U hlavního vchodu do závodu největšího tuzemského výrobce osvětlení Trevos postává mohutný muž. Ještě před několika měsíci tam ve dne v noci byli čtyři. Veterány z vojenských misí tehdy povolal k ostraze majitel firmy Jiří Opočenský se svými společníky. Neznámí útočníci se jim totiž pokusili ukrást podnik s tržbami zhruba 850 milionů korun pomocí falešných listin. Nebylo jisté, jestli nezvaní hosté nedorazí i do továrny.
Když majitelé Trevosu počítají, jak dlouho jsou vlastně spolu, vzejdou z toho tři křížky. Dali se dohromady již v polovině osmdesátých let minulého století. Tehdy působili ještě ve státním textilním podniku Kolora Semily. Parta mladých elektrikářů a techniků v roce 1986 z textilky odešla a založila vlastní výrobní družstvo.
První byznys se týkal revizí například elektrických zařízení, hromosvodů nebo plynu. A podnikání se jim ještě za socialismu začalo dařit. „Během jednoho roku jsme měli dvě stě až tři sta lidí a provozovny na řadě míst v republice,“ vzpomíná Jiří Opočenský, držitel ocenění Podnikatel roku 2016 za Liberecký kraj.
Krátce po roce 1989 se výrobní družstvo rozdělilo a parta ze Semil začínala znovu s čistým stolem. Založila společnost s ručením omezeným Trevos zaměřenou na elektromontážní práce. Jenže na trhu objevili jinou díru. „V té době jsme zaznamenali na českém trhu silný nedostatek svítidel,“ říká.
K současnému Trevosu již chyběl jen krůček. Mladí podnikatelé vyrazili do Evropy a začali nakupovat díly. V České republice je smontovali, nechali certifikovat a vrhli svítidla na vyprahlý trh. Trvalo to jen šest měsíců a z Itálie si přivezli celou výrobní technologii. „Poznali jsme, že nestačí jen montovat, ale že je potřeba i vyrábět,“ dodává šéf Trevosu. Byznys na začátku financovali z vlastních zdrojů a z půjček od Komerční banky. Navíc si k dalšímu kapitálu pomáhali prodejem dalšího zboží typu elektroinstalačního materiálů, teploměrů nebo papíru.
Zlom nastal v roce 2006. Výrobu rozdělenou do několika lokalit podnik sjednotil pod jednu střechu v Mašově u Turnova. A to do historického areálu ze 17. století založeného rodem Valdštejnů. Historické prostory v současnosti slouží pro vedení Trevosu. Hned vedle však vyrostly nové výrobní haly.
To se ukázalo jako dobrý tah. Na začátku sice museli společníci zápasit s neobvyklými potížemi, jako třeba s tím, že jim kabely od počítače přes noc přehryzávaly myši. Přesto to byl počátek největší expanze firmy. Korunou bylo vybudování vlastního vývoje.
Hlavní část výroby v současnosti tvoří prachotěsná svítidla do průmyslových hal. Aktuálně se ve fabrice vyrobí 140 až 160 tisíc prachotěsných svítidel měsíčně. Svítí se s nimi například v automobilkách včetně Škody Auto. Uplatnění našla světla z Českého ráje také na olympijském stadionu v Londýně, na letišti v Düsseldorfu, na novém vlakovém nádraží ve Vídni nebo v mrakodrapech v Dubaji.
Pozice v zahraničí si Trevos postupně vybudoval díky účasti na veletrzích. „Sezením ve fabrice, vymýšlením procesů a tvářením se, že jsme nejlepší na světě, jak je to běžné v některých odvětvích, bychom ničeho nedosáhli.
Trh získáte jen tak, že vezmete tašku a vyrazíte do terénu. A současně musíte být ochotný chvíli dělat třeba jen za režijní náklady,“ popisuje svůj přístup Opočenský.
Postupně se společnosti z Turnovska podařilo proniknout na více než šest desítek zahraničních trhů. Působí v exotických destinacích typu afrických zemí, Kolumbie nebo Mexika. V Evropě patří v oboru dokonce mezi největší. Setkává se již jen s několika málo konkurenty z Rakouska, Německa a Itálie.
