Nový žebříček bourá český mýtus o vysokých daních. Předběhli nás i Slováci

9. Slovensko

Daňové zatížení ekonomiky: 36,0 % HDP

Naši východní sousedé se s celkovým zdaněním drží v první desítce zemí EU s nejnižším daňovým břemenem. Podobně jako v Česku tvoří významnou část daňových a odvodových příjmů povinné platby do sociálního a zdravotního systému, které výrazně prodražují cenu práce. Slovenská vláda se navíc kvůli konsolidaci veřejných financí v posledních letech uchýlila k novým či vyšším odvodům a daním, včetně bankovní daně a vyšších zdravotních odvodů. To může v dalších letech zvyšovat podíl vybraných daní a odvodů na výkonu ekonomiky. 

8. Lotyšsko

Daňové zatížení ekonomiky: 35,5 % HDP

Malá a otevřená lotyšská ekonomika se opírá o moderní daňový systém, jehož výrazným specifikem je zdanění firem. Podobně jako v Estonsku firmy neplatí daň z reinvestovaného zisku. Daň přichází až ve chvíli, kdy je zisk rozdělen, například formou dividend. Tento model má podporovat ponechávání zisků ve firmách a další investice do rozvoje podnikání. Celkové daňové zatížení pak dotváří mimo jiné progresivní daň z příjmu fyzických osob, která činí 25,5 % u ročního příjmu do 105 300 eur a 33 % nad tuto hranici, a také standardní sazba DPH ve výši 21 %. 

7. Maďarsko

Daňové zatížení ekonomiky: 35,3 % HDP

Maďarsko boduje v žebříčku nízkého zdanění především díky nejnižší standardní sazbě daně z příjmů právnických osob v celé EU, která činí pouhých 9 %. Země se v předchozích letech za vlád Viktora Orbána snažila profilovat jako výrobní a investiční centrum střední Evropy, tento model se ale v posledních letech vyčerpal a ekonomika se potýká se slabým růstem i napjatými veřejnými financemi. Nízkou korporátní daň navíc stát vyvažuje extrémně vysokou základní sazbou DPH ve výši 27 %, která je nejvyšší v EU, a také řadou speciálních sektorových daní dopadajících například na banky, maloobchod či energetiku. 

Nová vláda Pétera Magyara nicméně avizuje širší daňovou reformu. Mimo jiné chce otevřít i kontroverzní zvláštní maloobchodní daň zavedenou za Orbána. 

6. Česko

Daňové zatížení ekonomiky: 35,0 % HDP

Česko si v evropském srovnání dlouhodobě drží pozici země s jedním z nižších celkových daňových zatížení v EU vzhledem k velikosti HDP, čímž do značné míry boří domácí mýty o vysokých daních. Ekonomicky stabilní stát se opírá primárně o silnou průmyslovou výrobu, což s sebou ale aktuálně nese výzvy v podobě drahých energií a výrazné závislosti na vývoji v Německu. 

I přes rozpočtové schodky z posledních let si Česko zachovává relativně nízké celkové zadlužení. K solidnímu umístění v žebříčku přispívá nastavení hlavních daní: základní sazba DPH činí 21 %, snížená 12 %, firmy odvádějí 21 % a fyzické osoby 15 %, respektive 23 % u vysokých příjmů. Skutečnou brzdou a důvodem, proč tuzemská daňová kvóta není ještě nižší, zůstává především velmi vysoké odvodové zatížení práce. 

5. Litva

Daňové zatížení ekonomiky: 33,3 % HDP

Litva potvrzuje, že Pobaltí patří v evropském srovnání k regionům s nižším celkovým daňovým zatížením. Stát zde na daních a sociálních odvodech vybírá výrazně méně, než činí průměr Evropské unie. Neznamená to však automaticky nízké zatížení práce: u zaměstnanců hrají významnou roli daň z příjmu i sociální pojištění. Konkurenční výhodou země je spíše kombinace relativně nízké celkové daňové zátěže, vstřícného prostředí pro podnikání a aktivní podpory technologického a fintech sektoru. Právě díky tomu se Litva v posledních letech vypracovala mezi viditelná evropská centra finančních technologií. 

4. Bulharsko

Daňové zatížení ekonomiky: 30,5 % HDP

Bulharsko patří mezi evropské státy s nejnižším celkovým daňovým zatížením. Země sází na jednoduchý systém a rovnou daň z příjmů fyzických i právnických osob ve výši 10 %. Tento model je atraktivní pro firmy i část zaměstnanců, zároveň ale jen omezeně pomáhá korigovat sociální nerovnosti, protože zdanění práce postrádá výraznější progresi. Nízké daňové břemeno pomáhá držet nejen nízké zdanění příjmů, ale i relativně omezený výběr daní a odvodů v poměru k výkonu ekonomiky. Výsledkem je, že Bulharsko má čtvrté nejnižší celkové daňové zatížení v Evropské unii. 

3. Malta

Daňové zatížení ekonomiky: 29,3 % HDP

Malta je známou evropskou základnou pro herní průmysl a finanční služby. Ačkoliv oficiální sazba korporátní daně dosahuje vysokých 35 %, zdejší systém plného započtení daně a následných vratek umožňuje u části firem a způsobilých akcionářů snížit efektivní zdanění distribuovaného zisku až na 5 %. Právě tato kombinace vysoké papírové sazby a nízkého reálného zatížení dělá z Malty specifický případ evropského daňového systému. Stát tak v poměru k velikosti své silně internacionalizované ekonomiky vybírá na daních a odvodech relativně málo peněz. 

2. Rumunsko

Daňové zatížení ekonomiky: 28,8 % HDP

Rumunsko vybírá na daních a odvodech v poměru k výkonu ekonomiky méně než téměř všechny ostatní členské země EU. Systém stojí mimo jiné na rovné 10% dani z příjmů fyzických osob a na relativně nízké 16% sazbě daně z příjmů právnických osob. Specifickou roli hraje také režim pro mikropodniky, které mohou za splnění podmínek platit daň z obratu místo klasické daně ze zisku. Od roku 2026 se u nich uplatňuje jednotná sazba 1 %. Slabším místem rumunského modelu zůstává vysoké odvodové zatížení práce, zejména u zaměstnanců s nižšími příjmy. Celkově však zůstává výběr daní a odvodů vůči HDP v Rumunsku mimořádně nízký. 

1. Irsko

Daňové zatížení ekonomiky: 22,4 % HDP

Irsko má v evropském srovnání mimořádně nízké daňové břemeno. Země dlouhodobě láká firmy i díky příznivému daňovému prostředí: standardní sazba korporátní daně na obchodní zisky činí 12,5 %, i když u velkých nadnárodních skupin se dnes uplatňuje minimální efektivní sazba 15 %. Poměr vybraných daní a odvodů k HDP je nicméně zkreslený tím, že irské HDP výrazně navyšují zisky a účetní operace nadnárodních společností, které přes zemi vykazují část svých evropských zisků a aktivit. Daňové příjmy Irska proto nejsou malé, v poměru k takto nafouknutému HDP se ale jeví jako mimořádně nízké.