Jedno Česko roste, druhé se vylidňuje. Deset oblastí, odkud zmizela až pětina lidí
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Některé oblasti ztratily za čtvrtstoletí až pětinu obyvatel.
- Někde už lidé tolik neodcházejí, populace přesto dál klesá kvůli stárnutí.
- Analýza e15 ukazuje, jakou roli hrají práce, bydlení, stárnutí i poloha regionu.
Jedna část Česka roste, druhá se postupně vylidňuje. Zatímco zázemí velkých měst a část regionálních center přitahují nové obyvatele, v řadě perifernějších oblastí jich dlouhodobě ubývá. Česko jako celek přitom od roku 2000 populačně vzrostlo o více než šest procent. Z analýzy e15 nad daty Českého statistického úřadu vychází, že od roku 2000 počet obyvatel klesl v 90 z 206 sledovaných území. Někde přitom šlo o velmi výrazný propad. Kde obyvatel ubylo nejvíc a mají tato místa šanci nepříznivý trend zvrátit? Podívejte se na deset oblastí Česka, které se za poslední čtvrtstoletí vylidnily nejvýrazněji.
Analýza vychází z dat ČSÚ za jednotlivé obce. Historické údaje jsme přepočítali podle dnešních hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností, protože jejich vymezení se v minulosti měnilo. Díky tomu porovnáváme od roku 2000 do roku 2026 stále stejné území. Do srovnání jsme zahrnuli 205 správních obvodů a Prahu.
10. Litvínovsko
- Počet obyvatel: 40 723 (2000) → 35 444 (2026)
- Pokles počtu obyvatel od roku 2000: −13 procent
Litvínovsko od začátku století ztratilo přes 5,2 tisíce obyvatel, přesto jde v první desítce o poměrně neobvyklý případ. Z dat o stěhování za poslední čtvrtstoletí totiž vychází za celé období mírně kladná bilance – stěhování tedy populační propad spíš tlumí. Hlavním demografickým problémem je převaha počtu zemřelých nad narozenými a postupné stárnutí. Sociálněekonomické pozadí je přitom složité. Jižní část oblasti po desetiletí formovala těžba a navazující průmysl, ekonomika je dodnes výrazněji závislá na těžebním a chemickém průmyslu.
Regionální studie upozorňuje také na odchod mladých kvalifikovaných lidí, nedostatek atraktivních míst pro vysokoškoláky, horší vzdělanostní strukturu části populace, zadluženost a na sociálně vyloučené lokality. Litvínovsko tak dnes netrápí ani tak celkový odliv lidí jako především stárnutí populace a obtížné udržení mladé generace.
9. Kraslicko
- Počet obyvatel: 14 374 (2000) → 12 504 (2026)
- Pokles počtu obyvatel od roku 2000: −13 procent
Blízkost Německa je pro Kraslicko zároveň výhodou i slabinou. Část obyvatel dojíždí za lépe placenou prací přes hranici, samotný region ale nabízí méně kvalifikovaných pracovních míst a doplácí na horší dopravní dostupnost i slabší nabídku některých služeb. Ministerstvo pro místní rozvoj řadí Kraslicko mezi periferní oblasti, zároveň ale upozorňuje na příležitosti spojené s blízkostí ekonomicky silnějšího Saska a s cestovním ruchem v Krušných horách.
Od roku 2000 oblast přišla téměř o 1,9 tisíce obyvatel. Samotné město Kraslice se snaží tento trend zmírnit podporou bydlení. Od roku 2026 mohou zájemci o výstavbu rodinného domu nebo bytu získat od města příspěvek až 100 tisíc korun. U stavebních pozemků koupených od města je navíc po dokončení stavby možné získat zpět až 70 procent jejich ceny. Radnice přitom výslovně uvádí, že výstavba a udržení obyvatel patří mezi důležitá témata města.
8. Českotěšínsko
- Počet obyvatel: 27 961 (2000) → 24 282 (2026)
- Pokles počtu obyvatel od roku 2000: −13,2 procenta
Českotěšínsko od začátku století ztratilo téměř 3,7 tisíce obyvatel. Dlouhodobě se na propadu výrazněji podepisovalo stěhování, v posledních deseti letech se ale těžiště přesouvá k přirozenému úbytku – zemřelých je výrazně více než narozených. Odpovídá tomu i rychlé stárnutí regionu. Ještě v roce 2014 připadalo na sto dětí zhruba 102 seniorů, o deset let později už téměř 157.
