Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Lukašenko podle médií možná Putina klamal ohledně testů na covid-19

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko možná klamal ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně testů na covid-19, které měly před vzájemnými schůzkami dokazovat, že se Lukašenko nenakazil koronavirem. Tyto spekulace se objevily v opozičních médiích poté, co se hackeři ze Sjednoceného štábu hnutí odporu nabourali do počítačů minské kliniky, která se stará o vysoce postavené hodnostáře režimu. Po analýze odcizených dokumentů hackeři upozornili na nesrovnalosti v osvědčeních o podstoupených testech.

Jako první o záležitosti informoval běloruský server Zerkalo.io, podle kterého jsou dokumenty zveřejněné hackery pravé. Každý je opatřen QR kódem, který skutečně funguje. Osvědčení z období od předloňského dubna do konce loňského roku ale obsahují řadu nepřesností, objevují se v nich různá čísla Lukašenkova dokladu totožnosti a v osvědčeních pro Lukašenkova syna dokonce tři, přičemž jedno číslo odpovídá otcově dokladu.

Osvědčení jsou často vydána s datem dne, kdy otec a syn Lukašenkové měli test postoupit. Někdy se měnilo datum testů, ale datum analýzy a vydání dokladu zůstalo stejné jako u předchozího dokumentu. Přinejmenším v jednom případě bylo podle médií osvědčení vydáno dříve, než byl odebrán vzorek k testu. Z těchto nesrovnalostí pak vyplývá podezření, že Lukašenko ve skutečnosti žádné testy na koronavirus před schůzkami s Putinem neabsolvoval.

Putin se během pandemie izoloval od světa kolem. Ještě před rozpoutáním války proti Ukrajině svět šokovaly záběry z Kremlu, při kterých Putina dělila od jeho hostů mnohametrová vzdálenost. Lukašenko naopak od počátku nebezpečí koronaviru zlehčoval a tvrdil, že nejde o nic, co by se nedalo vyléčit vodkou, saunou a případně jízdou na traktoru. Tvrdil také, že covid-19 „přechodil“ bez jakýchkoliv problémů a příznaků.

Konflikt na Ukrajině stagnuje, aktivity nevedou k žádoucímu efektu, míní expert

Dynamika konfliktu na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany stagnuje, obě strany podle něj dospěly do kulminačního bodu, kdy aktivity na jedné i druhé straně nevedou k žádoucímu efektu, uvedl Petráš v analýze.

Celý článek najdete zde >>>

Moskva tvrdí, že zasáhla 35 systémů HIMARS. Ukrajina jich ale zatím dostala jen 20

Rusko od loňského léta, kdy Ukrajina dostala od USA první zbraňový systém HIMARS, oznámilo zničení nebo poškození 35 těchto zařízení. Toto číslo je ale nemyslné, protože Kyjev dosud od Spojených států převzal jen dvacet kompletů HIMARS, píše ruskojazyčné vydání BBC.

Naposledy v úterý ruské ministerstvo obrany uvedlo, že nedaleko Kramatorsku ve východoukrajinské Doněcké oblasti zničilo několik raketometů HIMARS, spolu s dalším ukrajinským vybavením.

Kyjev: Rusové pokračují v ofenzivě u Bachmutu

Ruští vojáci stejně jako v závěru minulého roku pokračují v ofenzivních operacích okolo Bachmutu, uvedl v ranním hlášení o situaci na frontě ukrajinský generální štáb. Ruské jednotky podle něj ostřelují i civilní cíle, a to zejména na severu Doněcké oblasti a v jihoukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti.

Za posledních 24 hodin vyslalo podle ukrajinského generálního štábu Rusko sedm raket, podniklo 18 vzdušných útoků a přes 85 úderů ze salvových raketometů. Tyto útoky soustředilo „zejména na civilní infrastrukturu měst Kramatarosk v Doněcké oblasti, Záporoží a Cherson. Mezi civilním obyvatelstvem jsou oběti,“ napsalo ukrajinské velení. Varovalo také, že nad celým územím Ukrajiny stále platí nebezpečí vzdušných útoků.

Rusko uvedlo, že v odvetě za útok na Makijivku ostřelovalo cíle v Družkivce

Ruské ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že v odvetě za novoroční ukrajinský útok na Makijivku, podniklo vzdušné údery proti místu „s koncentrací vojenské techniky“ u nádraží v Družkivce. O život podle něho při tom přišlo až 200 členů ukrajinských ozbrojených sil. Resort obrany v Moskvě také informoval, že v Družkivce v Doněcké oblasti armáda zničila čtyři americké raketomety HIMARS a více než 800 raket.

