Robot Optimus: Tesla ukázala humanoidního robota (VIDEO) | E15.cz

VIDEO DNE: Elon Musk ukázal světu novinku. Humanoidního robota jménem Optimus

Video se připravuje ...

Adam Váchal, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Šéf technologické společnosti Tesla Elon Musk představil v rámci akce „AI Day“ (Den umělé inteligence) humanoidního robota Optima. Ten má podle excentrického miliardáře zastat nudnou lidskou práci a být zbraní proti chudobě. Musk uvedl, že Tesla by robotů mohla v budoucnu vyrábět miliony. Stroj má být levnější než nový automobil

Musk při představení robota uvedl, že se zatím jedná o prototyp a že potrvá pět až deset let, než bude možné začít stroj sériově vyrábět. Stát by podle něj mohl méně než nové auto. Konkrétně okolo 20 tisíc dolarů, tedy v přepočtu přibližně půl milionu korun. První kusy by podle Muska mohly zamířit do prodeje do tří až pěti let. Kritici však tyto plány zpochybňují.

Robota Musk slíbil představit před rokem. Zpravodajský sever CNBC tehdy upozornil, že Tesla Bot je příkladem Muskova oblíbeného okázalého vystupování, při kterém oznamuje, že Tesla pracuje na zajímavých produktech plánovaných na roky dopředu, aby povzbudil své příznivce, včetně zaměstnanců, zákazníků a investorů. Často se však tyto plány neuskuteční v oznámeném termínu. Například v dubnu 2019 Musk uvedl, že firma bude mít v roce 2020 na silnicích jeden milion autonomních vozů robotaxi, ty však zatím nikde nejsou k vidění. V říjnu 2016 Musk předvedl na akci produkt nazvaný Solar Roof, ukázalo se ale, že vystavené solární střešní tašky jsou jen konceptem.

Muskovy plány: sci-fi proměnit ve skutečnost

Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk se během prvního internetového boomu podílel na vzniku internetového platebního systému PayPal, díky kterému vydělal první „velké peníze“. Díky nim se pustil do kosmického dobrodružství a jeho společnost SpaceX, založená 6. května 2002, se stala velkým hráčem při vynášení nákladu do vesmíru. Musk ale míří ještě dál - na oběžnou dráhu už dopravuje i lidi, spustil satelitní distribuci internetu, pomáhající i válčící Ukrajině, a touží po návratu na Měsíc nebo cestách k Marsu.

Firma Space Explorations Technologies, známá spíše pod zkratkou SpaceX, se zrodila z Muskova nápadu vybudovat malý skleník na Marsu a přitáhnout tak pozornost veřejnosti zpátky k dobývání vesmíru. Nejdřív chtěl do kosmu létat s předělanými sovětskými balistickými raketami, nepovedlo se mu ale vyjednat rozumnou cenu za vynesení nákladu na orbitu, a tak se vydal jiným směrem. Spočítal si totiž, že pokud by ovládal celou výrobu rakety od začátku až do konce a nespoléhal se na subdodavatele, mohl by starty do kosmu výrazně zlevnit.

Pro svou myšlenku Elon Musk zlákal raketového inženýra Toma Muellera, který měl už předtím zkušenosti s vývojem silného, ovšem levně a snadno vyrobitelného motoru. Nespokojený s přístupem jeho bývalého zaměstnavatele se Mueller přidal k Muskovi a až do svého odchodu koncem roku 2020 byl nejdůležitějším technickým mozkem SpaceX. Spolu s několika dalšími experty, kteří přišli od Boeingu nebo jako on od firmy TRW vyrábějící mimo jiné raketovou techniku, stál u přerodu SpaceX z firmy sídlící ve skladišti nedaleko losangeleského letiště v podnik, který neskrývá ambice vyslat lidi na jinou planetu.