Problémem je také velmi slabá bytová výstavba. V roce 2024 připadalo na Českotěšínsko jen 0,57 dokončeného bytu na tisíc obyvatel, zatímco celorepublikový průměr činil 2,78. V samotném Českém Těšíně byla výstavba ještě slabší. Regionální studie upozorňuje, že omezená nabídka nového bydlení komplikuje mimo jiné příchod mladých rodin. K tomu se přidává nezaměstnanost, která zůstává nad republikovým průměrem. Výhodou oblasti je naopak příhraniční poloha a těsné vazby na Polsko. Českotěšínsko tak dnes netrápí jen samotný odchod lidí, ale stále víc i to, že populace stárne a mladší generace ji dostatečně početně nenahrazuje.
7. Bruntálsko
- Počet obyvatel: 39 854 (2000) → 34 372 (2026)
- Pokles počtu obyvatel od roku 2000: −13,8 procenta
Bruntálsko dlouhodobě doplácí na svou periferní polohu a horší dopravní dostupnost. Leží mimo hlavní dopravní tahy, horský terén prodlužuje dojíždění a více než polovina zdejších obcí má méně než 500 obyvatel, což komplikuje dostupnost služeb i infrastruktury. Nezaměstnanost zůstává nad republikovým průměrem, slabší je také bytová výstavba. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své studii upozorňuje i na pokračující odchod mladých a vzdělanějších lidí. Samotný Bruntál se snaží nabídku bydlení rozšířit – v lokalitě Za Mlékárnou připravuje plochy pro rodinné i bytové domy a počítá také s výstavbou viladomů.
Od začátku století oblast ztratila téměř 5,5 tisíce obyvatel. Dříve se na poklesu výrazněji podepisovalo stěhování, v posledních deseti letech se k němu podobnou měrou přidal přirozený úbytek. Region zároveň rychle stárne: mezi lety 2014 a 2024 se index stáří zvýšil z přibližně 110 na 166 seniorů na sto dětí.
6. Broumovsko
- Počet obyvatel: 17 777 (2000) → 15 296 (2026)
- Pokles počtu obyvatel od roku 2000: −14 procent
Broumovsko patří k nejodlehlejším oblastem v Česku. Broumovská kotlina je hůř dostupná, pracovní nabídka je užší a některé služby jsou dál než ve větších centrech. Od začátku století region ztratil téměř 2,5 tisíce obyvatel. Dlouhodobě se na poklesu výrazně podílelo stěhování, v posledních letech se ale stále víc přidává i přirozený úbytek a stárnutí populace.
Strategické dokumenty dlouhodobě upozorňují na slabší podnikatelskou aktivitu a nedostatek pracovních příležitostí. Zároveň má Broumovsko mimořádný turistický potenciál: skalní města, broumovský klášter nebo chráněná krajinná oblast každoročně přitahují velké množství návštěvníků. Pro turisty je tak region velmi atraktivní, mnohem těžší je ale vytvořit podmínky, aby zde lidé chtěli dlouhodobě žít a pracovat.
5. Jesenicko
- Počet obyvatel: 42 677 (2000) → 36 386 (2026)
- Pokles počtu obyvatel od roku 2000: −14,7 procenta
Jesenicko od začátku století ztratilo přes 6,2 tisíce obyvatel. Velkou roli v jeho vývoji hraje poloha regionu. Jesenicko leží za horským masivem oddělené od hlavních ekonomických center a dlouhodobě ho trápí horší dopravní dostupnost i užší nabídka pracovních míst. Na druhé straně právě hory, lázně a zachovalá příroda dávají oblasti silnou pozici v cestovním ruchu. Ten ale sám o sobě nedokáže vytvořit dostatečně široký pracovní trh pro všechny profese.
Samotné město Jeseník se snaží část problému řešit přes bydlení. Připravuje startovací malometrážní byty v Tylově ulici a další lokality pro výstavbu rodinných i bytových domů. Nedostatek startovacího a kvalitního bydlení přitom radnice sama označuje za jeden z hlavních problémů města.
4. Rýmařovsko
- Počet obyvatel: 17 425 (2000) → 14 390 (2026)
- Pokles počtu obyvatel od roku 2000: −17,4 procenta
Na Rýmařovsku je populační úbytek mimořádně vidět na věkové struktuře. V roce 2024 zde připadalo na sto dětí už téměř 195 seniorů, zatímco ještě o deset let dříve jich bylo zhruba 135. Od začátku století oblast ztratila přes tři tisíce obyvatel a na rozdíl od některých dalších regionů se pokles v poslední dekádě nezmírnil.