Podle Kyryla Tymošenka, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ovšem Rusové v Družkivce zničili zimní stadion, který využíval hokejový klub Donbass. Při útoku také jeden člověk zemřel a další utrpěl zranění.

Díky teplu na Ukrajině klesla spotřeba elektřiny, uvedli energetici

Díky teplému počasí na Ukrajině klesla spotřeba elektřiny a elektrárny vyrábějí dostatek energie, aby pokryly spotřebu, oznámila dnes ukrajinská energetická společnost Ukrenerho. Navíc se podle ní díky jasnému počasí během dne zvýšila výroba elektřiny v solárních zdrojích.

Dopoledne tak podle Ukrenerho není zapotřebí omezovat dodávky elektrické energie. Nárůst spotřeby nicméně očekává společnost opět k večeru, proto v tuto dobu budou plánované odstávky v dodávkách energie, aby se zajistila rovnováha v energetické soustavě.

Situace se podle ruskojazyčného webu stanice BBC změní s návratem mrazů a země se bude muset uchýlit k rozsáhlým a pravidelným výpadkům proudu.

Energetická krize na Ukrajině souvisí s ruskými vzdušnými útoky na energetickou infrastrukturu. Důsledkem jsou - přes neustávající práci opravářských čet - rozsáhlé výpadky v dodávkách elektrické energie, tepla a vody. A to vše v zimním období.

Ukrajinská média v posledních několika dnech informovala o nezvykle teplém počasí, například podle agentury Unian meteorologové v Kyjevě v posledních dnech naměřili rekordní teploty. Maximální teplota druhý lednový den v metropoli vystoupila na 13,2 stupně Celsia. Od čtvrtka meteorologové očekávají ochlazení.

Ukrajinští dobrovolníci pomáhají s návratem těl vojáků; věří, že přináší útěchu

S návratem těl padlých ruských i ukrajinských vojáků jejich rodinám pomáhá na východní Ukrajině asi sto dobrovolníků ze skupiny, která si říká Černý tulipán. Těla padlých dobrovolníci hledají přímo v terénu. I když je jejich práce děsivá a nebezpečná, věří, že své síly vynakládají na dobrou věc a dávají rodinám vojáků možnost uzavřít období, kdy marně čekají na návrat svých blízkých, popsala agentura Reuters.

"Jejich rodiče na ně doma čekají. Takhle můžou být pohřbeni, jak se sluší a patří," řekl agentuře jeden z dobrovolníků Artur Simejko. "Neměli by ležet někde v lese, na poli nebo na ulici," zdůraznil.

Organizace pomáhá s návratem těl ukrajinských i ruských vojáků. Kolik jich už pomohla přepravit, ale přiblížit nechce.

V blízkosti těl, které členové skupiny nacházejí, jsou často zbytky výbušnin, pod některými jsou nálože přímo nastražené. O tom, jak je to pro dobrovolníky nebezpečné, ví své Oleksij Jukov, který přišel o oko při jiné podobné misi, kdy vyzdvihoval ostatky vojáka padlého za druhé světové války.

"Pokaždé, když vykopete vojáka, pocítíte děsy a hrůzy, které prožil v poslední chvíli, když pochopil, že to je konec, že už není cesty zpět," popsal Jukov. "Společně s ním si tím znovu projdete. Je to velmi těžké," dodal.

Putin nařídil promítání filmů o válce na Ukrajině v ruských kinech

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ruskému ministerstvu kultury, aby zajistilo promítání dokumentárních filmů o válce na Ukrajině v ruských kinech. Resort kultury má také poskytnout potřebnou podporu ruským dokumentaristům, aby mohly vzniknout snímky ukazující "odvahu" a "hrdinství" ruských vojáků. Vyplývá to z nařízení vládě zveřejněného na webu Kremlu.

Ministerstvo má konkrétně zajistit, aby se do kin dostaly snímky, které se věnují "speciální vojenské operaci", jak invazi na Ukrajinu v Rusku oficiálně nazývají, a "boji proti šíření neonacistické a neofašistické ideologie". Právě údajnou snahou bojovat proti nacismu vysvětluje Rusko své tažení na Ukrajině, které trvá už přes deset měsíců.

