Společnost Markit upozornila, že více než polovinu údajů shromáždila až po teroristických útocích v Paříži. Ty ale vliv měly. „Francie hlásí slabší růst ve službách, což do značné míry reflektuje dopad teroristických útoků v Paříži z pátku 13. listopadu,“ myslí si hlavní ekonom Generali Investment CEE Radomír Jáč. Francouzský výpadek kompenzovalo zrychlení růstu v Německu.
Index aktivity pro celou eurozóny se v listopadu vyšplhal na více než čtyřleté maximum 54,4 bodu z říjnových 53,9 bodu. Analytici přitom podle průzkumu agentury Reuters očekávali, že zůstane beze změny. Indikátor se už déle než dva roky drží nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. „Jde o velmi dobrou zprávu také pro středoevropský region, pro nějž eurozóna představuje exportní trh číslo jedna,“ uvedl ekonom Jáč.
Index podnikatelské aktivity
Dobrá čísla
„Jsou to dobrá čísla. Pro celý region to znamená růst (ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí) o 0,4 až 0,5 procenta. Maxim nedosahuje pouze aktivita, ale také zaměstnanost a zakázky,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson. Ve třetím čtvrtletí růst ekonomiky eurozóny podle statistického úřadu Eurostat zpomalil na 0,3 procenta z 0,4 procenta ve druhém kvartálu.
Evropská komise začátkem listopadu předpověděla, že ekonomika eurozóny za celý tento rok vykáže růst o 1,6 procenta. Zlepšila tak svou předchozí prognózu, která celoroční hospodářský růst odhadovala na 1,5 procenta. V příštím roce počítá komise se zrychlením růstu na 1,8 procenta.
