Mezi nejzadluženější země světa přibyl další evropský stát. V první desítce už jsou tři
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Mezi státy s nejvyšším zadlužením vůči HDP nejsou jen chudé země, ale i nejvyspělejší ekonomiky světa.
- Do první desítky přibyla další evropská země, už třetí.
- Aktualizovaný výhled Mezinárodního měnového fondu pro letošní rok ukazuje, pro které státy už znamenají vysoké dluhy problém.
10. Francie
Dlouhodobé deficity a obtížné prosazování rozpočtových reforem dovedly Francii mezi nejzadluženější země světa. Podle Mezinárodního měnového fondu letos dosáhne její zadlužení 118,5 procent HDP. Francouzské veřejné finance zatěžuje hlavně robustní a nákladný systém veřejných služeb, důchodů a zdravotní péče. Na rozdíl od některých dalších zadlužených států však má Francie diverzifikovanou ekonomiku, silný průmysl, významný finanční sektor a stabilní přístup na evropské dluhopisové trhy.
Samotné vysoké zadlužení proto neznamená bezprostřední hrozbu státního bankrotu, stále více ale omezuje možnosti vlády financovat další výdaje. Snahy o omezení výdajů, změny důchodového systému nebo zvýšení daní pravidelně vyvolávají v zemi protesty a politické konflikty. Rostoucí náklady na obsluhu dluhu navíc postupně ukrajují z prostředků, které by stát mohl využít například na školství, obranu nebo investice. Francie zároveň musí respektovat evropská fiskální pravidla a hledat cestu ke snížení nadměrného rozpočtového deficitu.
9. Libye
Libye představuje mezi nejzadluženějšími zeměmi světa specifický případ. Přestože disponuje jedněmi z největších zásob ropy a plynu v Africe, její ekonomiku dlouhodobě ochromuje politická nestabilita. Od svržení režimu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011 země opakovaně čelila ozbrojeným konfliktům a soupeření různých politických a vojenských skupin. Právě tyto spory se promítají do hospodaření státu, který je mimořádně závislý na příjmech z vývozu ropy. V letošním roce by celkové zadlužení mělo dosáhnout podle Mezinárodního měnového fondu 125 procent HDP.
Výpadky těžby a exportu způsobené blokádami ropných zařízení mohou během krátké doby připravit zemi o podstatnou část příjmů. Problémem jsou také roztříštěné instituce, neprůhledné veřejné výdaje a obtížná kontrola státního zadlužení. Budoucí vývoj libyjského dluhu závisí především na tom, zda se podaří sjednotit státní instituce a zajistit stabilní správu příjmů z ropy.
8. Spojené státy
Spojené státy jsou příkladem toho, proč nelze zadlužení jednotlivých zemí posuzovat pouze podle jeho poměru k HDP. Přestože jejich veřejný dluh dosahuje přibližně 127 procent ročního výkonu ekonomiky, americká vláda má při jeho financování výjimečné postavení. Dolar zůstává hlavní světovou rezervní měnou a americké státní dluhopisy patří mezi nejvýznamnější a nejlikvidnější finanční aktiva. Poptávají je centrální banky, investiční fondy i další instituce po celém světě. Spojené státy si navíc půjčují ve vlastní měně, což výrazně omezuje kurzová rizika, kterým čelí například menší rozvíjející se ekonomiky zadlužené v dolarech.
Výjimečné postavení dolaru však neznamená, že mohou Spojené státy zvyšovat dluh neomezeně. S rostoucím objemem dluhopisů a vyššími úrokovými sazbami se zvyšují také náklady na jejich obsluhu. Ty mohou postupně vytlačovat jiné rozpočtové priority a zvyšovat tlak na dlouhodobé úrokové sazby v celé ekonomice. Americká vláda navíc čelí rostoucím výdajům na důchody a zdravotní programy, zatímco politické spory komplikují dohodu o daních a výdajových škrtech.
