Téměř každý tady bydlí ve vlastním. Takový výsledek nemá žádná jiná země EU
- Česko je mezi 11 zeměmi EU s nejvyšším podílem vlastnického bydlení.
- Žebříčku vládnou postkomunistické země.
- Ve výběru je ale i země G7.
Vlastní bydlení jako dědictví minulosti, investice, ale i sociální status a přirozená součást života. V těchto 11 zemích Evropské unie bydlí nejvíce lidí ve vlastních domech nebo bytech. Podívejte se na žebříček, který opanovaly bývalé komunistické země a který vychází z dat Eurostatu za rok 2025.
11. Česko
Přestože se vlastní bydlení v Česku stává pro mnoho domácností hůře dostupným, stále v něm bydlí tři čtvrtiny obyvatel. Ceny bytů i rodinných domů v posledních letech výrazně vzrostly a podle řady mezinárodních srovnání patří české bydlení vzhledem k příjmům mezi nejméně dostupné v Evropě. Zájem o vlastní nemovitost ale zůstává vysoký a poptávka dlouhodobě převyšuje nabídku zejména ve velkých městech, kde se do cen promítá pomalejší výstavba i silný zájem investorů.
Vysoký podíl vlastnického bydlení má v Česku hlubší historické kořeny. Po roce 1989 se velká část obecních bytů převedla do soukromého vlastnictví za výhodných podmínek a mnoho rodin zároveň získalo domy či byty dědictvím. Vlastní nemovitost je navíc v českém prostředí stále považována za jednu z nejbezpečnějších forem uložení majetku. Naopak nájemní bydlení zůstává méně rozšířené než v řadě západoevropských zemí.
10. Itálie
Itálie je mezi evropskými zeměmi s vysokým podílem vlastnického bydlení spíše výjimkou. Na rozdíl od států střední a východní Evropy patří mezi největší ekonomiky Evropské unie. Přesto ve vlastním bydlí více než tři čtvrtiny obyvatel. Trh s bydlením je přitom velmi rozdílný podle regionů. Ve velkých městech, jako jsou Milán nebo Řím, patří nemovitosti k nejdražším v zemi, na jihu Itálie zůstávají ceny výrazně nižší.
Za vysokým podílem vlastnického bydlení stojí především dlouhodobá tradice rodinného vlastnictví nemovitostí. Italové často dědí domy nebo byty po předchozích generacích a běžné je také soužití více generací v jedné nemovitosti či její blízkosti. Vlastní bydlení je navíc vnímáno jako jistota pro rodinu i forma uchování majetku, což posiluje poptávku po koupi namísto nájmu. Přesto se zejména mladší generace stále častěji potýká s vysokými cenami ve velkých městech a obtížnějším přístupem k vlastnímu bydlení.
9. Estonsko
Estonsko patří mezi nejrychleji se rozvíjející ekonomiky střední a východní Evropy, přesto si udržuje velmi vysoký podíl vlastnického bydlení. Ve vlastním žije téměř osm z deseti obyvatel, ačkoli ceny nemovitostí v posledních letech výrazně vzrostly. Na trhu se projevuje omezená nabídka nových bytů i rostoucí zájem domácích a zahraničních investorů.
Vysoký podíl vlastnického bydlení je do značné míry výsledkem privatizace bytového fondu po rozpadu Sovětského svazu na začátku devadesátých let. Pro většinu Estonců zůstává vlastní bydlení i nadále jednoznačně preferovanější variantou. Země navíc patří mezi průkopníky digitalizace veřejné správy, díky níž jsou například převody nemovitostí nebo zápisy do katastru výrazně jednodušší než ve většině evropských států.
8. Lotyšsko
Lotyšsko se řadí mezi evropské země s nejvyšším podílem vlastnického bydlení, přestože jeho realitní trh prošel v posledních desetiletích výraznými změnami. Ve vlastním žije více než 82 procent obyvatel. Nejdražší nemovitosti jsou tradičně v Rize, kde se soustředí ekonomická aktivita i pracovní příležitosti. Trh v posledních letech ovlivnily rostoucí úrokové sazby i vyšší stavební náklady, které zpomalily poptávku po nových bytech.
Mnoho domácností získalo možnost odkoupit své byty za výhodných podmínek po pádu Sovětského svazu. Významnou roli hraje také dlouhodobý pokles počtu obyvatel způsobený nízkou porodností a emigrací, který v některých regionech snižuje tlak na ceny nemovitostí. Přesto zůstává vlastnictví bydlení v Lotyšsku považováno za standard a pro většinu domácností představuje nejpreferovanější formu zajištění na stáří.
7. Bulharsko
V Bulharsku žije ve vlastním asi 86 procent obyvatel. Ve velkých městech, jako jsou Sofie, Plovdiv nebo Varna, ceny nemovitostí v posledních letech rychle rostly. Na druhou stranu v řadě venkovských oblastí zůstávají domy i byty výrazně levnější. Trh s bydlením je proto velmi rozdílný podle regionů a odráží značné ekonomické rozdíly v rámci země.
I tady hraje zásadní roli privatizace bytů po pádu komunistického režimu. Mnoho Bulharů navíc bydlí v domech nebo bytech, které zdědili po rodičích či prarodičích. Významným faktorem je také dlouhodobý úbytek obyvatel a stěhování do zahraničí, kvůli kterému v některých regionech zůstává velké množství neobsazených nemovitostí.
6. Litva
Pobaltské republiky jsou v žebříčku všechny. V Litvě žije ve vlastních domech nebo bytech více než 86 procent obyvatel. Největší poptávka po bytech je tradičně ve Vilniusu, kde ceny nemovitostí v posledních letech výrazně rostly díky silné ekonomice, růstu mezd i zájmu investorů. Ve zbytku země jsou však ceny bydlení podstatně nižší a dostupnost nemovitostí zůstává lepší než v řadě západoevropských států.
