Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Správce amerického akciového indexu MSCI zvažuje vyřazení ruských akcií

Správce amerického akciového indexu MSCI zvažuje, že ruské akcie kvůli ozbrojenému útoku ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu a kvůli novým západním protiruským sankcím z indexu vyřadí. Dnes to podle německého týdeníku Der Spiegel řekl šéf jeho výboru pro indexovou politiku Dimitris Melas. Do fondů navázaných na MSCI investují miliony lidí.

"Nedávalo by nám velký smysl pokračovat v začleňování ruských cenných papírů, pokud naši klienti a investoři nemohou na trhu obchodovat," řekl Melas. "Nám všem je zřejmé, že na trhu je velmi obtížné obchodovat a v podstatě se na něm dnes nedá investovat," dodal.

Společnost MSCI, která je jedním z předních světových poskytovatelů indexů, uvedla, že bude s investory další kroky konzultovat. Výsledek by chtěla oznámit během několika dnů.

Podíl českého exportu do Ruska je nízký, přesto mohou mít firmy kvůli konfliktu na Ukrajině potíže, dopady lze nyní těžko odhadovat, tvrdí experti.

Dosud bylo po ruské agresi na Ukrajině vydáno 2000 humanitárních víz, do České republiky už ale určitě přišlo o tisíce lidí více, řekl ministr vnitra Vít Rakušan.

USA a jejich spojenci zvažují uvolnění ropy ze svých rezerv

Spojené státy a jejich spojenci uvažují o uvolnění ropy ze svých rezerv. Reagují tak na růst cen suroviny a obavy ohledně dodávek související s ruským útokem na Ukrajinu. Agentuře Reuters to řekly zdroje z odvětví. Ceny ropy po zahájení ruské invaze na Ukrajinu poprvé od roku 2014 překročily hranici 100 dolarů za barel.

Podle agentury Bloomberg diskutují USA a jejich spojenci o uvolnění zhruba 60 milionů barelů ropy, zatímco podle zdrojů listů The Wall Street Journal se zvažuje uvolnění 70 milionů barelů.

Zdroje agentury Bloomberg uvádějí, že USA ohledně uvolňování ropy z rezerv jednají s ostatními členy Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Ta se kvůli ruské invazi na Ukrajinu rozhodla v úterý uspořádat mimořádné zasedání.

Při přerušení dodávek z Ruska by bylo třeba přehodnotit uzavření dolů, říká náměstek hejtmana Unucka

Pokud by Česko přestalo dostávat z Ruska a Ukrajiny plyn a uhlí, bylo by třeba přehodnotit rozhodnutí o uzavření černouhelných dolů na Karvinsku. Novinářům to dnes řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS).

Vyjádření těžební společnosti OKD, která je jediným producentem černého uhlí v Česku, zatím není k dispozici. Firma s těžbou uhlí postupně končí, protože se nevyplácí. Nyní těží už jen v Dole ČSM na Karvinsku, kde má těžba skončit letos.

Unucka řekl, že v tuto chvíli dodávky plynu a uhlí proudí do kraje tak, jak jsou nasmlouvány. "Není žádný výpadek. To je situace v pondělí v 15:00. I kdyby ty dodávky přestaly, tak do konce topné sezony je dostatek plynu i uhlí na území kraje, takže tady k výpadku nedojde. Samozřejmě pokud by plyn a uhlí přestaly z Ruska a Ukrajiny proudit, tak je načase asi přehodnotit rozhodnutí o uzavření našich černouhelných šachet, protože naše teplárny jsou v tuto chvíli závislé na černém uhlí, ale to bude určitě věcí příštích týdnů," uvedl Unucka.

Británie vyzvala své občany, aby necestovali do Ruska. Ministerstvo zahraničí to zdůvodnilo špatným leteckým spojením a nestabilitou ruské ekonomiky.