7. Maledivy
Maledivy jsou známé především jako luxusní turistická destinace s bílými plážemi a korálovými útesy. Právě závislost na cestovním ruchu je ale jednou z hlavních slabin jejich ekonomiky. Turismus představuje zásadní zdroj příjmů státu a zahraničních měn, takže jakýkoliv výraznější pokles návštěvnosti může rychle narušit veřejné finance. To se ukázalo během koronavirové pandemie, kdy se mezinárodní cestování téměř zastavilo. Zadlužení navíc zvýšily rozsáhlé investice do infrastruktury včetně rozšiřování letišť, výstavby mostů a nových obytných oblastí. Letos by dluh měl překonat 130 procent HDP.
Významnou roli při financování investic do infrastruktury sehrály zahraniční půjčky, mimo jiné od Číny. Maledivy tak kombinují vysoké veřejné zadlužení s omezenou ekonomickou základnou a značnou závislostí na dovozu. Další komplikací jsou klimatické změny. Maledivy jsou nejníže položeným státem světa a zvyšování hladiny oceánů představuje hrozbu pro jejich infrastrukturu i obyvatele. Země proto potřebuje investovat do ochrany pobřeží a přizpůsobování klimatickým změnám právě v době, kdy musí omezovat zadlužování.
6. Řecko
Další evropskou zemí v žebříčku je Řecko, které se stále vypořádává s následky dluhové krize a finanční krize. Řecký dluh zůstává mimořádně vysoký, ale jeho struktura je dnes podstatně příznivější než během krize. Významnou část závazků tvoří dlouhodobé půjčky od evropských institucí s relativně výhodnými úrokovými podmínkami. Řecku se navíc podařilo obnovit důvěru finančních trhů, získat zpět investiční rating a v posledních letech snižovat poměr dluhu k HDP. I tak ale podle Mezinárodního měnového fondu dosáhne letošní zadlužení 136 procent HDP.
Řecká ekonomika dnes stojí na výrazně stabilnějších základech než před patnácti lety. K hospodářskému růstu přispívá zejména cestovní ruch, lodní doprava a investice podporované evropskými fondy. Země zároveň dosahuje primárních rozpočtových přebytků, tedy přebytků před započtením úroků z dluhu, které pomáhají postupně snižovat zadlužení. Přesto zůstávají dlouhodobými problémy nízká produktivita, stárnutí obyvatelstva a omezené investiční možnosti.
5. Itálie
Itálie sice patří mezi největší ekonomiky Evropské unie, ale přesto ji už několik desetiletí provází vysoký veřejný dluh. Jeho kořeny sahají především do 80. a počátku 90. let, kdy země hospodařila s vysokými rozpočtovými deficity a platila značné úroky ze svých závazků. Od té doby se Itálii nepodařilo dluh výrazněji snížit, mimo jiné kvůli pomalému hospodářskému růstu. Itálie má sice silný průmysl, významný export a řadu mezinárodně úspěšných firem, její produktivita však dlouhodobě roste jen velmi pomalu.
Dalším problémem je stárnutí obyvatelstva, nízká porodnost a výrazné ekonomické rozdíly mezi bohatším severem a chudším jihem země. Zadlužení navíc zvýšily náklady spojené s pandemií covidu a některými rozsáhlými podpůrnými programy, včetně daňových pobídek na renovace nemovitostí. V letošním roce by zadlužení mělo dosáhnout 138 procent HDP.
4. Bahrajn
Bahrajn je mezi státy Perského zálivu poněkud neobvyklým případem. Přestože se nachází v jednom z nejbohatších ropných regionů světa, dlouhodobě patří k nejzadluženějším zemím. Na rozdíl od sousední Saúdské Arábie, Kataru nebo Spojených arabských emirátů má totiž výrazně omezenější zásoby ropy a menší finanční rezervy. Příjmy z ropného průmyslu přitom stále hrají významnou roli při financování státního rozpočtu. Kombinace vysokých veřejných výdajů, opakovaných deficitů a kolísání cen ropy vedla k rychlému růstu zadlužení. To by letos mělo přesáhnout 160 procent HDP.
