Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Na východě Slovenska otevřeli novou linku na výrobu dělostřelecké munice

Ve Snině na východě Slovenska firma ZVS holding otevřela novou linku na výrobu dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Hodnota investice do rozšíření výroby dosáhla 31,5 milionu eur, uvedla Czechoslovak Group (CSG), která je v ZVS holding zastoupena prostřednictvím společnosti MSM Group. CSG se tento týden dohodla s ukrajinskou zbrojovkou Ukrajinska bronetechnika na výrobě munice ráže 155 milimetrů, která by měla začít v příštím roce. Ukrajina pokládá nedostatečné dodávky dělostřelecké munice za jeden z klíčových problémů své obrany před Ruskem.

Slavnostního otevření nové výrobní linky se zúčastnil i slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Celkem tak bylo do provozu ZVS ve Snině za poslední období investovaných přes 80 milionů eur. Očekává se, že do roku 2026 se díky novému závodu ve Snině zvýší roční produkce dělostřelecké munice ráže 155 mm na 360 tisíc kusů, dodal.

„Otevřením nové výrobní linky reagujeme na stále vysokou poptávku zejména po dělostřelecké munici ráže 155 mm a také i na obecně složitou geopolitickou situaci,“ uvedl předseda představenstva ZVS Pavol Čahoj.

Ukrajina i Rusko hlásí dronové útoky, Záporožská oblast stovky ruských úderů

Ukrajina i Rusko dnes informovaly o dalších nočních útocích nepřátelských dronů. Podle ministerstva obrany v Moskvě armáda v noci na dnešek sestřelila celkem 18 ukrajinských dronů. Ukrajinské letectvo naopak ráno uvedlo, že ruské síly v noci použily celkem 19 dronů k útokům na ukrajinskou infrastrukturu. Gubernátor ruské Voroněžské oblasti napsal, že ukrajinský dron, který zneškodnila ruská armáda, zasáhl prázdnou nádrž ve skladu pohonných hmot v jeho regionu a na místě vypukl menší požár. Šéf správy ukrajinské Záporožské oblasti Ivan Fedorov sdělil, že ruské jednotky za den provedly 493 úderů na deset obcí v jím spravovaném regionu.

Na Ukrajinu dorazil protiraketový systém Patriot z Rumunska, uvedl Kyjev

Na Ukrajinu dorazil další raketový systém protivzdušné obrany Patriot, s jehož předáním souhlasilo Rumunsko. 

„Děkuji každé zemi, která nám pomáhá s protivzdušnou obranou. Zvláštní poděkování patří Rumunsku za systémy Patriot. Společně můžeme dosáhnout ještě větší efektivity a můžeme skoncovat s ruským terorem tím, že společně sestřelíme drony Šáhed a rakety,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti poté, co ruské drony opět zaútočily na civilní infrastrukturu Oděské oblasti, především na dunajský přístav Izmajil u hranic s Rumunskem, přes který Ukrajina vyváží obilí.

Spojenci Kyjeva v NATO slíbili dodat sedm systémů protivzdušné obrany, ale dříve tehdejší šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba upozornil, že dodání slíbených Patriotů se zpožďuje.

Rumunsko v červnu ohlásilo, že daruje Ukrajině jeden ze svých dvou funkčních raketových systémů Patriot pod podmínkou, že jej spojenci nahradí podobným systémem protivzdušné obrany. Rozhodnutí Rumunsko učinilo „s ohledem na výrazné zhoršení bezpečnostní situace Ukrajiny v důsledku neustálých a masivních útoků Ruska na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu, jakož i na regionální dopady, včetně důsledků pro bezpečnost Rumunska,“ uvedla bukurešťská Nejvyšší rada národní obrany, které předsedá prezident Klaus Iohannis.

Fico chce po skončení války obnovit vztahy s Ruskem

Slovenský premiér Robert Fico chce po skončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, obnovit standardní vztahy s Ruskem. Vyslovil se rovněž pro zachování tranzitu ruských surovin do Evropy přes Ukrajinu.

„Pokud skončí válka během mandátu této vlády, udělám všechno pro obnovení hospodářských a standardních vztahů s Ruskou federací. Evropská unie potřebuje Ruskou federaci, Ruská federace potřebuje Evropskou unii. Bude nám velmi záležet na přátelských vztazích s Ukrajinou,“ uvedl Fico, jehož nynější vládě skončí mandát v řádném termínu v roce 2027. Dodal, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení.

Podle Fica mnoho politiků už v souvislosti s Ukrajinou mluví o potřebě kompromisů. Výrazně změnil postoj k válce například český prezident Petr Pavel, prohlásil Fico. Detaily neuvedl. Pavel například v rozhovoru s americkým deníkem The New York Times dříve řekl, že Ukrajina musí být realistická ohledně svých válečných cílů a přijmout, že část území by mohla alespoň dočasně zůstat pod ruskou kontrolou.