Důvody vysokého podílu vlastního bydlení jsou taktéž velmi podobné. Tradiční důraz na rodinné vlastnictví nemovitostí i privatizace bytového fondu po rozpadu Sovětského svazu dostaly tuto pobaltskou zemi na šesté místo. Přestože se zejména mladé domácnosti ve Vilniusu stále častěji potýkají s rostoucími cenami, vlastní bydlení zůstává pro většinu Litevců hlavním cílem a zároveň jednou z nejčastějších forem dlouhodobého uložení majetku.
5. Polsko
Polsko patří mezi evropské země, kde se i přes rychlý růst cen nemovitostí stále staví rekordní počty nových bytů. Ve vlastním zde žije více než 87 procent obyvatel a zájem o koupi bydlení zůstává vysoký zejména ve Varšavě, Krakově nebo Vratislavi. Polský realitní trh v posledních letech poháněl silný hospodářský růst, rostoucí mzdy i příchod zahraničních investic. Přestože ceny bytů výrazně vzrostly, rozsáhlá bytová výstavba pomohla alespoň částečně zmírnit nedostatek nového bydlení.
Významnou roli sehrála také politika státu. Polské vlády v posledních letech opakovaně zaváděly programy na podporu pořízení prvního bydlení, například zvýhodněné hypotéky pro mladé domácnosti nebo úvěry s dotovanými úrokovými sazbami. Ty sice zvýšily dostupnost financování, zároveň ale podle části ekonomů přispěly i k dalšímu růstu cen nemovitostí.
4. Maďarsko
Maďarsko patří mezi evropské země s nejvyšším podílem vlastnického bydlení, přestože ceny nemovitostí v posledních letech patřily k nejrychleji rostoucím v Evropské unii. Nejvýraznější zdražení zaznamenala Budapešť, kde se během uplynulé dekády byty staly výrazně dražšími než ve většině ostatních částí země. Vedle růstu mezd a zájmu investorů ovlivnily trh také vysoké úrokové sazby i inflace, které zkomplikovaly financování nového bydlení.
Významnou roli na maďarském trhu sehrává stát. Vláda v posledních letech podporovala pořízení vlastního bydlení prostřednictvím rozsáhlých prorodinných programů, jako jsou třeba zvýhodněné úvěry pro rodiny s dětmi. Cílem bylo podpořit porodnost i dostupnost bydlení, podle části ekonomů ale tato opatření zároveň přispěla k dalšímu růstu cen nemovitostí. Přesto zůstává vlastní bydlení pro většinu Maďarů preferovanou formou bydlení a jedním z hlavních způsobů ukládání rodinného majetku.
3. Chorvatsko
Navzdory všudypřítomným dopadům cestovního ruchu žije v Chorvatsku ve vlastním přes 91 procent obyvatel. Největší zájem o nemovitosti je tradičně na jadranském pobřeží a ve městech, jako jsou Split, Zadar nebo Dubrovník, kde ceny výrazně rostly i díky zahraničním kupcům a rozmachu krátkodobých pronájmů. Naopak ve vnitrozemí zůstává bydlení podstatně dostupnější a cenový vývoj je mnohem klidnější.
Významnou roli v Chorvatsku hraje také struktura bydlení. Mnoho domácností žije ve vlastních rodinných domech, často budovaných nebo postupně rozšiřovaných po generace. Nemovitosti navíc nejsou vnímány jen jako místo k bydlení, ale také jako zdroj příjmů z letního pronájmu turistům nebo jako rodinný majetek předávaný mezi generacemi.
2. Rumunsko
Rumunsko si drželo dlouhodobě první místo v EU podle podílu obyvatel žijících ve vlastním bydlení. Vlastní dům nebo byt zde obývá více než 93 procent lidí. Přesto rumunský trh s bydlením čelí řadě výzev. Vedle rychle rostoucích cen ve velkých městech se země potýká také s výraznými regionálními rozdíly a nižší kvalitou domů a bytů především ve venkovských oblastech.
Rekordní podíl vlastnického bydlení je z velké části výsledkem rozsáhlé privatizace státních bytů po pádu komunistického režimu. Rumunsko zároveň patří mezi země, kde je nájemní bydlení jen okrajovou formou bydlení a většina lidí považuje vlastní nemovitost za samozřejmost.
1. Slovensko
Na první místo se ale pro rok 2025 vyhouplo Slovensko, kde podle Eurostatu žije ve vlastních nemovitostech skoro 94 procent lidí. Přestože většina obyvatel bydlí ve vlastním, pořízení nové nemovitosti je zejména v Bratislavě a dalších větších městech stále náročnější. Ceny bytů v posledních letech výrazně vzrostly a vysoké úrokové sazby dočasně ochladily poptávku po hypotékách. Trh se přesto postupně oživuje a vlastní bydlení zůstává pro většinu Slováků hlavním cílem při pořizování prvního domova.
K vysokému podílu vlastnického bydlení přispěla stejně jako v Česku a v dalších zemích v tomto žebříčku rozsáhlá privatizace obecních a družstevních bytů, díky níž se velká část domácností stala vlastníky svých nemovitostí. Významnou roli ale sehrála také struktura slovenského bydlení. Mimo větší města žije mnoho lidí v rodinných domech postavených svépomocí nebo postupně rozšiřovaných po generace. Nájemní bydlení zůstává ve srovnání se západní Evropou méně rozvinuté, a proto je koupě vlastního bytu či domu pro většinu domácností stále považována za přirozenou životní metu.
