalezly úspory u dodavatelů i u požadavků například městských částí. |
| Květen 2012 - Město přestalo Metrostavu proplácet faktury za Blanku. Důvodem bylo výrazné prodražení a obava vedení města z možného konfliktu se zákonem o veřejných zakázkách. |
| Prosinec 2012 - Pražští radní schválili kategorizaci faktur za Blanku, chtěli se tak vypořádat s rostoucími dluhy. Faktury rozdělili do tří skupin podle závažnosti problému, do letošního léta Praha vyplatila Metrostavu zhruba půl miliardy korun. |
| 17. září 2013 - Objevily se informace, že rozhodnutí radních o kategorizaci prověřují kriminalisté. |
| 20. listopadu 2013 - Metrostav oznámil, že 7. prosince přeruší výstavbu Blanky, protože mu magistrát dluží už přes 2,1 miliardy korun. Primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) poté prohlásil, že smlouva s Metrostavem je podle vedení města od začátku neplatná, nikdy ji totiž údajně neprojednala ani rada, ani zastupitelstvo. |
| 29. listopadu 2013 - Společnost Metrostav se s pražským magistrátem nedohodla na řešení problémů spojených s výstavbou Blanky. Firma případ předá k rozhodčímu soudu, u něhož bude chtít docílit proplacení faktur na zhruba 2,1 miliardy korun. |
| 5. prosince 2013 - Metrostav podal k rozhodčímu soudu zalobu na pražský magistrát. Požaduje proplacení faktur za 2,155 miliardy korun. Praha už v mezičase prohlásila, že má dostatek financí na dostavbu celého projektu. |