Peníze z PayPalu zaplatily vývoj rakety

Peníze, které Musk přinesl z PayPalu, posloužily k vývoji rakety Falcon 1, malé dvoustupňové rakety určené k vynášení lehčích nákladů na nízkou oběžnou dráhu. Celkové náklady na její vývoj se odhadují na sto milionů dolarů, už v roce 2006 totiž SpaceX získala od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) kontrakt na vývoj nosičů schopných zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a nahradit tak americké raketoplány, jejichž provoz se už tehdy chýlil ke konci. Na oběžnou dráhu se jí po třech neúspěších podařilo poprvé proniknout v září 2008, kdy Falcon 1 vynesl do vesmíru maketu družice RatSat.

Falcon 1 ale nakonec čekal už jen pouze jeden let v červenci 2009 - Elon Musk totiž se svou firmou v té době už naplno napřel své úsilí k větší raketě Falcon 9. Ta poprvé odstartovala v červnu 2010, na orbitu tehdy dopravila maketu modulu Dragon, tedy předchůdce pozdější kosmické lodi. Od počátku svého vesmírného programu se Musk zabýval také možnostmi opakovaného použití nosiče, což by umožnilo zlevnit vynesení nákladu na oběžnou dráhu. Původní koncepce, kdy se u Falconu 1 měly první stupně vracet na padáku, ale nebyla úspěšná, po roce 2012 proto SpaceX začala vyvíjet metodu řízeného přistání rakety.

Mezi roky 2013 a 2016 se uskutečnilo 16 testů návratu, z nichž bylo šest úspěšných - první v prosinci 2015 na zemi, v dubnu 2016 pak na dálkově ovládané lodi s přistávací plošinou. Právě tato metoda je dnes už při startech rutina, byť ne vždy se podaří. První stupně se po repasi znovu používají, byť ne pro lety s lidskou posádkou. V březnu 2018 SpaceX „oslavila“ již padesátý start Falconu 9 a „devítka“, poháněná motorem vlastní konstrukce, se stala základem úspěšného komerčního programu. Nyní startuje zhruba čtyřikrát měsíčně (zatímco loni Falcon 9 letěl celkem 31krát, letos má do konce dubna už na kontě 17 startů), celkový počet startů už dosáhl čísla 151.

Vesmírný internet pro všechny

Zároveň s raketami falcon se ve SpaceX rodila i kosmická loď Dragon, a to také na základě kontraktu s NASA, který si po odstavení raketoplánů v roce 2011 musel pro lety k Mezinárodní vesmírné stanici kupovat kapacitu v ruských sojuzech. První let k ISS odstartoval 22. května 2012 a o tři dny později úspěšně spojil se stanicí - mimo jiné jako první americké plavidlo u stanice od vyřazení raketoplánů. Na premiérové zásobovací misi ale nesl jen zbytný náklad, hlavně potraviny, vodu a oblečení pro posádku stanice. První ostrá mise přišla v říjnu 2012, poté se uskutečnilo dalších 23 misí opakovaně používaných nákladních dragonů.

Z nákladní lodě vychází i konstrukce kosmického korábu určeného pro dopravu astronautů na oběžnou dráhu kolem Země, který je samozřejmě doplněný mimo jiné o zařízení pro podporu života. Modul známý dnes jako Crew Dragon (tedy Dragon pro posádku) byl poprvé vyzkoušen v březnu 2019, tehdy ale ještě k ISS letěl bez lidí. Fanoušci vesmírných letů - a nejen oni - se nakonec dočkali 30. května 2020, kdy k ISS odstartovala loď s dvojicí astronautů. Douglas Hurley a Robert Behnken se stali prvními Američany vynesenými do vesmíru americkou technikou po téměř devítileté pauze. Od té doby odstartovaly lodě Crew Dragon už šestkrát.

Dalším Muskovým vesmírným projektem je satelitní síť Starlink, kterou prostřednictvím SpaceX buduje od roku 2018, kdy do vesmíru vypustil první zkušební družice. Cílem projektu je vytvoření sítě, která by pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožnila vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě. Společnost SpaceX už v rámci této iniciativy vypustila do vesmíru přes 2300 družic, přičemž jich bylo v polovině března aktivních téměř 2100.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery