Americký developerský obr Prologis uhájil v dlouholeté soudní bitvě pozemky u Brna určené pro výstavbu logistického komplexu. Proti němu stály firmy z daňových rájů, které se objevily například v insolvenci s fotbalovou Slavií.
Developerské společnosti Prologis svítá naděje na uhájení lukrativních pozemků u jihomoravské dálnice. Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozhodnutí soudu nižší instance. Podle něho parcely nepatří do konkurzní podstaty původního majitele Deveplan. Ten od Američanů v roce 2009 za šestadvacet hektarů inkasoval čtvrt miliardy korun.
Po prodeji parcel ale Deveplan zkrachoval. Jako věřitelé se přihlásily firmy z daňových rájů s neznámými vlastníky. Tvrdily, že kvůli právní vadě je smlouva s Prologisem neplatná. Bojovaly o to, aby se nemovitosti staly součástí konkurzní podstaty Deveplanu. Zisk z prodeje pozemků by pak putoval do kapsy lidem ukrytým za firmami z exotických destinací.
Zcela vyhráno ale Prologis ještě nemá. Do úvahy ještě připadá dovolání k Nejvyššímu soudu. „O dovolání musí rozhodnout věřitelský výbor. Podle mého osobního názoru by ale asi bylo zbytečné,“ řekl na dotaz deníku E15 insolvenční správce Deveplanu Miroslav Sládek.
Byl to ale právě Nejvyšší soud, který v roce 2014 Prologisu přivodil nový bolehlav. Americký developer totiž už jednou celé soudní kolečko v boji o pozemky absolvoval a vyhrál. Jenže udělal procesní chybu, kvůli které Nejvyšší soud vrátil celou věc na začátek.
Pozemky se nachází u dálnice D52, která má v budoucnu vést až na hranice a zajistil plynulé dálniční spojení s Vídní. Podle původních plánů představených developerem mají u Syrovic vyrůst tři haly celkem o 90 tisících metrech čtverečních. Prologis svoje aktuální plány s pozemky nekomentoval. Realitní agenti už ale budoucí haly mají v nabídkách.
Offshorové firmy, které bojovaly proti Prologisu, se objevily i v jiných insolvenčních kauzách. Společnost Online Services zaparkovaná na tichomořském ostrově Samoa se kromě kauzy Deveplan účastnila také insolvenčního útoku na fotbalový klub Slavia. Původně se konkurzu s Deveplanem účastnila též kyperská firma, jež po státu chtěla miliardové odškodné kvůli vytunelovaným CS Fondům z 90. let.