Slovenský premiér před jednáním slovenské s ukrajinské vlády, které je naplánováno na příští týden, také řekl, že by si přál, aby Ukrajina zůstala tranzitní zemí pro suroviny, které podle něj Evropa potřebuje.

Rutte krátce po jmenování do čela NATO přijel do Kyjeva a jednal se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Kyjevě jednal o situaci na bojišti a o takzvaném plánu vítězství s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten na Ukrajinu, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, přijel dva dny po svém nástupu do vedení Severoatlantické aliance. Informovaly o tom světové tiskové agentury.

FSB tvrdí, že v Kaliningradské oblasti zadržela dva agenty ukrajinské rozvědky

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zadržela dva agenty ukrajinské vojenské rozvědky HUR, kteří se pokusili nelegálně překročit hranici mezi Litvou a ruskou Kaliningradskou oblastí. Viní je ze špionáže na rusko-litevské části hranice. Oznámila to dnes ruská státní agentura TASS, podle níž FSB dvojici obvinila také z pokusu o únos nezletilého Rusa, který je synem pracovníka HUR. Ověřit tvrzení Moskvy nebylo možné, podotkla stanice BBC. Kyjev se zatím nevyjádřil.

Ukrajinská vojenská rozvědka chtěla zjistit informace o zabezpečení rusko-litevské části hranice pro možné následné pronikání na území Ruska, tvrdí FSB. „Během vyšetřování bylo zjištěno, že doprovodným účelem operace byl únos a nelegální přesun přes státní hranici Ruské federace nezletilého občana Ruska, jehož otec je zaměstnanec HUR,“ uvedla tisková služba FSB v prohlášení.

Ukrajina i Rusko informují o sestřelení desítek dronů nad svým územím

Ukrajina i Rusko informují o sestřelení desítek nepřátelských dronů nad svým územím během noci na čtvrtek. Zatímco ukrajinské letectvo oznámilo likvidaci 78 z celkových 105 ruských bezpilotních strojů, ruské ministerstvo obrany hlásí zničení 113 ukrajinských dronů. Moskva neuvádí, kolik bezpilotních strojů podle ní Ukrajinci na ruské území vyslali celkem.

Velvyslanec: Rusko nedokáže na Ukrajině dosáhnout svých taktických cílů

Rusko nedokáže dosáhnout svých taktických cílů na ukrajinském území, Ukrajina cítí, že ho může na bojišti porazit. V rozhovoru to řekl nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Operace v ruské Kurské oblasti, kam ukrajinská armáda na začátku srpna pronikla, podle něj pokračuje docela úspěšně.

„Situace na bojišti je skutečně složitá, ale naši odvážní vojáci odrážejí pokračující ruské útoky. Frontová linie je víceméně stabilní. Ale co je důležité, vidíme, že Rusko nedokáže dosáhnout svých taktických cílů na ukrajinském území. Cítíme, že je můžeme porazit na bojišti,“ řekl velvyslanec. Ukrajina k tomu potřebuje více munice, zbraní, politické podpory i více rozhodných a odvážných kroků od mezinárodních partnerů, míní.

Velvyslanec: Více než třetina z plánovaných 500 tisíc kusů munice je na Ukrajině

Více než třetina z očekávaných 500 tisíc kusů munice, které mají být dodány v rámci české iniciativy do konce roku, už je na Ukrajině. V rozhovoru to řekl nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Nemá informace o tom, že by s municí byly potíže, o jakých nedávno informoval německý list Handelsblatt. Zároveň podle ambasadora Ukrajina jedná s českým ministerstvem obrany o rozšíření iniciativy.

Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, do konce srpna přispělo 15 zemí. ČR přispěla téměř 866 miliony korun. S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU přišel český premiér Petr Fiala (ODS) na unijním summitu v únoru, tedy v době, kdy se Ruskem napadená země potýkala s akutním nedostatkem munice. Česko funguje jako zprostředkovatel a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení.

Vláda schválila armádní mise, na východě NATO by mohlo působit až 2000 vojáků

Vláda dnes schválila nasazení vojáků v zahraničních operacích na další dva roky, na východním křídle Severoatlantické aliance (NATO) by mohlo působit až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní. Ministerstvo obrany o tom informovalo v tiskové zprávě. Celkem by podle návrhu mohlo v roce 2025 na zahraničních misích sloužit 2666 českých vojáků, o rok později 2571 lidí. Mandát musí schválit Parlament. Současný mandát platí do konce letošního roku.