Bahrajn se sice snaží rozvíjet finanční služby, cestovní ruch, logistiku a průmysl, tyto sektory ale zatím nedokázaly odstranit závislost veřejných financí na ropných příjmech. V roce 2018 proto země získala příslib finanční podpory v hodnotě deseti miliard dolarů od Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kuvajtu. Podpora bohatších sousedů představuje jeden z hlavních důvodů, proč se Bahrajnu daří financovat dluh navzdory jeho vysoké úrovni.
3. Singapur
Singapur je pravděpodobně nejvýraznějším příkladem toho, proč vysoký veřejný dluh automaticky neznamená špatnou ekonomickou kondici. Jeden z nejbohatších států světa, který patří mezi nejvýznamnější globální finanční a obchodní centra, vykazuje zadlužení přesahující 166 procent HDP. Na rozdíl od většiny ostatních zemí však singapurská vláda nevydává dluhopisy primárně proto, aby pokryla běžné rozpočtové deficity.
Významná část státního dluhu souvisí s fungováním domácího finančního systému a povinného spořicího systému, který slouží zejména k financování důchodů, bydlení a zdravotní péče. Prostředky získané prostřednictvím státních cenných papírů jsou spojeny se správou rozsáhlých finančních aktiv. Singapur tak vedle vysokého hrubého dluhu disponuje také mimořádně významnými státními rezervami a investicemi.
2. Japonsko
Japonsko se dlouhodobě řadí mezi nejzadluženější vyspělé ekonomiky světa. Jeho dluh se podle aktuální projekce MMF pohybuje těsně pod hranicí 200 procent HDP. Příčiny sahají do počátku 90. let, kdy po splasknutí realitní a akciové bubliny následovalo dlouhé období hospodářské stagnace. Japonské vlády se opakovaně snažily podpořit ekonomiku rozsáhlými veřejnými investicemi a rozpočtovými stimuly. Zadlužení zároveň zvyšovaly náklady na sociální zabezpečení a zdravotní péči v jedné z nejrychleji stárnoucích společností světa. Japonsko má přitom mimořádně silnou průmyslovou základnu, technologicky vyspělé firmy a významné zahraniční investice.
Výhodou je, že státní dluh je denominován převážně v jenech a velkou část dluhopisů drží domácí instituce včetně japonské centrální banky. Právě ta sehrála zásadní roli při udržování nízkých nákladů na financování japonského dluhu. V rámci dlouhodobě uvolněné měnové politiky nakupovala velké objemy státních dluhopisů a pomáhala držet jejich výnosy na mimořádně nízkých úrovních. Situace se začala měnit s postupnou normalizací měnové politiky. Vyšší úrokové sazby mohou v dalších letech zvýšit náklady na refinancování státních závazků, přestože se tento dopad kvůli delší splatnosti dluhu projevuje postupně.
1. Súdán
Súdán se podle nové projekce Mezinárodního měnového fondu dostává zpět na první místo žebříčku s veřejným dluhem přesahujícím 334 procent HDP, přestože v dřívějších predikcích vykazovala země lepší výsledky. Aktuální zadlužení je ovšem mimořádně vysoké a odráží hluboký rozvrat ekonomiky v důsledku dlouhodobých konfliktů a politické nestability. Země přišla o významnou část ropných příjmů už v roce 2011, kdy se od ní oddělil Jižní Súdán, na jehož území se nacházela většina původních ropných zásob. Rozhodující hospodářskou katastrofu však přinesla občanská válka, která vypukla v dubnu 2023 mezi súdánskou armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory.
Možnosti Súdánu dostat veřejné finance pod kontrolu jsou bez ukončení války velmi omezené. Země se dříve snažila dosáhnout oddlužení v rámci mezinárodní iniciativy pro vysoce zadlužené chudé státy. Tento proces však narušil vojenský převrat a následně občanská válka. Obnova spolupráce s mezinárodními věřiteli, restrukturalizace dluhu a případné odpuštění části závazků budou zásadními předpoklady hospodářského zotavení. Súdán přitom disponuje značným zemědělským potenciálem, zásobami zlata a strategickou polohou u Rudého moře.
