V těchto evropských zemích se kola ekonomiky točí pomalu. Žebříček má nečekaného lídra
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Mezi deseti evropskými státy s nejnižším růstem HDP převažují západní země.
- Dvěma státům podle MMF růst ekonomiky meziročně klesne.
- Žebříček má překvapivého lídra. Proč by mohl v této zemi HDP klesnout až o procento?
Největší evropské ekonomiky znovu po roce zřejmě nevykážou silný ekonomický růst. Které země se umístily v nelichotivém žebříčku? Podívejte se na deset států, u kterých Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá nejnižší růst ekonomiky v roce 2026. Dvěma zemím podle odhadu HDP meziročně dokonce klesne.
10. Nizozemsko
Růst HDP v roce 2026 podle MMF: 1,5 %
Nizozemská ekonomika se letos potýká s překážkami, které nejsou způsobeny pouze slabší zahraniční poptávkou. Jedním z nejvýraznějších problémů je přetížená elektrická síť, kvůli níž některé podniky nemohou rozšiřovat výrobu nebo připojovat nové provozy. Výstavbu a investice zároveň komplikuje přísná regulace emisí dusíku, související zejména se zemědělstvím a ochranou přírody. Přestože nizozemské hospodářství v roce 2025 vzrostlo o 1,8 procenta, Mezinárodní měnový fond pro letošek očekává zpomalení na 1,5 procenta.
Významnou roli v ekonomice země hraje mezinárodní obchod, včetně přístavu Rotterdam, jednoho z největších logistických uzlů Evropy. Nizozemské exportéry letos zasahují americká cla, vysoké náklady na energie i rostoucí mzdové náklady. Domácnosti mezitím zůstávají opatrné při utrácení, ačkoliv jejich mzdy rostou. Vláda se snaží hospodářství podpořit investicemi do bydlení, obrany a energetické transformace, ty ale zatím nedokážou plně vykompenzovat slabší soukromé investice.
9. Německo
Růst HDP v roce 2026 podle MMF: 1,3 %
Největší evropská ekonomika se stále vzpamatovává z několikaleté stagnace. Po dvou letech recese zaznamenalo Německo v roce 2025 jen nepatrný růst o 0,2 procenta. Dlouhodobě se země potýká s problémy svého průmyslového modelu, který byl postaven na relativně levné energii a silném vývozu automobilů, strojů a chemických výrobků. Jenže německé automobilky čelí sílící konkurenci čínských výrobců elektromobilů a vývozní průmysl zasahují také americká obchodní opatření. Další komplikací je zdražení energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě.
Naději na oživení představuje změna německé rozpočtové politiky. Po předčasných parlamentních volbách v únoru 2025 země schválila reformu ústavní dluhové brzdy, která umožňuje výraznější investice do infrastruktury a obrany. Nové veřejné výdaje by měly postupně podpořit stavebnictví, průmysl i domácí poptávku. Jejich náběh je však pomalejší, než se původně očekávalo, a německá ekonomika proto zatím nedokáže výrazněji zrychlit. Vývoj Německa je důležitý také pro české firmy, jejichž výroba je úzce propojena s německým průmyslem.
8. Lucembursko
Růst HDP v roce 2026 podle MMF: 1,1 %
Lucembursko patří mezi nejbohatší země světa v přepočtu HDP na obyvatele, jeho hospodářství je ale mimořádně citlivé na vývoj mezinárodních finančních trhů. Bankovnictví, investiční fondy a další finanční služby tvoří významnou část tamní ekonomiky. Loni země zaznamenala růst pouze o 0,6 procenta, přičemž k němu přispěly především spotřeba domácností, veřejné výdaje a finanční sektor. Letos by měla ekonomice pomáhat zejména rostoucí poptávka po finančních službách ze zahraničí.
Zajímavým specifikem Lucemburska je také mimořádná závislost na pracovnících dojíždějících ze sousedních zemí. Vývoj zaměstnanosti proto ovlivňuje nejen domácí pracovní trh, ale i situace ve Francii, Belgii a Německu. Problémem zůstává rovněž drahé bydlení a pomalé zotavování stavebnictví. Na začátku letošního roku navíc důvěru spotřebitelů narušilo zhoršení geopolitické situace.
