„Je samozřejmě dobré, pokud by se ochraňovalo duševní vlastnictví, na druhé straně to musí mít nějaké meze. Není možné trestat každé stažení do počítače či pověšení na web ani umožnit volnou kontrolu počítačů,“ řekl místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Dohoda si podle něj ještě v parlamentu vyžádá „složité vyvažování“.
Poslanec opoziční ČSSD Jan Hamáček řekl, že se zatím osobně kloní spíše proti ratifikaci smlouvy. Sociální demokraté se podle něj ale budou řídit až konkrétním textem dohody, který sněmovně předloží vláda. „Smlouva by mohla znamenat podstatné snížení komfortu občanů při cestování. Při důsledném uplatňování by umožnila kontroly iPadů, notebooků a tak dále,“ řekl Hamáček.
Co se také píše ve smlouvě ACTA
Spíše proti dohodě se staví i poslanec VV a odborník strany na elektronická média Viktor Paggio. Protipirátská dohoda ACTA je podle něj dalším příkladem nesmyslného boje vydavatelských firem proti novým technologiím. „Represe není řešením a takový boj nelze vyhrát,“ řekl Paggio. Obecně se prý staví spíše za svobodné používání internetu. K ochraně duševního vlastnictví by se podle něho měli hledat jiné cesty.
Poslanec TOP 09 Stanislav Polčák míní, že žádná mezinárodní smlouva nemůže prolomit základní principy ochrany soukromí v české ústavě. Neobává se proto, že by schválení dokumentu bylo zásadním problémem. Podobně jako u jiných smluv podle něj zřejmě bude možné dohodu přijmout s výhradami k některým pasážím, které by mohly být v rozporu s ústavou. „Pokud bude zjevné, že někdo výrazným způsobem porušuje autorská práva, tak jde dohoda správným směrem,“ uvedl.
Hlavní „pirátské“ země se nepřipojily
„Systémovým problémem smlouvy je, že země, kde je největší objem pirátství (Čína, Indie, Brazílie), nebyly účastny jednání a není pravděpodobné, že by ke smlouvě přistoupily, takže ani nelze očekávat zásadní průlom v ochraně duševního vlastnictví,“ uvedla Roithová už dříve v tiskové zprávě.
Dohoda podle ní může zlepšit standardy ochrany práv v některých zemích, například v Mexiku či Maroku, problémem ale je, že rozšiřuje trestněprávní postih i na nekomerční aktivity.
Další vážnou chybou je podle Roithové to, že signatáři budou moci zavést na hranicích kontroly obsahu přenosných elektronických médií. „ACTA měla být zaměřena na postih pirátství komerčního rozsahu, a nikoliv na šikanování občanů,“ uvedla Roithová.
Dohoda začne v českém právu platit teprve poté, co ji ratifikuje parlament. Podle informací ministerstva průmyslu k jejímu přijetí bude třeba i souhlas prezidenta. Bouřlivé jednání ve výborech a na plénu ji zřejmě čeká i v Evropském parlamentu.