Ministerstvu kultury Putin nařídil také zorganizovat festival vlasteneckých filmů a ministryni kultury Olze Ljubimovové dal čas do 1. února, aby přišla s návrhy na zrealizování těchto požadavků.

Ruská kina bojují o přežití poté, co se z Ruska kvůli jeho napadení Ukrajiny stáhly americké filmové společnosti, a kina tak nemohou promítat hollywoodské velkofilmy. Podle posledních informací ruské Asociace vlastníků kinosálů v Rusku od začátku loňského roku srpna zavřelo už 41 procent kin.

Ruští tvůrci se zároveň potýkají s cenzurou. V listopadu například úřady odebraly povolení k promítání dokumentárního filmu Golod (Hladomor), který se věnuje hladomoru ve 20. letech minulého století v bolševickém Rusku.

Sunak slíbil Zelenskému po ruských dronových útocích dlouhodobou podporu

Britský premiér Rishi Sunak dnes ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému znovu přislíbil dlouhodobou britskou podporu Ukrajiny. Oba lídři spolu telefonovali den po ruských dronových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, informovala agentura Reuters.

"Shodli jsme se na zintenzivnění našich snah o dosažení vítězství už v tomto roce," napsal na twitteru Zelenskyj. Ukrajinské síly v obraně před ruskou invazí spoléhají ve značné míře na zbraně a další vybavení dodávané západními spojenci včetně právě Británie.

"Lídři hovořili o odporných dronových útocích na Ukrajinu v minulých dnech," uvedl Sunakův mluvčí. "Premiér řekl, že Ukrajina může spoléhat na další dlouhodobou britskou podporu, kterou jsme nedávno demonstrovali například dodávkou 1000 protiletadlových střel," dodal.

Ruská armáda v noci na pondělí útočila bezpilotními letouny na Kyjev i jeho okolí. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička byl poškozen objekt energetické infrastruktury, v důsledku čehož byly přerušeny dodávky elektřiny a tepla. Rusko k útokům používá bezpilotní letouny Šáhed íránské výroby. Agentura Ukrinform s odvoláním na velení ukrajinského letectva uvedla, že ukrajinské jednotky od září loňského roku sestřelily téměř 500 ruských dronů, z toho 84 na silvestra a Nový rok.

Británie od začátku ruské invaze 24. února schválila vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 2,3 miliardy liber (zhruba 63 miliard Kč) a zavázala se vyčlenit v letošním roce zhruba stejný objem prostředků.

Bloomberg: Německo je ochotno použít zabavený ruský majetek na obnovu Ukrajiny

Německo je ochotno použít prostředky ze zabaveného ruského majetku na poválečnou obnovu Ukrajiny. Berlín podporuje požadavek kyjevské vlády na válečné reparace. S odkazem na své zdroje z německých vládních kruhů o tom píše agentura Bloomberg. Dříve než německá politika ke kroku přistoupí, musí podle zdrojů ale vyřešit právní záležitosti a chce také postupovat ve shodě se spojenci.

Vláda kancléře Olafa Scholze podporuje ukrajinský požadavek na válečné reparace, ale zatím nezaujala oficiální stanovisko k zabavení majetku ruskému státu. Problematika je složitá a některé části vládní koalice jsou v diskusích radikálnější než jiné, uvádějí zdroje Bloombergu.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková chce, aby Rusko škody způsobené Ukrajině zaplatilo. Bývalá spolupředsedkyně německých Zelených je dlouholetou zastánkyní tvrdšího postoje vůči Kremlu. Trvá na tom, že zabavení alespoň části zmrazených aktiv musí být jednou z možností, uvedli zdroje Bloombergu.

Ministr financí Christian Lindner, který stojí v čele propodnikatelských svobodných demokratů (FDP), je opatrnější. Obává se, že konfiskace aktiv ruské centrální banky by mohla vytvořit nebezpečný precedens a vtáhnout evropské státy a jejich spojence do právní bažiny, řekli úředníci Bloombergu.

Vnitřní napětí v německé vládní koalici odráží širší boj mezinárodního společenství o vytvoření společného postoje. Pokud se Berlín dokáže dobrat své pozice, mohlo by to podle Bloombergu poskytnout nový impuls pro diskuse v Evropské unii a vyvinout tlak na Spojené státy, aby zabavily aktiva, jako jsou rezervy ruské centrální banky, které byly zmrazeny v odvetě za ruskou invazi na Ukrajinu.