6.–7. Itálie
Růst HDP v roce 2026 podle MMF: 0,8 %
Itálie je první zemí v žebříčku, u níž MMF nepředpokládá růst větší než o jedno procento. Tamní ekonomika se letos opírá především o investice financované z evropského plánu obnovy. Země patří mezi největší příjemce prostředků z programu NextGenerationEU, které směřují například do železnic, energetické infrastruktury a digitalizace. Bez tohoto impulzu by byl ekonomický výkon pravděpodobně ještě slabší. Italský průmysl totiž čelí rostoucím nákladům na energie, nejistotě na exportních trzích a dopadům amerických cel. Vyšší inflace současně omezuje kupní sílu domácností, takže spotřeba nedokáže výrazněji podpořit hospodářský růst.
Dlouhodobou slabinou Itálie zůstává vysoký veřejný dluh, který v roce 2025 dosahoval přibližně 137 procent HDP. Vláda se sice snaží postupně snižovat rozpočtový schodek, ale rostoucí náklady na obsluhu dluhu její možnosti omezují. Zároveň se blíží konec mimořádného evropského financování, které v posledních letech pomáhalo stavebnictví a veřejným investicím. Otázkou proto je, zda dokáže soukromý sektor převzít roli hlavního motoru ekonomiky.
6.–7. Slovensko
Růst HDP v roce 2026 podle MMF: 0,8 %
V dobré kondici není ani ekonomika Slovenska. Ta je mimořádně závislá na automobilovém průmyslu, což ji aktuálně vystavuje rizikům spojeným s proměnou světového trhu. Výroba automobilů a součástek je úzce propojena s německými automobilkami, které čelí slabší poptávce, americkým clům a konkurenci z Číny. Přestože automobilový sektor zůstává důležitým zdrojem exportních příjmů, jeho vysoká koncentrace představuje pro slovenské hospodářství zranitelnost. Mezinárodní měnový fond pro letošní rok předpokládá růst o 0,8 procenta, tedy stejným tempem jako v roce 2025.
Situaci komplikuje také vládní snaha o ozdravení veřejných financí. Konsolidační opatření zahrnující vyšší daně, omezení některých výdajů i zmrazení platů ve veřejném sektoru ale velké zlepšení veřejných financí zatím nepřinesla. Současně Slovensko čelí poměrně vysoké inflaci, kterou Evropská komise pro rok 2026 odhadovala na 4,3 procenta. Kombinace zdražování a rozpočtových úspor omezuje spotřebu domácností.
5. Belgie
Růst HDP v roce 2026 podle MMF: 0,7 %
Belgická ekonomika letos doplácí na oslabující spotřebu domácností, která v předchozích letech patřila k hlavním motorům jejího růstu. V roce 2025 HDP vzrostl o jedno procento, letos jeho výkon brzdí vyšší ceny energií a pomalejší růst kupní síly obyvatel. Belgie je přitom specifická systémem automatické valorizace mezd a sociálních dávek podle inflace. Ten sice pomáhá chránit příjmy lidí před zdražováním, současně ale zvyšuje náklady zaměstnavatelů.
Vedle slabší domácí poptávky představují problém stejně jako u dalších zemí veřejné finance. Vláda proto prosazuje reformy důchodového systému a trhu práce, včetně omezení délky pobírání podpory v nezaměstnanosti. Výdaje přitom dále zvyšují rostoucí úroky ze státního dluhu a investice do obrany. Zadlužení země by podle jarní prognózy Evropské komise mohlo do roku 2027 překročit 112 procent HDP.
4. Rakousko
Růst HDP v roce 2026 podle MMF: 0,6 %
Rakousko se po dvou letech recese loni vrátilo k hospodářskému růstu, jeho oživení je ale stále velmi křehké. Na začátku letošního roku se zdálo, že průmysl začíná nabírat sílu. Průmyslová důvěra v lednu vystoupala na dvouleté maximum a rostla také výroba. Nadějný vývoj však narušil konflikt na Blízkém východě, který vyvolal další zdražování energií. Podle Evropské komise byly na začátku dubna ceny benzinu přibližně o 20 a nafty o 40 procent vyšší než v týdnech před vypuknutím konfliktu.
