Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Kara-Murza: Společná úsilí lidí ve svobodném světě jsou silnější než diktatura

Společná úsilí dobrých lidí ve svobodném světě jsou silnější než diktatura. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to v sobotu řekl propuštěný kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Kara-Murza dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Vladimiru Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé ruské občany za porušování lidských práv. Propuštěn byl v rámci nedávné rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a západními zeměmi.

„Byl jsem si jistý, že umřu v tom sibiřském vězení,“ řekl Kara-Murza. Když začala invaze na Ukrajinu v únoru 2022, nenapadlo ho odejít a zůstal v Rusku, uvedl. Řekl, že vždy vyzýval své ruské spoluobčany k odporu proti diktatuře a necítil by se, že má právo to dělat, kdyby byl někde daleko v bezpečí. Hodně lidí se podle něj cítí podobně. „Věřím tomu, co dělám, věřím ve svojí zemi, záleží mi ní. Myslím, že moje země si zaslouží lepší budoucnost než žít pod agresivními zločinnými vrahy,“ uvedl.

Mnoho Rusů podle něj neví, co se na Ukrajině děje. Od února 2022 se cenzura dostala na naprosto bezprecedentní úroveň, podotkl. Naprostá většina Rusů je podle něj vystavená každodenní propagandě, lidé nemají přístup k objektivním informacím. 

Ruský útok v Charkovské oblasti podle ukrajinských úřadů zabil dva civilisty

Ruský bombový útok v sobotu v obci v ukrajinské Charkovské oblasti zabil dva civilisty a dalších osm jich zranil, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské síly podle Syněhubova v obci Čerkaska Lozova na předměstí druhého největšího ukrajinského města Charkova zasáhly obytnou budovu řízenými střelami. Záchranáři a zdravotníci nyní podle šéfa oblastní správy pomáhají zraněným a odklízejí trosky.

Ukrajina tvrdí, že v noci na dnešek sestřelila 24 dronů, Rusko 48

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 24 z 52 ruských dronů, dalších 25 se jich zřítilo samo, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské letectvo. Agentura TASS zase s odvoláním na ruskou armádu informovala o zničení 48 ukrajinských bezpilotních letounů a několika raket.

Ukrajinské letectvo také uvedlo, že se útokům dronů bránilo nad osmi oblastmi a že tři ruské drony nakonec z území východoevropské země, která už dva a půl roku čelí ruské agresi, zamířily nad Rusko či Bělorusko. Zatím nejsou informace o tom, že by při ruských útocích byl někdo zraněn.

Spojenci by neměli omezovat využití zbraní dodaných Ukrajině. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová. Vše podle ní musí být v souladu s mezinárodním právem. Platí to podle ní i pro letouny F-16, které Dánsko Ruskem napadené zemi poskytlo.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve čtvrtek řekl, že státy Evropské unie musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Omezení zavedla například Itálie, naopak země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko Kyjev podporují a pro využití zbraní nestanovují žádné podmínky.

Ukrajina podle Frederiksenové musí dostat vše, co potřebuje pro svoji obranu. „Myslím, že musíme skončit s debatami o omezeních ve využití zbraní. Samozřejmě všechno musí být v souladu s mezinárodním právem,“ poznamenala. Dánská premiérka považuje za nutné zdůrazňovat, že neexistuje jiná možnost, než že Ukrajina válku vyhraje. „Pokud zvítězí Rusko, všichni prohrajeme. Nejen v Evropě, ale celosvětově,“ doplnila. Za chybu označila nedostatečnou reakci už na ruskou anexi Krymu v roce 2014.

Lipavský: Ruské imperiální ambice nemají žádná omezení, dokud je nestanovíme

Ruské imperiální ambice nemají žádná omezení, dokud je nestanovíme. V projevu při zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vítězství Ruska nad Ukrajinou by vedlo k nestabilitě Evropy, uvedl šéf diplomacie.

„Ukrajina odvážně odolává ruské agresi už dva a půl roku. Bojuje i za nás. Musíme politicky i vojensky podporovat její boj za svobodu a nezávislost. Muniční iniciativa, kterou jsme předložili, a reakce na ni z dalších zemí mi dokazuje, že to zůstává naším sdíleným cílem,“ poznamenal ministr.

Hlavním cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je podle Lipavského rozebrat Evropu a změnit evropskou bezpečnostní architekturu. „Je naivní si myslet, že kdyby Rusko na Ukrajině zvítězilo, jeho tanky se zastaví na jejích západních hranicích,“ uvedl Lipavský. Ruské vítězství by podle něj zásadně narušilo bezpečnost a stabilitu Evropy.

Ruské úřady dnes ztratily kontakt s vrtulníkem na Kamčatce

Ruské úřady dnes ráno ztratily kontakt s vrtulníkem Mi-8 na jihu poloostrova Kamčatka, na jehož palubě bylo zřejmě 22 lidí. Zjišťují, co se s ním stalo, píše agentura TASS.

Úřad Rosaviacija, který má na starosti civilní letectví, uvedl, že podle předběžných údajů ve vrtulníku bylo 19 cestujících a tři členové posádky. Co přesně se s ním stalo, zatím není jasné.

Do oblasti kolem sopky Vačkažec je podle úřadů připraven vyrazit vrtulník Mi-8 ruského ministerstva pro mimořádné situace, aby po ztraceném stroji pátral.