Za nepříznivým vývojem stojí i úzký pracovní trh a periferní poloha. Rýmařovsko je více závislé na několika větších zaměstnavatelích, podnikatelská aktivita zůstává pod krajským i republikovým průměrem a mladší lidé mají ve větších centrech širší výběr práce i vyšší mzdy. Slabší je také bytová výstavba. Výhodou regionu zůstává blízkost Jeseníků a cestovní ruch; ten však zatím nedokáže nahradit širší ekonomickou základnu, která by pomohla obyvatele v regionu dlouhodobě udržet. Určitou protiváhu představují nové investice v tradičním dřevozpracujícím průmyslu – například výrobce dřevostaveb RD Rýmařov v roce 2026 rozšířil výrobu převzetím závodu Domyrio přímo ve městě.
3. Havířovsko
- Počet obyvatel: 101 318 (2000) → 83 579 (2026)
- Pokles počtu obyvatel od roku 2000: −17,5 procenta
Havířovsko od začátku století ztratilo téměř 17,7 tisíce obyvatel, nejvíc z celé první desítky v absolutním počtu. Ještě výraznější absolutní propad má ale Ostravsko, které za stejné období přišlo o více než 34 tisíc lidí. Procentně však kleslo zhruba o 9,9 procenta, a proto se do první desítky nevešlo.
Demografický vývoj úzce souvisí s proměnou někdejšího průmyslového srdce Moravskoslezského kraje. Havířovsko bylo desítky let navázané na těžbu černého uhlí a těžký průmysl, jejichž útlum postupně proměnil místní pracovní trh. Nezaměstnanost zůstává nad republikovým průměrem a region se snaží hledat nové ekonomické uplatnění mimo tradiční odvětví. Zatímco dříve oblast ztrácela obyvatele především jejich odchodem za prací a příležitostmi jinam, dnes se k důsledkům průmyslové transformace stále silněji přidává i stárnutí populace.
2. Orlovsko
- Počet obyvatel: 44 530 (2000) → 35 858 (2026)
- Pokles počtu obyvatel od roku 2000: −19,5 procenta
Orlovsko ukazuje, že ani poměrně dobrá poloha sama o sobě vylidňování nezastaví. Oblast leží mezi Ostravou, Karvinou a polskou hranicí a dopravní dostupnost není jejím hlavním problémem. Mnohem výrazněji se na vývoji podepsalo dědictví hornictví. Útlum těžby připravil region o část tradičních pracovních míst a Orlovsko dodnes trápí vyšší nezaměstnanost, slabší podnikatelská aktivita, sociálně vyloučené lokality i ekologické následky těžby.
Od začátku století oblast přišla o téměř 8,7 tisíce obyvatel, tedy bezmála každého pátého. Jedním z projektů, které mají po konci hornictví přinést nové pracovní příležitosti, je proměna bývalého dolu Lazy na okraji Orlové. Na jeho místě se připravuje strategický podnikatelský park zaměřený na moderní technologickou výrobu. Revitalizovat se má zhruba 60 hektarů bývalého důlního areálu. Projekt má přilákat nové investory a vytvořit kvalifikovaná pracovní místa, která region po útlumu těžby potřebuje.
1. Karvinsko
- Počet obyvatel: 75 578 (2000) → 59 914 (2026)
- Pokles počtu obyvatel od roku 2000: −20,7 procenta
Karvinsko je jedinou oblastí v první desítce, která od začátku století přišla o více než pětinu obyvatel. Ztratilo přes 15,6 tisíce lidí a na rozdíl od Orlovska nebo Havířovska se jeho propad v poslední dekádě ještě zrychlil. Za čísly stojí hluboká proměna regionu, který desítky let stavěl svou ekonomiku na těžbě uhlí. Karvinsko dlouhodobě patří mezi oblasti s nejvyšší nezaměstnaností v Česku a trápí ho nedostatek kvalitních pracovních míst pro mladé vzdělané lidi. Z analýz vyplývá, že mladí lidé po studiu často zůstávají ve městech, kam odešli na vysokou školu, místo aby se vraceli domů.
Právě na proměnu ekonomiky má reagovat rozsáhlá transformace bývalých důlních území. Na brownfieldu po dole Barbora se připravuje Panattoni Smart Park Karviná, který má přivést moderní výrobu a další podnikání s vyšší přidanou hodnotou. Projekt počítá s investicemi přes 25 miliard korun a potenciálem až 4500 pracovních míst. Je součástí širší snahy programu POHO 2030 dát území poznamenanému těžbou nové ekonomické využití.