Výrazné problémy přetrvávají v rakouském stavebnictví, především v bytové výstavbě. Investice do bydlení několik let klesají a jejich návrat k růstu se očekává až v roce 2027. Vyšší úrokové sazby a nejistota odrazují domácnosti i developery od nových projektů. Ekonomice navíc nepomáhá ani slabý výkon sousedního Německa, které je pro rakouské firmy klíčovým obchodním partnerem.
3. Francie
Růst HDP v roce 2026 podle MMF: 0,4 %
Francouzská ekonomika se letos potýká s kombinací slabého růstu a napjatých veřejných financí. Po zvýšení HDP o 0,8 procenta v roce 2025 očekává Mezinárodní měnový fond pro letošek zpomalení na pouhých 0,4 procenta. Významnou překážkou zůstává politická a rozpočtová nejistota, která komplikuje plánování veřejných výdajů a hospodářských reforem. Francie současně čelí zdražování energií, které omezuje kupní sílu domácností. V prostředí nejistoty jsou spotřebitelé opatrnější a firmy odkládají některá investiční rozhodnutí.
Jedním z mála výraznějších pozitivních impulzů je francouzský letecký a obranný průmysl. Rostoucí poptávka po vojenské technice a zakázky v letectví podporují výrobu i vývoz, což může částečně vyvažovat slabší výkon dalších odvětví. Francouzskou vládu však omezuje vysoké zadlužení a přetrvávající rozpočtový deficit. Evropská komise očekává nárůst veřejného dluhu nad 118 procent HDP.
2. Rumunsko
Růst HDP v roce 2026 podle MMF: -0,5 %
Rumunsko patřilo v minulých letech mezi rychleji rostoucí ekonomiky Evropské unie, nyní ale prochází bolestivým obdobím rozpočtových úspor. Mezinárodní měnový fond pro letošek předpokládá pokles HDP o 0,5 procenta. Hlavním problémem jsou vysoké rozpočtové schodky, kvůli nimž vláda přistoupila ke zvyšování daní a omezování výdajů. Součástí opatření je také zmrazení platů ve veřejném sektoru a důchodů. Úspory společně s vysokou inflací oslabují kupní sílu obyvatel a výrazně brzdí domácí spotřebu, která dříve představovala jeden z hlavních motorů rumunské ekonomiky.
Evropská komise navíc pro letošek očekávala inflaci kolem sedmi procent, jednu z nejvyšších v EU. Nadějí pro další období jsou investice do infrastruktury financované evropskými fondy, které mohou alespoň částečně vyvažovat slabou spotřebu. Pokud se podaří stabilizovat ceny a obnovit důvěru domácností, mohla by rumunská ekonomika v roce 2027 znovu výrazněji růst.
1. Irsko
Růst HDP v roce 2026 podle MMF: -1 %
Irsko představuje v evropském žebříčku mimořádný případ. Zatímco Mezinárodní měnový fond pro rok 2026 očekává pokles tamní ekonomiky o jedno procento, nemusí to znamenat skutečnou hospodářskou krizi. Irské statistiky HDP totiž výrazně ovlivňují nadnárodní společnosti, především z farmaceutického a technologického průmyslu. V roce 2025 irský HDP podle Evropské komise vzrostl o mimořádných 12 procent, zejména díky prudkému zvýšení vývozu léčiv. Farmaceutické společnosti předzásobovaly americký trh v obavách z možného zavedení cel, což dočasně výrazně navýšilo irský export. Letošní očekávaný pokles proto do značné míry odráží návrat z této mimořádně vysoké srovnávací základny.
Pro posouzení skutečné kondice irského hospodářství je proto vhodnější sledovat také ukazatel modifikované domácí poptávky, který očišťuje statistiky o některé zkreslující vlivy nadnárodních firem. Podle jarní prognózy Evropské komise by tento ukazatel měl v roce 2026 vzrůst o necelá tři procenta, přestože celkový HDP klesne. Domácí ekonomiku podporuje relativně silný pracovní trh a pokračující investice, zatímco vyšší ceny energií představují riziko pro spotřebu. Irsko zároveň zůstává mimořádně závislé na příjmech z korporátních daní, které pocházejí od relativně malého počtu velkých zahraničních společností. Případné změny americké obchodní nebo daňové politiky tak mohou mít na irské hospodářství neobvykle silný dopad.