Evropská unie a její partneři ze skupiny nejbohatších zemí na světě G7 zmrazili zhruba 300 miliard eur (7,2 bilionu Kč) v rezervách ruské centrální banky. EU také podle neúplných údajů zablokovala aktiva za zhruba 19 miliard eur (457 miliard Kč)0 v držení sankcionovaných ruských podnikatelů. Nyní se neví, co s aktivy bude, a nelze tak s nimi nakládat.

Ukrajinská rozvědka čeká, že Rusové podniknou novou ofenzívu

Rusko sice válku proti Ukrajině prohrává, ale nechystá se ji ukončit a v letošním roce naopak chystá novou ofenzívu, varuje podle agentury Ukrinform ukrajinská rozvědka. Ruská armáda podle tajné služby může v příštích čtyřech či pěti měsících ztratit dalších 70.000 vojáků, na což je ovšem vedení Ruska připraveno.

"Rusové se podle hodnocení vojenské rozvědky budou pokoušet pokračovat v útočných operacích. V žádném směru se jim nepodařilo dosáhnout (plánovaných) cílů. Uvědomují si, že prohrávají, ale ukončit válku se nechystají. Posuzujeme hypotézy, zda mohou současně zaútočit ze severu a z východu. Počítáme s tím, naše vojska jsou na to připravena," uvedl mluvčí rozvědky.

Rusové se podle něj také budou snažit udržet pozemní spojení s poloostrovem Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo na jaře 2014, ale už se jim nepodaří znovu se dostat za Dněpr, aby opět dobyli Cherson, osvobozený ukrajinskou armádou v listopadu.

Rusko od vpádu na Ukrajinu na konci loňského února podle odhadu ukrajinského generálního štábu přišlo o téměř 110.000 vojáků. Náčelník ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov nedávno řekl stanici BBC, že ruské vedení přijalo rozhodnutí začít 5. ledna novou vlnu mobilizace, protože ve válce proti Ukrajině pociťuje nedostatek živé síly. "Nevím, zda to oficiálně vyhlásí právě 5. ledna. Ale v plánech mají zapsáno 5. ledna," řekl.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj nedávno časopisu The Economist řekl, že podobně jako za druhé světové války Rusové kdesi cvičí další armádu o 200.000 mužích, aby možná již v lednu, ale spíše na jaře spustili proti Ukrajině novou ofenzívu. Nepochybuje, že se znovu pokusí dobýt Kyjev.

Kyjev naléhá na západní spojence, aby poskytli Ukrajině další těžké zbraně, aby ukrajinští vojáci mohli vytlačit ruské jednotky za hranice země. Ukrajinská protiofenzíva podle Zalužného dosud osvobodila asi 40 procent území, kterého se zmocnila ruská vojska po vpádu z 24. února. Zalužnyj tvrdí, že k zahnání Rusů do pozic před invazí potřebuje asi 300 tanků, 600 až 700 bojových vozidel pěchoty (BVP) a 500 houfnic.

Zahraniční analytici, například z polského serveru Defence 24, očekávají spuštění ukrajinské zimní ofenzívy, která opět může být vedena na různých směrech. Je možné, že se zopakuje situace z přelomu léta a podzimu, kdy veškerá pozornost byla upřena na očekávanou ukrajinskou protiofenzívu na jihu země, ale Ukrajinci zaútočili i u Charkova na severovýchodě, kde rychle osvobodili Izjum - a až pak na jihu dobyli Cherson. Nyní se zraky upírají k Melitopolu, jehož případné dobytí by zhoršilo vyhlídky Rusů na udržení Krymu.

Výměna Medvedčuka za velitele Azovu byla iniciativou Ruska, píší turecká média

Zářijovou výměnu ruského oligarchy Viktora Medvedčuka za pět velitelů ukrajinského pluku Azov iniciovala Moskva, napsal dnes turecký list Hürriyet. Propuštění, které bylo součástí největší výměny zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou od začátku ruské invaze, se podle listu odehrálo v Turecku za přítomnosti tureckých zpravodajských služeb.

"Požadavek vzešel od Rusů, a když Ukrajinci souhlasili, v turecké Ankaře se konala jednání pořádaná Národní zpravodajskou organizací (MIT). Vyjednání nějaký čas trvalo," píše turecký list. Rusko nicméně požadovalo, aby pět velitelů pluku Azov zůstalo v Turecku, s čímž Ukrajina souhlasila.

