Na rok 2024 se bude u Applu hodně vzpomínat a je jistotou, že se na něj v budoucnu budeme hodně odkazovat. Může za to nejen uvedení prvního prostorového počítače Apple Vision Pro do prodeje a očekávaná integrace AI do iOS 18, ale také množství ústupků, které Apple dělá, aby vyhověl EU.
Mnozí aktuální novinky zavedené s iOS 17.4 označují jako ty nejvýznamnější, které společnost podnikla od jeho úplně první verze. Apple uvádí nový operační systém pro své iPhony každý rok, kdy je tím nejvzpomínanějším pravděpodobně systém iOS 7, který kompletně redesignoval celé prostředí do podoby, ve které ho vlastně známe doteď. I když ale systém vypadal jinak, choval se pořád stejně.
S každým novým systémem přicházejí nové funkce, které mnohdy vyzkoušíme a zapomeneme. Jsou zde ale i takové, které si oblíbíme a používáme je pravidelně. Je to běžná evoluce a jde o to jen danou funkci nebo možnost vymyslet. Jenže to, co přinesl iOS 17.4, je něco jiného, něco, co je třeba na Androidu zcela běžné. Jde o možnost instalovat aplikace do iPhonů i z jiných zdrojů, než kterým je App Store. A to je skutečně zásadní změna.
Akt o digitálních trzích a službách
EU nechce, aby měl v Evropě někdo monopol na digitální služby. Proto přišla se zákonem o digitálních trzích (DMA), který jasně stanovuje objektivní kritéria pro tzv. Gatekeepers, tedy strážce přístupu. Není to zaměřeno přímo proti Applu, protože se to dotýká i Googlu, Amazonu, Mety nebo Microsoftu, ale Apple na to doplácí nejvíc právě proto, jakou strategii zejména ve svém iOS razí.
Má mít dopad na ty společnosti, které mají silnou hospodářskou pozici a které významně ovlivňují trh, a přitom působí ve více zemích EU, kdy zároveň mají i silnou zprostředkovatelskou pozici, což znamená, že propojují velkou uživatelskou základnu s velkým počtem podniků. Je zde řada povinností, které z toho pro společnosti vycházejí, ale tou v případě Applu nejvíce komunikovanou je, že „musejí svým uživatelům z řad podniků umožnit propagovat jejich nabídku a uzavírat smlouvy se zákazníky i mimo platformu strážce přístupu“.
To mimochodem znamená, že Apple musí poskytnout nástroje k tomu, aby třetí strany mohly na jeho zařízeních distribuovat obsah z alternativních kanálů, tedy mimo jeho App Store. Právě App Store byl dosud jediný výhradní kanál, přes který šlo do iPhonů dostat nějaký obsah, tedy typicky aplikace a hry. Samozřejmě zde ještě byly webové aplikace, ale ty fungují na jiném principu a jejich distribuce přes web ničemu nevadila.
Peníze hýbou Applem
DMA se musely společnosti přizpůsobit do 6. března. Apple tak v předstihu, tedy ještě 25. ledna, oznámil světu, co má vlastně v plánu, tedy to, jak se zákonu v EU přizpůsobí. Platí to navíc skutečně jen pro EU. Možnosti, které iOS 17.4 iPhonům přinesl, jsou tak dostupné opravdu jen ve státech EU, mimo ně se pro uživatele nic nemění. Je to jen potvrzení toho, že pro Apple jsou peníze na prvním místě.
Vývojáři samozřejmě věděli, že se to chystá, a tak jásali, že se zbaví poplatků, které Applu z každého prodeje své aplikace, In-App nákupu nebo z předplatného odevzdávají. Jenže nebyl by to Apple, aby to nevymyslel tak, že si nechá platit i z alternativní distribuce. Navíc je to skutečně mistr marketingu. Protože jsou iPhony jeho a iOS je jeho platforma, pořád je to jeho technologie, kterou vlastně vývojáři využívají ke svému obohacování, a proto mají platit.
Společnost tedy určila míru, odkdy je aplikace úspěšná a Apple si následně zaslouží, aby mu z ní plynuly provize. Jde o milion instalací. Znamená to, že za každou jednu instalaci aplikace mimo App Store nad jeden milion za 12 měsíců zpětně zaplatí vývojář 0,50 eura. Pokud si uživatel stahuje placený obsah z App Storu (což se týká i všeho placeného v aplikacích z App Storu), platí za to Applu 30 procent částky (malí vývojáři zde však mají jisté úlevy).
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