Stoltenberg: Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti je legitimní

Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti je legitimní a spadá pod právo Kyjeva na sebeobranu, je přesvědčen šéf NATO Jens Stoltenberg. Řekl to německému týdeníku Welt am Sonntag ve svém prvním vyjádření k ukrajinskému postupu na ruském území. „Ukrajina má právo se bránit. A podle mezinárodního práva toto právo nekončí na hranicích,“ uvedl Stoltenberg, podle něhož NATO nebylo o plánech Ukrajiny předem informováno a nehrálo v nich žádnou roli.

Bartovský: České zbrojní firmy jsou jedny z největších podporovatelů Ukrajiny

České zbrojní firmy jsou v současnosti podle ředitele Vojenského zpravodajství Petra Bartovského jedny z největších podporovatelů Ukrajiny. Jejich výrobky jsou velmi dobře hodnocené. Firmy jsou podle něj schopny rychle reagovat, jejich podpora prostřednictvím české muniční iniciativy je unikátní.

Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, dosud přispělo 15 zemí. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50 tisíc kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama ČR přispěla téměř 866 miliony korun. Do konce roku by mělo být na Ukrajinu dodáno 500 tisíc kusů munice.

„Podíl a podpora českých firem jsou velmi dobře hodnoceny. Zejména jejich včasnost. ČR měla to velké unikum, že začala strašně rychle. Neztráceli jsme čas a prostě jsme to rychle dodali,“ řekl. Česká muniční podpora Ukrajiny je podle něj unikátní. Role firem přitom není jen v tom, že munici v cizích státech najdou a vyjednají, ale také zkontrolují a zrenovují tak, aby byla připravena do bojeschopného stavu.

Gubernátor: Ukrajinský útok na Belgorodskou oblast si vyžádal pět mrtvých

Nejméně pět mrtvých a 37 zraněných si v pátek vyžádal ukrajinský útok na ruskou Belgorodskou oblast. Oznámil to podle agentury AFP gubernátor příhraničního regionu Vjačeslav Gladkov. Ten zároveň Kyjev obvinil z použití kazetové munice, která je v mnoha zemích zakázaná, ale Rusko a Ukrajina příslušnou úmluvu nepodepsaly. Podle Gladkova útok provedly "ukrajinské ozbrojené síly s pomocí kazetové munice vypálené z raketometů MLRS Vampire na město Belgorod a Belgorodskou oblast".

Ukrajinský prezident Zelenskyj odvolal velitele letectva Oleščuka

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dekretem odvolal velitele letectva Mykolu Oleščuka. Bez dalších podrobností o tom informovala agentura Reuters. Stalo se tak krátce poté, co Ukrajina v pondělí přišla o jednu z prvních dodaných amerických stíhaček F-16.

Ztrátu stroje oznámilo letectvo ve čtvrtek, kdy se také konal pohřeb pilota, který incident nepřežil.

Kreml uvedl, že se neobává Putinova zatčení při nadcházející cestě do Mongolska

Kreml se neobává, že by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi hrozilo zatčení při nadcházející návštěvě Mongolska. Podle agentury AFP to dnes novinářům řekl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. Středoasijská země je členem Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na Putina vydal loni zatykač v souvislosti s válkou na Ukrajině.

„K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl dnes Peskov bez dalších podrobností.

K Putinově zadržení už vyzvala Ukrajina. „Žádáme mongolské úřady, aby dostály závaznému mezinárodnímu zatykači a předaly Putina Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu,“ napsalo ukrajinské ministerstvo zahraničí na síti Telegram.

Ukrajinský prezident Zelenskyj po ruském útoku na Charkov opět vyzval Západ, aby Ukrajině umožnil údery na vojenské základny v hloubi ruského území.

Pavel: Stále existuje prostor pro větší efektivitu pomoci Ukrajině

Stále je prostor pro větší efektivitu pomoci Ukrajině, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Při zahájení 19. ročníku bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ruskem napadené země, je to podle něj v zájmu všech.

Na Ukrajině se odehrává dlouhodobý konflikt s nejistým výsledkem. Čas ale může hrát ve prospěch Ukrajiny i jejích podporovatelů, pokud se sjednotí a poučí z předchozích dvou a půl let, míní Pavel. Rusko se v tuto chvíli stále domnívá, že nemá důvod měnit svůj přístup. K dosažení míru je nutné zajistit dostatečnou a předvídatelnou podporu Ukrajiny, řekl prezident.

Kreml uvedl, že se neobává Putinova zatčení při nadcházející cestě do Mongolska

Kreml se neobává, že by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi hrozilo zatčení při nadcházející návštěvě Mongolska. Podle agentury AFP to dnes novinářům řekl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. Středoasijská země je členem Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na Putina vydal loni zatykač v souvislosti s válkou na Ukrajině.

„K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl dnes Peskov bez dalších podrobností.

Cílem EU je vycvičit 60 tisíc Ukrajinců, Borrell chce řešit navýšení kapacit

Podle šéfa diplomatické služby EU je nyní cílem Evropské unie vycvičit 60 tisíc ukrajinských vojáků, s ministry obrany chce ale jednat o navýšení tohoto počtu. Josep Borrell to dnes prohlásil v Bruselu před zahájením neformálního jednání ministrů obrany EU. Česko na schůzce zastupuje náměstek ministryně Daniel Blažkovec.

„Nejdůležitějším tématem dnešního jednání je vojenská podpora Ukrajině. Budeme diskutovat o navýšení kapacit pro trénink vojáků i o tom, jak zlepšit koordinaci,“ řekl Borrell novinářům s tím, že se situací bránící se země ministry seznámí jejich ukrajinský protějšek Rustem Umerov.