Meta poprvé prodává dluhopisy v eurech. Evropský trh zlomil rekord, poptávka dosáhla 53 miliard

Americká technologická společnost Meta Platforms poprvé nabízí dluhopisy denominované v eurech. Objednávky od investorů dosáhly 53 miliard eur (1,29 bilionu korun), čímž firma stanovila nový rekord mezi podnikovými emisemi dluhopisů v Evropě. Meta uvedla, že chce z prodeje dluhopisů získat až devět miliard eur (219 miliard Kč). Podnik investorům nabízí poměrně vysoké výnosy v době, kdy technologičtí giganti soupeří o financování investic do umělé inteligence (AI) v řádu bilionů dolarů, informovala agentura Bloomberg.

Meta je mateřskou společností sociální sítě Facebook a na evropské investory se obrací poté, co na dolarovém dluhopisovém trhu v úterý získala 15 miliard USD (326 miliard Kč). Její eurová emise přichází po jednom z nejrušnějších období na trhu s dluhopisy velkých technologických společností. Meta, Alphabet, Oracle a Microsoft od konce minulého týdne společně vydaly dluhopisy za téměř 57 miliard dolarů (1,2 bilionu Kč).

Obavy z rychlého nárůstu zadlužení největších technologických společností a širší pochybnosti o tom, zda se investice do umělé inteligence vyplatí, tlačí náklady na jejich financování vzhůru.

Atraktivní nabídky

„Vzhledem k úvěrovému ratingu jsou nabízené podmínky velmi atraktivní, takže je obtížné se do emise nezapojit. Zároveň však zůstáváme obezřetní s ohledem na potřeby financování v příštím roce,“ uvedl portfolio manažer globálních dluhopisových investic ve společnosti Allspring Global Investments Alex Temple.

Podle zdroje obeznámeného se situací nabízí Meta eurové dluhopisy v šesti tranších se splatností zhruba od čtyř do 38 let. Konečné emisní rozpětí je u všech tranší Mety vyšší než u emisí ostatních největších technologických společností, které rovněž vydaly dluhopisy denominované v eurech, píše Bloomberg.

Meta plánuje ocenit tranši se splatností 6,26 roku na úrovni 140 bazických bodů nad střední sazbou úrokových swapů. Společnost Alphabet, která je mateřským podnikem Googlu, přitom v úterý ocenila šestiletý dluhopis s rozpětím 90 bazických bodů. Rozdíl je ještě výraznější u dluhopisů s delší dobou splatnosti. Osmnáctiletá tranše Mety nabízí rizikovou přirážku 268 bazických bodů, zatímco u devatenáctiletého dluhopisu Alphabetu vydaného tento týden přirážka činila 185 bazických bodů.

Tyto výnosy podle propočtů agentury Bloomberg odpovídají spíše výnosům dluhopisů s ratingem o několik stupňů nižším, než je rating společnosti Meta na úrovni AA. Nejde přitom o specifikum Mety – obchodníci s dluhopisy vnímají největší technologické společnosti provozující cloudovou infrastrukturu jako skupinu podobně jako dlužníky s nižším úvěrovým hodnocením.

Stávající eurové dluhopisy společností Alphabet a Amazon se na sekundárním trhu obchodují s výrazně vyššími výnosy, než by odpovídalo jejich ratingu AA, vyplývá z údajů shromážděných agenturou Bloomberg. U některých dluhopisů s delší splatností jsou výnosová rozpětí dokonce vyšší než u emisí s nižším ratingem v kategorii A. To odráží obavy investorů z budoucích potřeb těchto společností při dalším financování.

Nižší úrokové sazby, za které Meta a její konkurenti získali financování na začátku letošního roku, jim však poskytují větší prostor absorbovat nynější vyšší náklady.

“Když se podíváte na jejich průměrné náklady na financování a započítáte všechny starší dluhopisy s nízkými kupony, mohou si dovolit nabídnout investorům vyšší výnos, aby emisi úspěšně umístili,“ uvedl portfolio manažer dluhopisových investic ve společnosti Mirabaud Asset Management Al Cattermole.

Jde o první emisi dluhopisů společnosti Meta mimo její domácí trh. Investoři v úterý podali nabídky na nákup dolarových dluhopisů v objemu až 58 miliard dolarů. Eurovou emisi zajišťují banky Citigroup a Morgan Stanley.

Technologické společnosti, které si na americkém trhu s dluhopisy investičního stupně daly tříměsíční přestávku, se na něj teď vracejí. Děje se tak v době, kdy investoři začínají být obezřetnější vůči jejich výdajům na datová centra, čipy a další infrastrukturu potřebnou k provozu systémů umělé inteligence. Společnost Microsoft minulý týden toto období nečinnosti prolomila emisí dluhopisů v objemu 25 miliard dolarů. Následovala ji společnost Oracle s emisí za deset miliard dolarů.

Vlna nových emisí přichází v době, kdy investice do budování infrastruktury pro umělou inteligenci čelí stále větší kritice ze strany investorů i politiků. Objevují se také otázky, zda budou demokraté vůči velkým technologickým firmám stejně vstřícní i po úterních volbách v polovině prezidentského období. V nich totiž získali kontrolu nad Kongresem.