Mimořádná schůze Valného shromáždění OSN k Ukrajině začala minutou ticha

Valné shromáždění OSN dnes začalo svou mimořádnou schůzi k ruské invazi na Ukrajinu minutou ticha k uctění památky obětí. Boje musí přestat, řekl na začátek svého vystoupení generální tajemník organizace António Guterres, podle nějž by spor mohl vyústit v největší humanitární krizi v Evropě za řadu posledních desetiletí. Vyjádřil naději, že dnešní rozhovory mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači povedou k okamžitému zastavení bojů.

Mimořádnou schůzi Valného shromáždění svolala v neděli Rada bezpečnosti OSN, kde se nepodařilo ke konfliktu přijmout rezoluci kvůli ruskému vetu. Jednání orgánu, v němž zasedají delegace 193 států, bylo podobným způsobem svoláno jen desetkrát od roku 1950.

Maďarsko nepošle na Ukrajinu vojáky ani zbraně a nepovolí ani tranzit smrtících zbraní přes své území, píše Reuters. Zdůvodnilo to tím, že by se mohly stát cílem nepřátelských akcí a bezpečnost Maďarska je pro vládu prioritou. 

Pražské městské části ubytují ukrajinské uprchlíky, první už přijíždějí

Pražské městské části připravují kapacity pro ubytování lidí, kteří prchají z Ukrajiny před válkou. Zajištění pomoci dnes schválila Praha 2, 4, 6 nebo 10. Zástupci Prahy 3 uvedli, že městská část již první ukrajinské matky s dětmi ubytovala. Radnice také schválily finanční dary a další opatření na podporu uprchlíků.

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří si vyřídí tzv. vízum ke strpění, budou moci hned získat zaměstnání a pracovní povolení, oznámilo ministerstvo práce.

Finská podpora pro vstup do NATO roste

Ruský vpád na Ukrajině zásadně změnil vnímání bezpečnosti v Evropě. Z aktuálního průzkumu, který zveřejnilo finské veřejnoprávní médium YLE, vyplývá, že 53 procent Finů nyní podporuje vstup země do NATO. Proti se jich vyslovilo 28 procent. Ve stejném průzkumu před peti lety se pro vstup vyslovilo jen 19 procent tázaných. 

Ministři obrany EU podpořili společné financování zbraní pro Ukrajinu

Ministři obrany zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na financování dodávek zbraní pro Ukrajinu. Po ministerském jednání to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU bude podle něj financovat mimo jiné poskytnutí protitankových střel a dalších vysokorážních obranných zbraní, stejně jako paliva do tanků či letadel. Unie také Ukrajině zpřístupní prostřednictvím svého satelitního centra informace o pohybech ruských jednotek.

EU společně zaplatí dodávky zbraní mimounijnímu států poprvé v historii, ve svém rozpočtu na to vyhradila 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Některé země mohou separátně poslat Kyjevu i stíhačky, ty však z unijních fondů financovány nebudou, dodal Borrell.

Evropská unie požádala své satelitní centrum v Madridu, aby poskytlo Ukrajině zpravodajské informace o přesunech ruských jednotek, píše novinář Reuters.

Univerzita Pardubice vypovídá smlouvy s ruskými vysokými školami

Univerzita Pardubice přerušuje oficiální vazby s osmi ruskými univerzitami a vypovídá s nimi smlouvy. Odsuzuje tím ruskou invazi na Ukrajině, která nevykazuje žádnou úctu k principům demokracie a základním hodnotám Evropské unie, uvedla škola v tiskové zprávě.

"Ruská agrese porušuje principy Charty OSN a je mířena proti suverénnímu státu Ukrajina. Vzhledem k bezprecedentním událostem posledních dní jsme se rozhodli vypovědět dohody o spolupráci mezi Univerzitou Pardubice a univerzitami v Rusku," uvedl rektor Libor Čapek.

Přibývá Rusů, kteří se vyjadřují proti válce. Na Instagramu reagoval i podnikatel Oleg Tiňkov, mimo jiné zakladatel Tinkoff Bank. "Na Ukrajině nyní každý den umírají nevinní lidé, to je nemyslitelné a nepřijatelné! Státy by měly utrácet peníze na léčbu lidí, na výzkum proti rakovině, ne na válku. Jsme proti této válce!" napsal.