ČR má podle ministerstva přispět k posilování východního křídla NATO, aliance ho dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině. "Chceme pokračovat v naší přítomnosti v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku," uvedl úřad. Návrh umožňuje také působení českých vojáků v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. "Zapojení české armády v těchto zemích by se ale odvíjelo od konkrétní potřeby NATO související se zajištěním věrohodného odstrašení a obrany aliančního prostoru. V současnosti se ovšem působení české armády v těchto zemích neplánuje," sdělilo ministerstvo.

Ukrajinská rozvědka se přihlásila k atentátu na soudce spolupracujícího s Rusy

V okupovaném Berďansku na jihovýchodě Ukrajiny dnes vybuchl automobil i se soudcem, který zradil Ukrajinu, oznámiladnes ukrajinská vojenská rozvědka. Osud soudce Vitalije Lomejka, který při explozi zahynul, má být podle HUR výstrahou i dalším zrádcům, že kolaborace je životu nebezpečná.

Lomejko byl soudcem okresního soudu ve městě Černihiv v Záporožské oblasti. Po vpádu ruských vojsk zůstal v okupovaném Berďansku. Porušil přísahu věrnosti Ukrajině a dobrovolně přistoupil na spolupráci s ruskými okupanty. Podílel se na pronásledování Ukrajinců během ruské okupace, uvedla HUR.

V Moskvě soudí čtyři novináře za spolupráci s opozičníkem Navalným

V Moskvě dnes začal soud se čtyřmi novináři obžalovanými ze spolupráce s týmem opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel letos v únoru za neobjasněných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem. Novinářům hrozí až šest let za mřížemi, pokud je soud uzná vinnými z účasti v extremistické organizaci.

Krátce po zahájení soudkyně Natalja Borisenkovová rozhodla, že se soud odehraje bez účasti veřejnosti a médií, uvedl server Meduza. Stalo se tak poté, co prokurátorka Naděžda Tichonovová přečetla zprávu od policistů specializovaných na boj proti extremismu, kteří tvrdili, že Navalného tým připravuje během procesu provokace, dodal server.

Ukrajinská armáda oznámila stažení z Vuhledaru, aby se vyhnula obklíčení

Ukrajinská armáda oznámila stažení svých vojáků z Vuhledaru, aby se tam vyhnula ruskému obklíčení. Informoval o tom server RBK-Ukrajina s odvoláním na vojenské uskupení Chortycja. O ruském dobytí východoukrajinského Vuhledaru dříve hovořily neoficiální zdroje. Kontrolu nad městem považují obě strany za důležitou vzhledem k tomu, že leží na vyvýšeném místě a na křižovatce východní a jižní fronty, což mu dodává na významu, pokud jde o zásobování obou armád, napsala agentura Reuters. Obsazení Vuhledaru podle ní může ruským invazním silám otevřít cestu k postupu na další místa.

Rusové postříleli 16 vzdávající se ukrajinských vojáků, tvrdí Kyjev

Ukrajinské úřady prověřují informace, že ruští vojáci u Pokrovska na východě země zastřelili 16 vzdávajících se ukrajinských vojáků, oznámila dnes ukrajinská média s odvoláním na vyjádření generálního prokurátora Andrije Kostina a ombudsmana Dmytro Lubince. Odvolávají se také na video kolující po sociálních sítích, které se však kupříkladu server BBC News rozhodl z etických důvodů nezveřejnit.

Rutte: Náklady na podporu Ukrajiny jsou nižší, než by bylo vítězství Putina

Náklady na podporu Ukrajiny jsou podle nového generálního tajemníka NATO mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina. Mark Rutte to prohlásil na své první tiskové konferenci poté, co se ujal funkce šéfa Severoatlantické aliance. Podpora Ukrajiny musí podle něj pokračovat, je to důležité i pro bezpečí celé Evropy.

„Byl jsem na Ukrajině několikrát a viděl jsem brutalitu ruského režimu a statečnost ukrajinského lidu. Podpora Ukrajiny je investicí i do naší vlastní bezpečnosti,“ uvedl Mark Rutte v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu. Zdůraznil, že jeho cílem bude i nadále přibližovat Ukrajinu na cestě do NATO.

Nový generální tajemník se rovněž vyjádřil i k roli Číny, která se stala pomocníkem Ruska ve válce a dodává mu zbraně. „Čína nemůže nadále pokračovat v podněcování největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války bez toho, že by to mělo dopad na její zájmy a pověst,“ prohlásil Rutte.

Pokud jde o pokračování pomoci Ukrajině i v příštích měsících, generální tajemník NATO je „absolutně optimistický“. I představitelům USA je podle něj jasné, že pokud vyhraje Rusko a Vladimir Putin získá, co chce, bude to mít „přímý dopad na naši bezpečnost“.