Ruskojazyčný server BBC připomněl, že ukrajinští velitelé podle dostupných informací opravdu v Turecku zůstali a podle dohody mají v jihoevropské zemi strávit zbytek války. Za jejich bezpečí se zaručil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O dalším osudu Medvedčuka zprávy nejsou.

V určený den na letišti v Ankaře přistála dvě letadla - jedno z Ruska se zajatými veliteli pluku Azov a druhé z Ukrajiny, ve kterém přiletěl Medvedčuk. Zástupci Moskvy a Kyjeva nastoupili do letadel opačné strany, aby identifikovali zajatce a zkontrolovali jejich zdravotní stav. Následovala výměna, popsal Hürriyet.

O nečekané výměně zajatců, při které se na Ukrajinu vrátilo přes 200 lidí a do Ruska bezmála 60, informoval Kyjev loni 22. září. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byly mezi Ukrajinci dvě stovky bojovníků a deset cizinců. Kyjev za ně poslal do Ruska 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců, napsala tehdy Reuters. Ukrajinská tajná služba tehdy zveřejnila video, ze kterého vyplynulo, že tyto zajatce si Rusko a Ukrajina vyměnily v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny.

Bojovníci pluku Azov byli jedněmi z těch, kteří loni na jaře při několikaměsíčním obléhání a bombardování bránili jihoukrajinský Mariupol. Ruští vojáci přístav na březích Azovského moře dostali pod kontrolu v květnu.

Ukrajinský oligarcha a vůdce proruské strany Medvedčuk je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Ukrajina loni zahájila jeho vyšetřování kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Loni v únoru, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení, a v dubnu ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela.

Společnost Bonduelle čelí obvinění, že dodávala konzervy ruským vojákům

Francouzská společnost Bonduelle čelí od víkendu podezření, že dodala konzervy s jídlem ruským vojákům. S odkazem na snímky dárkového koše, které kolují na sociálních sítích, to uvedlastanice TF1. Podle fotografií byl k balíčku potravin přiložen vzkaz s gratulací ruské armádě. Společnost obvinění odmítla a agentuře AFP řekla, že se jedná o "podvrh".

Uživatelé twitteru vyzývali k bojkotu společnosti poté, co se na sociální síti rozšířily fotografie, na nichž jsou vidět čtyři plechovky se zeleninou a s logem Bonduelle. V koši je také vzkaz, na němž v ruštině stojí: "Milí vojáci, přejeme vám šťastný Nový rok! Přejeme vám hodně štěstí a rychlé vítězství!" Osoba na fotografii má na sobě maskáčové kalhoty a svrchník s modrými a bílými vodorovnými pruhy. Novinář Stéphane Kenech poznamenal, že se jedná o triko, které je součástí uniformy ruských vojáků.

Stanice TF1 dohledala zdroj fotografií na ruské sociální síti Vkontaktě, byla jím stránka s názvem "Yartsevo LIVE", která poskytuje zpravodajství z města Jarcevo na západě Ruska. Příspěvek, který je nyní smazán, je stále k dispozici v archivní verzi.

Stránka se v příspěvku odvolává na "blahopřání" zaslané společností Bonduelle desetitisícům účastníků ozbrojeného konfliktu. Uvádí také, že "sama společnost potvrdila, že podpora našich obránců je nedílnou součástí společenské odpovědnosti Bonduelle". Web citoval jistou Jekatěrinu Jelisejevovou, o které psal jako o šéfce Bonduelle v Rusku.

Společnost obvinění odmítá. V prohlášení skupina uvedla, že popírá "nepravdivé informace, které se o ní šíří na ruských sociálních sítích". Firma dodala, že "pokračuje ve své činnosti v Rusku s jediným cílem zajistit obyvatelstvu přístup k základním potravinám v této zemi a sousedních státech".

Zelenskyj: Rusko zesílí útoky pomocí dronů

Rusko chystá zesílení útoků na Ukrajinu pomocí bezpilotních letounů, uvedl v noci na dnešek ve videoprojevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská protivzdušná obrana podle něj jenom v prvních dvou dnech roku 2023 sestřelila 80 ruských dronů.

„Máme informace, že Rusko plánuje dlouhodobý útok pomocí šáhidů,“ řekl Zelenskyj s odkazem na drony íránské výroby, které po útoku na cíl explodují. Cílem Moskvy je podle něj zlomit odpor Ukrajiny a Ukrajince, jejich protivzdušnou obranu a energetický sektor vyčerpat.