Analytici v anketě agentury Reuters v průměru předpokládali, že řecká ekonomika vykáže za druhé čtvrtletí pokles o 0,8 procenta. Meziroční tempo hospodářského růstu ve druhém čtvrtletí zrychlilo na 1,4 procenta z 0,5 procenta v prvních třech měsících roku.
V létě však ekonomiku těžce zasáhly neshody mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli, jejichž důsledkem bylo mimo jiné omezení pohybu kapitálu v Řecku.
Evropská komise v červenci odhadla, že hrubý domácí produkt Řecka v letošním roce klesne o dvě až čtyři procenta. Ještě v květnu přitom očekávala růst o 0,5 procenta a před půl rokem dokonce počítala se zvýšením HDP až o 2,9 procenta. V loňském roce řecká ekonomika stoupla o 0,7 procenta.
Příznivé údaje přišly také z řeckého ministerstva financí. Přebytek takzvaného primárního rozpočtu, který nezahrnuje náklady na správu dluhu, v prvních sedmi měsících tohoto roku dosáhl 3,53 miliardy eur (95 miliard korun). Vláda počítala s přebytkem jen 2,98 miliardy eur.
Pokles veřejných výdajů
Za příznivým vývojem primárního přebytku stál podle agentury Reuters především prudký pokles veřejných výdajů, které byly o 4,4 miliardy eur nižší, než vláda předpokládala. Daňové příjmy však za vládním cílem zaostaly o 4,1 miliardy eur.
Řecký parlament se nyní připravuje na hlasování o novém záchranném programu v objemu 85 miliard eur (2,3 bilionu korun), který věřitelé podmínili dalšími reformami a úspornými opatřeními. Základní scénář programu počítá v letošním roce s poklesem řecké ekonomiky o 2,1 až 2,3 procenta.
