Parlament poprvé využil pravomoci odmítnout mezinárodní obchodní smlouvu; tuto pravomoc získal po přijetí Lisabonské smlouvy. Proti přijetí smlouvy ACTA podle tiskového odboru EP hlasovalo 478 poslanců, 39 bylo pro a 165 se zdrželo hlasování.
„Jsem velmi potěšen, že parlament následoval mé doporučení smlouvu ACTA odmítnout,“ řekl po hlasování britský poslanec David Martin, který předkládal podklady k hlasování. Zopakoval své výhrady, že dokument je příliš vágní, může být nesprávně vykládán, a mohl by tedy ohrozit občanské svobody. Zároveň však zdůraznil, že je potřeba nalézt alternativní způsob ochrany duševního vlastnictví v EU.
Během jednání, která předcházela hlasování o souhlasu s ACTA nebo jejím odmítnutí, čelil EP nebývalému lobbyingu tisíců občanů EU, kteří pomocí demonstrací v ulicích, e-mailů a telefonátů vyzývali poslance, aby dokument odmítli. Parlament také obdržel petici, kterou podepsalo 2,8 milionu občanů z celého světa, která jej rovněž vyzývala k odmítnutí smlouvy ACTA.
ACTA byla vyjednána EU, Spojenými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Mexikem, Marokem, Novým Zélandem, Singapurem, Jižní Koreou a Švýcarskem s cílem posílit dodržování práv duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni. Dnešní hlasování EP znamená, že ani EU, ani její členské státy se k dokumentu nemohou připojit.
Podle obhájců smlouva ACTA zamezí počítačovému , nelegálnímu kopírování či přílivu padělaného zboží na evropské trhy. však tvrdí, že dokument naruší svobodu na internetu a volný přístup k informacím.
Odpor proti smlouvě byl nejsilnější na počátku roku, kdy se proti ní v unii konaly masivní . Do ulic tehdy vyšly tisíce převážně mladých lidí.
