Aktualizováno: Valná hromada ČEZ došla po průtazích k tématu dělení firmy. Dividendu už schválila

Účast na valné hromadě ČEZ je vyšší než loni. Na jejím začátku bylo přítomno 480 akcionářů, loni jich bylo 287. Valná hromada je tak usnášeníschopná a má učinit první krok očekávaného zestátnění energetického kolosu se 70procentní majetkovou účastí státu. 

Průběh valné hromady se ale podle všeho protáhne do pozdních hodin. Po více než šesti hodinách, kolem třetí odpolední, se povedlo schválit první bod, tedy účetní závěrku za loňský rok. Člen představenstva Pavel Cyrani musel reagovat mimo jiné na stížnost jednoho z akcionářů ČEZ na špatně vystavenou fakturu za instalaci fotovoltaiky na střechu jeho domu. Dividendu se nakonec povedlo schválit kolem čtvrté hodiny, z loňského očištěného zisu bude činit 42 korun na akcii, celkem zhruba 23 miliard korun. Z toho 18 miliard dostane stát.

Kromě schvalování dividendy a změn v dozorčí radě měla valná hromada ČEZ 2026 rozhodovat i o odsouhlasení záměru vyčlenit nevýrobní část skupiny ČEZ do nové firmy s pracovním názvem DSZS. Na projednávání návrhu došlo až v pozdním pondělním odpoledni. Další strategický postup v případě schválení dělení firmy vypadá následovně: 

Peníze z prodeje menšinového podílu DSZS by měly následně jít na výkup akcií ČEZ od soukromých držitelů, což by vedlo k zestátnění výrobní části společnosti. 

„Je to jeden z těch scénářů, jakým způsobem nabýt plnou kontrolu nad výrobní částí ČEZ. Firma si vytvoří solidní cash flow, aby výkup mohla zrealizovat. Jinými slovy ČEZ na tom nebude tratný, jako kdyby do toho šel stoprocentně s plnou polní, to znamená včetně těch obchodních nebo distribučních společností. A nijak se tím neohrožuje energetická bezpečnost, protože například ČEZ Distribuce je firma, která je víceméně regulovaným subjektem a na několik let dopředu se jí jasně nastavují ceny,“ citoval minulý týden iRozhlas ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO), který podle svých slov takový krok podporuje. 

O odkupu nemá rozhodnout korespondenční hlasování

Valná hromada také projednává změnu stanov, která podle jednoho z nejviditelnějších minoritních akcionářů Michala Šnobra přináší podstatnou změnu. Konkrétně možnost rozhodnout prostou většinou akcionářů o schválení zpětného odkupu akcií metodou per rollam, tedy korespondenčně na dálku. 

„Nelze vyloučit, že letošní valná hromada ČEZ může být pro akcionáře tou poslední, které se budou moci osobně účastnit,“ uvažuje na síti X Šnobr. „Na letošní valné hromadě budeme jako menšinoví akcionáři apelovat na představenstvo, aby bylo ohledně své vlastní restrukturalizace a zpětného odkupu svých akcií mnohem konkrétnější než doposud. Jde o zásadní kurzotvorné informace a jen maximální otevřenost představenstva ČEZ zajistí férové prostředí pro všechny,“ deklaroval v neděli Šnobr odhodlání využít práva minoritních akcionářů pokládat na valné hromadě dotazy představenstvu společnosti. 

Zároveň tím upozornil na skutečnost, že strategickému plánu rozdělení a následného případného zestátnění ČEZ ještě chybějí některé podrobnosti. „Podstatou je nyní se představenstva ptát, jak budou průběžné informace z celého procesu distribuovány mezi akcionáře, jaký je harmonogram, jaká se očekávají ocenění, jaký je podrobnější plán představenstva naplnit programové prohlášení vlády směrem k zestátnění ČEZ,“ shrnul Šnobr. 

Možnost, že další valné hromady už v současném formátu neproběhnou, ale do sálu Kongresového centra přivedla některé i dosud pasivní akcionáře. „Chtěl jsem tu akci aspoň jednou v životě zažít, dokud je ta možnost. Valná hromada na mne však zatím působí dojmem, že firma přítomnost menšinových akcionářů jen tiše trpí,“ komentuje průběh shromáždění a přísné kontroly u vstupů student financí Tadeáš Novák.

„Záměru firmu zestátnit v zásadě rozumím, dávalo by to smysl v souvislosti s výstavbou dalších jaderných bloků. Své akcie ČEZ bych neměl problém prodat s dvacetiprocentní prémií vůči tržní ceně. Obávám se ale politického rizika, těžko se mi po zkušenostech s windfall tax v minulých letech věří, že by celá operace dělení a případného zestátnění ČEZ proběhla férovým a neprůstřelným způsobem,“ míní Novák navzdory tomu, že by v opačném případě na sebe představenstvo firmy a stát braly riziko žalob. V pozdním průběhu valné hromady ale dalo představenstvo najevo, že nepředpokládá hlasování o citlivé věci typu odkupu akcií korespondnenční metodou.

Rozdělení firmy

Návrh na vznik nové dceřiné společnosti představilo vedení ČEZ v dubnu. Ze současné struktury do ní chce vyčlenit prodej a distribuci energií, obchodování nebo energetické služby. Šlo by tak například o ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services. 

Společnost by si v nové dceřiné firmě měla podle návrhu ponechat 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. V případě, že valná hromada návrh schválí, chce představenstvo celý proces okamžitě zahájit, nová firma by následně měla vzniknout do konce prvního čtvrtletí 2027. 

VIDEO:Zestátnění ČEZ energie nikomu nezlevní, řekl šéf pražské burzy Petr Koblic v pořaduFLOW: 

FLOW: Vyhodit miliardy a ovládnout už ovládané je zbytečné, říká k zestátnění ČEZ Petr Koblic • e15

Připravované změny ve skupině ČEZ s případným zestátněním by se také přímo týkaly i jedněch z nejvýznamnějších českých kapitalistů. Po státu je druhým největším akcionářem v ČEZ společnost Belviport Trading Limited uhlobarona Pavla Tykače, její podíl převyšuje tři procenta.