Po celou dobu existence si Trevos drží striktně výrobní charakter. To znamená, že nechodí například do veřejných zakázek, ale dodává jen velkoobchodníkům. Výrobu Trevos zajišťuje pomocí technologie takzvaného tlakového vstřiku. Produkci obstarávají velké stroje, které jsou k vidění mimo jiné i v automobilovém průmyslu.
Současně firma připravuje nasazení nových technologií. Budou spočívat v práci robotů. Ti Trevosu pomohou přijít se zásadní novinkou, kterou firma plánuje uvést na jaře během veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. „Bude to podobně velká změna, jako když se přecházelo od starých televizních obrazovek na plazmové,“ popisuje novinku ředitel Trevosu. Detaily ovšem zatím kvůli konkurenci tají.
Za poslední tři roky investoval Trevos do výroby včetně vybudování nové haly přibližně 300 milionů korun. Za letošní rok investice spolykají dalších 70 milionů. Většina z této částky se bude týkat právě přípravy na výrobu přelomového produktu.
V současnosti v Trevosu pracuje kolem 250 lidí. Část z nich dělá v nepřetržitých provozech. Další pracují ve dvou směnách či jen jedné. Odbyt je však natolik silný, že společnost zvažuje další nábor. Kvůli nedostatku lidí ale začal Trevos využívat i práci vězňů ve věznici v Rýnovicích na Jablonecku. „Jiří Kajínek pro nás ale nedělal,“ směje se šéf podniku.
Tržbám Trevosu už letos bude chybět jen posledních sto milionů do miliardy korun. Firmě se daří i vydělávat, a to se ziskovou marží kolem deseti procent. Pro další růst podnik zvažuje vybudování nové výrobní kapacity. Určitě by se ale nestěhoval jinam. Když majitelé Trevosu kupovali před více než deseti lety současný areál v Mašově u Turnova, získali ho včetně padesáti hektarů okolních polí.
V dalším rozvoji podniku už mohou hrát roli také děti současných majitelů. „Jsou ve firmě zaměstnaní, postupně se je snažíme dostat do řídících funkcí,“ říká Opočenský. K předání Trevosu potomkům ale podle něj nedojde dřív, než společnost definitivně odrazí insolvenční a další útoky. Těm čelí nepřetržitě čtyři roky.
Vše začalo tím, že do Trevosu někdo nechal posílat jednu kontrolu za druhou. Od evropských dotací, které společnost čerpala, přes finanční úřad až po hygienu. Někdo neznámý si na Trevos stěžoval i v Bruselu a psal zahraničním obchodním partnerům dopisy o tom, jak je na tom podnik špatně.
| • Tržby: 850 mil. korun (odhad za rok 2017) • Zisk před zdaněním: 87 mil. korun (2016) • Počet zaměstnanců: 250 • Počet zahraničních trhů: 65 |
Následovala vlna insolvenčních návrhů od firem s roztodivnými bílými koňmi v čele, které se oháněly padělanými směnkami. Tento typ útoků se ostatně snesl i na další firmy v osvětlovací branži. Poslední pokus o vyvolání insolvenčního řízení z letošního června ostatně Trevos stále ještě odráží. Vše vyvrcholilo tím, když se útočníci pokusili podnik ukrást. Předložili falešné dokumenty a do představenstva Trevosu nechali v obchodním rejstříku zapsat jména z Polska, Běloruska a Rumunska. Pravděpodobně se přitom podle Interpolu jedná o osoby, které ani reálně neexistují.
„Je to nejtěžší, co jsme za celou historii firmy museli řešit,“ líčí Opočenský dopady útoků vyvolaných pravděpodobně nekalým konkurenčním bojem. Případ již vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu, která však o případu nesděluje žádné informace. Nepříjemná situace zpomalila růst společnosti. Přesto se Trevosu stále daří zlepšovat tržby meziročně o zhruba sedm procent.
