V jižní části Brna u řeky Svratky se připravuje výstavba nové čtvrti nazvané Jižní centrum. Její vznik výrazně ovlivní plánovaný přesun železničního nádraží. Urbanistickou podobu lokality řeší s tuzemskými projektanty rovněž známý americký architekt Mark Johnson. V rozhovoru pro E15 Premium mimo jiné nastínil, proč nádraží přesunout a jaké může být využití starých nádražních budov.
Má smysl přesunout brněnské nádraží?
Přemístění nádraží podporuji. Původně jsem byl velmi překvapený, že se jeho přesun zvažuje. Avšak moje studie města a území kolem řeky mě přesvědčily o opaku. V jednom ze svých prvních rozborů jsem pečlivě analyzoval všech více než šedesát urbanistických návrhů ze dvou předešlých soutěží. Návrhy pracovaly se všemi možnými variantami.
Od ponechání nádraží na svém místě přes přesun jižně podél existující tratě až po úplné přestěhování jižním směrem, což je řešení, které je nyní navrhováno.
Co vám z analýzy vyplynulo?
Zjistil jsem, že žádný z návrhů, který ponechává nádraží na svém místě, neposkytuje dostatečné propojení se čtvrtí u řeky. A že návrhy, které plánovaly přesunout nádraží podél současné tratě, toto spojení dokonce ještě zhoršily. Tyto urbanistické návrhy se nedívaly dostatečně široce na město, jeho historii a možnou budoucnost.
Není však cennější, aby nádraží zůstalo blíže stávajícímu centru?
Je třeba rovněž zohlednit fakt, že původní umístění železnice je šest až sedm metrů nad úrovní nábřežní čtvrti, což již nejméně 150 let vytváří silnou městskou bariéru. Celá jihovýchodní část Brna je tak oddělená od starého města. To je velice důležitý poznatek.
Jaké funkce budou ve vámi řešeném území převládat? Nehrozí, že tam budou jen kanceláře a a po skončení pracovní dobu bude Jižní centrum mrtvé?
Města potřebují mít zásobu nových i starých bytů, nových i starých budov pro byznys a množství míst s mixem funkcí podporujících současný životní styl.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
